V předvolební debatě Královéhradeckého kraje se hovořilo o situaci ve zdravotnictví a startovacích bytech

Nahrávám video

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. V pátek 6. září se věnovala Královéhradeckému kraji.

Prvním tématem diskuse byla situace ve zdravotnictví a dostupnost lékařské péče. Přilákat do nemocnic a menších ordinací lékaře je velmi náročné, problém v kraji je i například sehnat zubaře.

„Chybí tady čtyři, možná pět tisíc lékařů. Problém musí řešit ministerstvo, začal bych rozšířením studijních oborů,“ řekl lídr ANO Petr Koleta k nedostatku zdravotnické péče v kraji. Podle něj je aktuální systém zdravotnictví neudržitelný. „Je potřeba udělat nepopulární krok a podívat se na to, zda každá nemocnice potřebuje mít všechny obory a zda by některé nešlo zrušit,“ myslí si.

„Máme stabilizovanou síť okresních nemocnic, máme tady vytvořenou strategii, jak jednotlivé obory v nemocnicích chceme dál rozvíjet do roku 2035,“ sdělil Martin Červíček, který stojí v čele kandidátky Silní lídři pro kraj – ODS, KDU-ČSL a Východočeši. Dodal také, že za poslední čtyři roky přibylo 150 pracovních úvazků v okresních nemocnicích, kde je za zajištění zdravotní péče zodpovědný kraj. Upozornil také, že zajištění primární ambulantní péče je na zdravotních pojišťovnách.

„Zrušme zdravotní pojišťovny. Kraje budou pojišťovat a zajišťovat zdravotní péči,“ navrhl lídr Čtyřkoalice Starostové, TOP 09, HDK, LES Rudolf Cogan. Existovalo by tak podle něj čtrnáct zdravotních pojišťoven, každý kraj by měl svou a staral se o své občany. „Jakmile nebude v nějaké obci zubař, tak končí krajský zdravotní rada,“ poznamenal.

Lídr SPD, Trikolory, PRO a Svobodných Rostislav Jireš hovořil o ideálním systému pojišťoven. „Myslím si, že by měla být jedna, která bude rovnoměrně rozdělovat základní péči, a nadstandard se bude odehrávat v ostatních, komerčních pojišťovnách,“ uvedl. Podle něj musí nedostatek pediatrů vyřešit stát. Měl by motivovat studenty k tomu, aby pracovali v krajích. To by pomohlo i praktikům, kteří by mohli mít například delší ordinační dobu a nebyli tak přetížení. Zmínil i návrh centralizované nejvyšší pediatrické péče. „Tímto způsobem dostaneme kvalitní pediatry na ambulance.“

Převést pojišťovny na kraje je podle Pavla Bulíčka (Piráti) hodně zajímavá myšlenka. „Nemám k tomu data ani údaje, ani nevím, jakým způsobem bychom to dokázali – všechnu tu administrativu – zvládnout na krajském úřadě nebo případně na krajské pojišťovně. Obzvlášť když teďka není všechno ve vlastnictví státu. Tady je důležité spíše rozvíjet kraj a zlepšovat celkově kraj, abychom lékaře přilákali,“ domnívá se.

Lídr uskupení HLAS samospráv – pro spravedlivý rozvoj Královéhradeckého kraje (SOCDEM, SproK, RH) Jiří Štěpán nápad rušení pojišťoven odsoudil, přestože podle něj nenaplňují dobře odpovědnost za zdravotní péči. „Proto mimo jiné starostové řeší, kdy a jak zajistí ordinaci zubařům, jak zařídí pediatra, chirurga a další. Suplují tím práci pojišťoven,“ pronesl. Cesta slučování či rušení pojišťoven by podle něj problém nevyřešila. Jako možné řešení nedostatku zdravotnické péče vidí mobilní ambulanci, která by mohla obsloužit větší území.

Lídr koalice Pro krajinu – Zelení, Změna pro Hradec a nezávislí Martin Hanousek vidí jako možné řešení nedostatku zdravotnické péče takzvané sdílené ordinace, ve kterých by pracovalo několik lékařů. „Některé kraje o tom uvažují, či se to dokonce snaží realizovat. Toto opatření by mohlo přiblížit péči do menších měst a zjednodušit možnosti pro lidi v oboru, kteří chtějí pracovat na částečný úvazek.“ Vyzdvihl i navýšení kapacity středních a vyšších odborných škol na vzdělávání sester v uplynulém volebním období. 

