V předvolební debatě Královéhradeckého kraje se hovořilo o situaci ve zdravotnictví a startovacích bytech

84 minut
Předvolební debata: Královéhradecký kraj
Zdroj: ČT24

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. V pátek 6. září se věnovala Královéhradeckému kraji.

Prvním tématem diskuse byla situace ve zdravotnictví a dostupnost lékařské péče. Přilákat do nemocnic a menších ordinací lékaře je velmi náročné, problém v kraji je i například sehnat zubaře.

„Chybí tady čtyři, možná pět tisíc lékařů. Problém musí řešit ministerstvo, začal bych rozšířením studijních oborů,“ řekl lídr ANO Petr Koleta k nedostatku zdravotnické péče v kraji. Podle něj je aktuální systém zdravotnictví neudržitelný. „Je potřeba udělat nepopulární krok a podívat se na to, zda každá nemocnice potřebuje mít všechny obory a zda by některé nešlo zrušit,“ myslí si.

„Máme stabilizovanou síť okresních nemocnic, máme tady vytvořenou strategii, jak jednotlivé obory v nemocnicích chceme dál rozvíjet do roku 2035,“ sdělil Martin Červíček, který stojí v čele kandidátky Silní lídři pro kraj – ODS, KDU-ČSL a Východočeši. Dodal také, že za poslední čtyři roky přibylo 150 pracovních úvazků v okresních nemocnicích, kde je za zajištění zdravotní péče zodpovědný kraj. Upozornil také, že zajištění primární ambulantní péče je na zdravotních pojišťovnách.

„Zrušme zdravotní pojišťovny. Kraje budou pojišťovat a zajišťovat zdravotní péči,“ navrhl lídr Čtyřkoalice Starostové, TOP 09, HDK, LES Rudolf Cogan. Existovalo by tak podle něj čtrnáct zdravotních pojišťoven, každý kraj by měl svou a staral se o své občany. „Jakmile nebude v nějaké obci zubař, tak končí krajský zdravotní rada,“ poznamenal.

Lídr SPD, Trikolory, PRO a Svobodných Rostislav Jireš hovořil o ideálním systému pojišťoven. „Myslím si, že by měla být jedna, která bude rovnoměrně rozdělovat základní péči, a nadstandard se bude odehrávat v ostatních, komerčních pojišťovnách,“ uvedl. Podle něj musí nedostatek pediatrů vyřešit stát. Měl by motivovat studenty k tomu, aby pracovali v krajích. To by pomohlo i praktikům, kteří by mohli mít například delší ordinační dobu a nebyli tak přetížení. Zmínil i návrh centralizované nejvyšší pediatrické péče. „Tímto způsobem dostaneme kvalitní pediatry na ambulance.“

Převést pojišťovny na kraje je podle Pavla Bulíčka (Piráti) hodně zajímavá myšlenka. „Nemám k tomu data ani údaje, ani nevím, jakým způsobem bychom to dokázali – všechnu tu administrativu – zvládnout na krajském úřadě nebo případně na krajské pojišťovně. Obzvlášť když teďka není všechno ve vlastnictví státu. Tady je důležité spíše rozvíjet kraj a zlepšovat celkově kraj, abychom lékaře přilákali,“ domnívá se.

Lídr uskupení HLAS samospráv – pro spravedlivý rozvoj Královéhradeckého kraje (SOCDEM, SproK, RH) Jiří Štěpán nápad rušení pojišťoven odsoudil, přestože podle něj nenaplňují dobře odpovědnost za zdravotní péči. „Proto mimo jiné starostové řeší, kdy a jak zajistí ordinaci zubařům, jak zařídí pediatra, chirurga a další. Suplují tím práci pojišťoven,“ pronesl. Cesta slučování či rušení pojišťoven by podle něj problém nevyřešila. Jako možné řešení nedostatku zdravotnické péče vidí mobilní ambulanci, která by mohla obsloužit větší území.

Lídr koalice Pro krajinu – Zelení, Změna pro Hradec a nezávislí Martin Hanousek vidí jako možné řešení nedostatku zdravotnické péče takzvané sdílené ordinace, ve kterých by pracovalo několik lékařů. „Některé kraje o tom uvažují, či se to dokonce snaží realizovat. Toto opatření by mohlo přiblížit péči do menších měst a zjednodušit možnosti pro lidi v oboru, kteří chtějí pracovat na částečný úvazek.“ Vyzdvihl i navýšení kapacity středních a vyšších odborných škol na vzdělávání sester v uplynulém volebním období. 

