Dluhonice kývly na kompenzaci za stavbu dálnice D1. Peníze půjdou třeba na opravu silnic

Přerovská městská část Dluhonice dostane na kompenzacích za chystanou stavbu poslední části dálnice D1 z Přerova do Říkovic 132 milionů korun. Dohodli se na tom zástupci města, Olomouckého kraje a ministerstva dopravy. Kompenzace pro Dluhonice se původně odhadovaly na 320 milionů, loni na podzim se jejich předpokládaná výše snížila na 150 milionů korun. Letos byla dohodnutá částka nižší ještě o dalších osmnáct milionů.

„Jsem rád, že jak Dluhonice, město Přerov, tak i Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) našly společnou řeč. Místní část Přerova tak získá dost peněz na to, aby mohla kompenzovat negativní vliv budoucí dálnice,“ řekl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO). Dluhonice by měly peníze použít na opravu cest, chodníků nebo veřejného osvětlení. 

Koordinaci kompenzace bude mít na starost hejtmanství. Zástupci Dluhonic už podle přerovského primátora Petra Měřínského (ANO) vypracovali seznam plánovaných projektů, na které mají peníze ze SFDI sloužit.

„Přerovský magistrát Dluhonicím nabídne pomocnou ruku a na realizaci jednotlivých staveb s nimi bude spolupracovat. Postupovat chceme podle připravovaného harmonogramu investičních akcí,“ doplnil Měřínský.

Stavba musí začít nejpozději příští rok

Poslední úsek nejstarší dálnice v Česku, který povede z Přerova do Říkovic, má vyřešit dlouhodobě špatnou dopravní situaci ve městě. Řidiči v ulicích Přerova denně stojí v kolonách i desítky minut. Nedávno otevřený úsek dálnice z Lipníku nad Bečvou do Přerova navíc situaci ještě zhoršil, protože do města teď míří mnohem více kamionů. 

Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) stavba této části dálnice D1 musí začít nejpozději v roce 2021, kdy končí výjimka z procesu posuzování vlivu na životní prostředí.

Děti Země poukazovaly na problém s EIA

Proti změně územního rozhodnutí na stavbu úseku Přerov–Říkovice loni v prosinci padlo celkem devět odvolání. Podaly jej tři spolky, mezi kterými je například organizace Děti Země. Odvolalo se také šest lidí z místní části Dluhonice.

Odvolání organizace Děti Země mělo celkem deset bodů. „Upozorňujeme v nich na chyby procesu EIA v roce 2000, který neposoudil varianty dálnice mimo Dluhonice, a na chyby závazného stanoviska EIA z roku 2016, které bylo vydáno bez účasti veřejnosti,“ řekl už v prosinci Miroslav Patrik z organizace Děti Země.

ŘSD před podáním odvolání odhadovalo, že schválená změna územního rozhodnutí ke stavbě D1 u Přerova by měla nabýt právní moci letos na jaře. Stavební povolení chtělo vyřídit do června. Nové výběrové řízení na zhotovitele stavby by díky tomu mohlo začít rovněž v tomto roce.

Podle nejnovějších odhadů by mohla být poslední část dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi otevřena nejdříve v roce 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
12:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJaro je pro plazy kritické. Hady v Podyjí ohrožují cyklisté

Plazi jsou na vrcholu jarní aktivity. V Národním parku Podyjí se teď turisté mohou potkat s ještěrkou zelenou nebo užovkou stromovou. Právě nejdelší tuzemský had na turistický ruch doplácí. Desítky těchto chráněných živočichů přejedou cyklisté za jediný rok. Nejvíce na jaře a v září, kdy je v terénu nejvíce mláďat. Pro hady jsou nejrizikovější tiché asfaltové cesty. V ohrožení nejsou jen teplomilní plazi, ale například v Jizerských horách i mloci.
před 1 hhodinou

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 1 hhodinou

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
18:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Daczická míří z ODS ke Kubovu hnutí, středočeskou koalici to ovlivnit nemá

Středočeská zastupitelka a předsedkyně krajského výboru pro kulturu Kateřina Daczická odchází z ODS k hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Podle ní to neovlivní fungování středočeské koalice STAN a SPOLU, která se v pětašedesátičlenném zastupitelstvu opírá o nejtěsnější možnou většinu třiceti tří hlasů. Také hejtmanka Petra Pecková (STAN) sdělila, že na dosavadní koalici nechtějí nic měnit. Daczická by ráda zůstala v krajském klubu ODS.
17:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komunita, či problém? Spor o ostravskou Bedřišku pokračuje, popsali Reportéři ČT

Ostravská osada Bedřiška, kterou její obyvatelé proměnili z problematické lokality v komunitu, má ustoupit plánům města. Demolice domků vyvolaly odpor místních i aktivistů, do sporu vstoupil i prezident Petr Pavel. Spor o budoucnost kolonie dál pokračuje. Reportéři ČT Bedřišku navštívili, aby zjistili, v čem je osada unikátní a proč některým politikům tolik vadí.
před 4 hhodinami

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
13:35Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 10 hhodinami
Načítání...