Dalším tématem, které Královehradecký kraj také řeší, je nedostatek startovacích bytů. Většinou ve městech a obcích nejsou a například mladé rodiny často mají problém bydlení sehnat.

Petr Koleta (ANO) viní z problémů s bydlením především ministerstvo pro místní rozvoj. „Mluvilo se o stavění bytů pro mladé, nic z toho se nestalo. Máme připravenou projektovou dokumentaci,“ popsal svou zkušenost z funkce starosty Hronova. „Jsme připravení stavět, ale sto milionů z vlastních peněz nezaplatíme.“ Koleta mluvil o přípravě na dotační plán, který ale stále nebyl realizovaný. „Už mám takhle jako starosta zmařené tři projekty,“ posteskl si.

„Je to odpovědnost měst a obcí. V poslední době cítím, že kraj se k tomu bude muset přidat nejenom různými dotačními podporami, ale spolufinancováním velkých investičních záměrů. Ty by mohly z objektů, které se hodí na nájemní bydlení, vybudovat startovací byty,“ zmínil Martin Červíček, lídr kandidátky Silní lídři pro kraj – ODS, KDU-ČSL a Východočeši.

Rudolf Cogan, který stojí v čele Čtyřkoalice Starostové, TOP 09, HDK, LES je přesvědčený o tom, že města, když chtějí, dokážou normálně stavět bez dotací. Domnívá se, že celé stavební právo je v České republice nastaveno úplně špatně. „My jsme si nechali vlastnickou svobodu úplně vzít. Člověk si koupí pozemek, cihly, maltu a nemůže stavět, protože je to administrativně totálně zablokované,“ upozornil. Podle něj by měl existovat právní nárok na územní plán, kdy by člověk za splnění určitých podmínek mohl na svém pozemku stavět bez dalšího schvalování.

„Hradec Králové již před nějakými patnácti lety vytvořil projekt startovacích bytů. Myslím si, že ta pravidla lze lehce opsat a začít s tím,“ poznamenal k tématu lídr kandidátky SPD, Trikolory, PRO a Svobodných Rostislav Jireš. Podle něj jsou k podpoře výstavby potřeba dvě věci – průchodnost stavebního zákona, který „momentálně kulhá na obě nohy“, a odbyrokratizování stavebních procesů.

„My jako kraj se chystáme zřídit fond – s krajskými penězi i s penězi ze státu – tak, abychom obcím mohli pomoct s výhodnými půjčkami. Aby si mohly dovolit stavět tyto byty. Protože řekněme si to na rovinu, evropské dotace tady nebudou napořád,“ upozornil Pavel Bulíček (Piráti). V této souvislosti zmínil také například obnovu brownfieldů a jejich potenciálu.

Kraj sám o sobě tyto problémy nevyřeší, myslí si Jiří Štěpán, lídr uskupení HLAS samospráv – pro spravedlivý rozvoj Královéhradeckého kraje (SOCDEM, SproK, RH). Podle něj kraj v rámci svých kompetencí využívá budovy, které má k dispozici. „Může poskytnout brownfieldy, právní pomoc a koordinační činnost,“ vyjmenoval. Podle Štěpána by měl kraj podporovat systém družstevního bydlení, kterým může navázat na historií prověřenou tradici, kterou razí i jiné státy.

Podle Martina Hanouska (Pro krajinu – Zelení, Změna pro Hradec a nezávislí) je řešení problému s bydlením hlavně věcí obcí a ministerstva pro místní rozvoj. Kraj by měl přesto stavět i vlastní byty, a to pro dlouhodobé nájemní bydlení pro určené profese, míní. „Pro lidi ve zdravotnictví, sociálních službách a školství. Výhodou je, že nájemní bydlení může samo sebe zaplatit,“ uvedl Hanousek. Podle něj by měl kraj pomáhat obcím metodickou pomocí.

Do předvolební debaty v Královéhradeckém kraji byli pozváni lídři těchto uskupení:

  • ANO – Petr Koleta
  • Silní lídři pro kraj – Martin Červíček
  • Čtyřkoalice Starostové, TOP 09, HDK, LES – Rudolf Cogan
  • SPD, Trikolora, PRO a Svobodní – Rostislav Jireš
  • Piráti – Pavel Bulíček
  • HLAS samospráv – Jiří Štěpán
  • DSZ – Za práva zvířat – Dana Doškářová (pozvání nepřijala)
  • PRO KRAJINU – Zelení, Změna pro Hradec a nezávislí – Martin Hanousek
Kandidáti v krajských volbách 2024
Zdroj: ČSÚ, ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 5 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 16 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.