Jakub Szántó, zpravodaj České televize na Blízkém východě od července 2013, odpovídal živě fanouškům facebookové stránky ČT24 na jejich otázky týkající se konfliktu v Sýrii a vyhrocených vztahů mezi okolními zeměmi.
Během bezmála čtyřicetiminutového živého přenosu prostřednictvím sociální sítě odpovídal Jakub Szántó ve většině případů na vážné dotazy. Avšak padl třeba i ten, jakému tamnímu pivu dává blízkovýchodní zpravodaj České televize přednost.
Jak je vnímáno Rusko a jeho účast v konfliktu z pohledu obyčejného Syřana?
To záleží na tom, v jaké části Syřan bydlí. Pokud v částech, které ovládá armáda, tam je mimo jiné i díky oficiální propagandě ruská pomoc vnímána podobně jako v Československu v osmdesátých letech, kde je to nálepkováno jako „bratrská pomoc“ od supervelmoci, která nás ochrání před islamisty, Američany a samozřejmě i sionisty. Protože Izrael je vnímán jako součást veškerého zla na území Sýrie.
Lidé, kteří žijí v povstaleckých oblastech, kde docházelo k těžkým ruským náletům, jež přinesly podle neoficiálních zpráv několik tisíc obětí i mezi civilisty a docházelo i k ničení infrastruktury, jako jsou nemocnice, trhy nebo školy, tam ta role Rusů vnímána dobře není vůbec.
Jak se bude konflikt dál vyvíjet a co podle Vás bude znamenat pro Evropu?
Konflikt už vypukl, otázkou je, nakolik budou obě strany ochotny najít nějakou váhu mezi tím, nenechat si od druhé strany nic líbit. Což je především pro Íránce velmi těžké, vzhledem k tomu, že jsou terči opakovaných izraelských náletů a ty se budou pravděpodobně opakovat. Během nich se stalo terčem zhruba sedmdesát cílů íránských revolučních gard, především těch elitních, zodpovědných za zahraniční vojenské mise.
Co říkáte verzi, že z Íránu žádné rakety nevzlétly a letadla Izraele byla ve vzduchu dávno před jeho odvetou?
Obávám se, že Vaše zdroje jsou odlišné než moje. Nemyslím si, že by Izrael, vzhledem k tomu, jakou volností pohybu na syrském nebi disponuje, potřeboval vymýšlet takovouto konspiraci. Na ty na Blízkém východě obecně nevěřím, nedávají většinou moc smysl.
Izrael nalétává na íránské cíle zhruba dva měsíce. Íránští představitelé každý druhý, třetí týden hrozí Izraeli vyhlazením. Nevím, proč by v momentě, kdy se Izrael cítí ohrožen, hledal nějaké záminky ke svému útoku. Nevím moc, kvůli čemu by to dělal, kvůli svému PR nebo image. Nevidím důvod, proč by se to mělo dít.
Americká vojska, jako obvykle, působí v Sýrii bez mandátu OSN. Takové stupňované napětí se projeví nejvíc na množství uprchlíků do Evropy. Podle mě jediný, kdo tam ještě udržuje rovnováhu sil, je právě Írán.
Nesdílím absolutně Vaše vidění světa. USA a jejich spojenci jsou ti, kteří udělali špinavou práci za syrský režim při likvidaci Islámského státu. Syrská armáda bojovala proti Islámskému státu výrazně později. Až od řekněme poloviny roku 2016 se syrské síly, které byly velmi vyčerpané boji na západě země, zapojily do boje například při osvobozování údolí velkých řek.
Ano, Američané jsou tam bez mandátu OSN, ovšem to bohužel velmi často, vzhledem k zablokování Rady bezpečnosti OSN kvůli zcela protichůdným představám západních zemí a Ruska, případně Číny, není úplně argument.
Z hlediska mezinárodního práva, které je velmi široké, lze najít vždy nějaký důvod, například prevenci při boji proti Islámskému státu, který vznikl sice zárodečně na území Iráku, ale rozšířil se také z území Sýrie. Najdete řadu článků, že je možné se preventivně bránit na území státu, který neovládá svoje území. Suverenita syrské vlády sahá momentálně na necelé dvě třetiny celého území.
Zároveň také Vaše vidění Íránu jako stabilizátora sil se úplně neshoduje s představou velké části států. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Egypt, ale také Turecko nevidí rádi íránskou expanzi na území, jako je Jemen, Sýrie nebo Irák.
Slouží stále v Hamásu neonacisté z České republiky, nebo už je odlovili?