Dalším tématem, které Královehradecký kraj také řeší, je nedostatek startovacích bytů. Většinou ve městech a obcích nejsou a například mladé rodiny často mají problém bydlení sehnat.

Petr Koleta (ANO) viní z problémů s bydlením především ministerstvo pro místní rozvoj. „Mluvilo se o stavění bytů pro mladé, nic z toho se nestalo. Máme připravenou projektovou dokumentaci,“ popsal svou zkušenost z funkce starosty Hronova. „Jsme připravení stavět, ale sto milionů z vlastních peněz nezaplatíme.“ Koleta mluvil o přípravě na dotační plán, který ale stále nebyl realizovaný. „Už mám takhle jako starosta zmařené tři projekty,“ posteskl si.

„Je to odpovědnost měst a obcí. V poslední době cítím, že kraj se k tomu bude muset přidat nejenom různými dotačními podporami, ale spolufinancováním velkých investičních záměrů. Ty by mohly z objektů, které se hodí na nájemní bydlení, vybudovat startovací byty,“ zmínil Martin Červíček, lídr kandidátky Silní lídři pro kraj – ODS, KDU-ČSL a Východočeši.

Rudolf Cogan, který stojí v čele Čtyřkoalice Starostové, TOP 09, HDK, LES je přesvědčený o tom, že města, když chtějí, dokážou normálně stavět bez dotací. Domnívá se, že celé stavební právo je v České republice nastaveno úplně špatně. „My jsme si nechali vlastnickou svobodu úplně vzít. Člověk si koupí pozemek, cihly, maltu a nemůže stavět, protože je to administrativně totálně zablokované,“ upozornil. Podle něj by měl existovat právní nárok na územní plán, kdy by člověk za splnění určitých podmínek mohl na svém pozemku stavět bez dalšího schvalování.

„Hradec Králové již před nějakými patnácti lety vytvořil projekt startovacích bytů. Myslím si, že ta pravidla lze lehce opsat a začít s tím,“ poznamenal k tématu lídr kandidátky SPD, Trikolory, PRO a Svobodných Rostislav Jireš. Podle něj jsou k podpoře výstavby potřeba dvě věci – průchodnost stavebního zákona, který „momentálně kulhá na obě nohy“, a odbyrokratizování stavebních procesů.

„My jako kraj se chystáme zřídit fond – s krajskými penězi i s penězi ze státu – tak, abychom obcím mohli pomoct s výhodnými půjčkami. Aby si mohly dovolit stavět tyto byty. Protože řekněme si to na rovinu, evropské dotace tady nebudou napořád,“ upozornil Pavel Bulíček (Piráti). V této souvislosti zmínil také například obnovu brownfieldů a jejich potenciálu.

Kraj sám o sobě tyto problémy nevyřeší, myslí si Jiří Štěpán, lídr uskupení HLAS samospráv – pro spravedlivý rozvoj Královéhradeckého kraje (SOCDEM, SproK, RH). Podle něj kraj v rámci svých kompetencí využívá budovy, které má k dispozici. „Může poskytnout brownfieldy, právní pomoc a koordinační činnost,“ vyjmenoval. Podle Štěpána by měl kraj podporovat systém družstevního bydlení, kterým může navázat na historií prověřenou tradici, kterou razí i jiné státy.

Podle Martina Hanouska (Pro krajinu – Zelení, Změna pro Hradec a nezávislí) je řešení problému s bydlením hlavně věcí obcí a ministerstva pro místní rozvoj. Kraj by měl přesto stavět i vlastní byty, a to pro dlouhodobé nájemní bydlení pro určené profese, míní. „Pro lidi ve zdravotnictví, sociálních službách a školství. Výhodou je, že nájemní bydlení může samo sebe zaplatit,“ uvedl Hanousek. Podle něj by měl kraj pomáhat obcím metodickou pomocí.

Do předvolební debaty v Královéhradeckém kraji byli pozváni lídři těchto uskupení:

  • ANO – Petr Koleta
  • Silní lídři pro kraj – Martin Červíček
  • Čtyřkoalice Starostové, TOP 09, HDK, LES – Rudolf Cogan
  • SPD, Trikolora, PRO a Svobodní – Rostislav Jireš
  • Piráti – Pavel Bulíček
  • HLAS samospráv – Jiří Štěpán
  • DSZ – Za práva zvířat – Dana Doškářová (pozvání nepřijala)
  • PRO KRAJINU – Zelení, Změna pro Hradec a nezávislí – Martin Hanousek
Kandidáti v krajských volbách 2024
Zdroj: ČSÚ, ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 11 mminutami

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
před 2 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 5 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026
Načítání...