O neonacistech, kteří by měli přijíždět z České republiky na území Gazy a sloužit tam bok po boku s islamisty, jsem nikdy v životě neslyšel, a to do té oblasti jezdím dvacet let. Je to pro mě novinka. Pokud máte bližší informace, tak si je samozřejmě velmi rád přečtu.
Mocenský vzestup Íránu – je v zájmu Ruska?
Rusko si nepřeje vzestup Íránu, Rusko s Íránem mají za sebou dlouhá staletí – ještě z dob před vznikem Sovětského svazu a z dob, kdy se Írán ještě jmenoval Persie – nepřátelství a různých válek, ať už přímých, nebo nepřímých. Irán chce rozšířit svůj vliv, Rusko také.
Ovšem Rusko si nepřeje žádný přímý ani nepřímý konflikt mezi Izraelem a Íránem, což by mohlo vyvolat nějakou velkou válku, kterou by mohly ruské zájmy být ohroženy. Také Osmanská říše byla tradičně velkým soupeřem s Persií o vliv v arabských oblastech, které Osmanská říše ovládala, nebo na ně naopak měla vliv Persie. Tam jsou zájmy velmi protichůdné.
Jak vnímá Izrael pana prezidenta Zemana?
To bych si dovolil ponechat na návštěvu pana prezidenta, která se chystá v Jeruzalémě na druhou polovinu listopadu.
Vydali by se v případě napadení Izraele na pomoc USA a jeho spojenci v rámci NATO?
V případě napadení Izraele není ještě nutné předpokládat, že by se USA vydaly na pomoc Izraeli, k tomu nikdy nepodepsaly žádnou smlouvu. Zároveň neexistuje žádný článek smlouvy, který by – pokud by se kteréhokoli ze členů NATO zapojil do jakéhokoli vojenského konfliktu mimo své území, mimo území NATO – zavazoval celou Severoatlantickou alianci vstoupit do tohoto konfliktu. Určitě můžeme zapojení NATO vyloučit.
Jaký je výsledek jednání izraelského premiéra s Putinem?
Ten zatím nevíme, v zásadě, pravděpodobně je to asi to, že Rusko má v této oblasti asi kolem třiceti až čtyřiceti stíhacích bombardérů a to je jen zlomek toho, co má k dispozici Izrael, a sice asi 200 až 300 letadel. Izraelci se koordinují s Rusy především proto, že Rusové koordinují na území Sýrie moderní protivzdušné systémy S300 a S400.
Nicméně se pravděpodobně Benjamin Netanjahu domluvil s prezidentem Putinem na tom, že v případě jakéhokoliv íránského úderu přijde velmi tvrdý izraelský úder, který nebude dopředu konzultován, ale bude oznámen ruským silám v Sýrii.
K něčemu takovému došlo už v dalších hodinách po tomto jednání. Je tak celkem zřejmé, že nějaká koordinace tam je, což se samozřejmě nebude líbit Íráncům. V zásadě můžeme říct, že Putin souhlasil s tím, aby Izraelci měli i nadále volné pole působnosti pro nálety na jakékoliv cíle kromě samozřejmě jejich vlastních.
Je pravděpodobnost, že se do konfliktu vloží i Saúdská Arábie?
Pokud by Saúdská Arábie vstoupila do jakéhokoliv konfliktu, bylo by to vždy na obrácené straně, než je Írán. Saúdská Arábie momentálně vede vzdálenou válku proti Íránu v zásadě na dvou, ne-li na třech frontách.
Je to především přímé zapojení do často velmi necitlivého bombardování jednotlivých míst v Jemenu. Tato chudá země na jižní hranici Saúdské Arábie je momentálně oblastí velmi vyhrocené občanské války, kdy povstalce skrytě podporuje Írán a dodává jim mimo jiné balistické rakety, které relativně často, naposledy předevčírem (J. Szántó odpovídal na dotazy uživatelům Facebooku v pátek – pozn. red.), ohrožují rijádské mezinárodní letiště.
Naopak přes prostředníky Írán bojuje proti různým skupinám, především islamistickým, které Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty podporují v boji proti režimu Bašára Asada. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by Saúdská Arábie – jako momentálně úhlavní nepřítel Íránu – byla na stejné straně barikády. Troufám si tvrdit, že kdyby v Saúdské Arábii nebo ve Spojených arabských emirátech neplatil přísný zákaz alkoholu, bylo by v posledních dnech slyšet bouchání špuntů od šampaňského až sem do Izraele.
