Íránské jednotky na syrské straně Golanských výšin vypálily zhruba dvacet střel a raket na izraelské cíle v Golanských výšinách. Izrael na palbu reagoval a brzy ráno zasáhl desítky íránských cílů v Sýrii, mimo jiné sklady zbraní, odpalovací rampy či zpravodajská centra využívaná elitními íránskými jednotkami. Jak poznamenala agentura Reuters, jde o dosud nejvážnější střet mezi dvěma úhlavními nepřáteli v regionu. USA íránský útok odsoudily a označily ho za provokativní. Rusko vyzvalo ke zdrženlivosti.
Zvuky explozí se ozývaly v Damašku těsně před úsvitem, celou noc byla slyšet syrská protiraketová obrana. Syrská státní agentura SANA s odvoláním na nejmenovaného armádního představitele uvedla, že izraelské střely zasáhly pozice protiraketové obrany, radarové stanice a sklady zbraní. Tvrdila nicméně, že většina raket byla zneškodněna.
Při náletech zemřelo nejméně 23 bojovníků, včetně pěti syrských vojáků. Dalších 18 obětí patří mezi příslušníky milicí, které pomáhají režimu prezidenta Bašára Asada, informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Mezi mrtvými syrskými vojáky je i jeden důstojník. Někteří ze zraněných jsou v kritickém stavu.
Podle syrské armády zemřeli jen tři lidé. Poslední krok Izraele směrem „k přímé konfrontaci…naznačuje zahájení nové fáze agrese proti Damašku“, citovala státní agentura SANA nejmenovaného představitele syrského ministerstva zahraničí. „Toto agresivní chování sionistického tělesa… nepovede k ničemu jinému než k nárůstu napětí v regionu,“ dodal.
Izrael podle ministra obrany zasáhl téměř všechny íránské pozice v Sýrii
Izraelská armáda ve svém prohlášení oznámila, že zasáhla přes 50 íránských cílů. Šlo o „jednu z největších operací izraelského letectva za poslední desetiletí,“ uvedla. „Jednotky Kuds za to tvrdě zaplatily. Íráncům bude dlouho trvat, než vše obnoví,“ dodala. Podle Moskvy izraelské letectvo použilo při útoku 28 letounů typu F-15 a F-16 a vypálilo přes 70 střel.
Jak upřesnil izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman, armáda zasáhla „téměř všechny“ íránské pozice v Sýrii. „Doufám, že tuto kapitolu jsme uzavřeli a všichni ten vzkaz pochopili,“ řekl ministr na bezpečnostní konferenci nedaleko Tel Avivu.
Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua byly izraelské nálety na íránské cíle v Sýrii přiměřenou reakcí, protože Teherán „překročil červenou čáru“.
Podle izraelského armádního mluvčího Jonatana Konrikuse nechce Izrael situaci v oblasti ještě více vyostřovat. Izraelští vojáci ale i nadále budou „ve vysoké pohotovosti“. „Jestliže přijde další íránský útok, budeme na něj připraveni,“ dodal.
Íránské elitní jednotky Kuds, které spadají pod revoluční gardy, vyslaly v noci na čtvrtek na izraelské pozice v okupovaných Golanských výšinách dvacet raket. Podle Konrikuse izraelský systém protiraketové obrany čtyři střely zachytil, další nedoletěly do svých cílů a spadly ještě v Sýrii.
Před útokem se v oblasti ozvaly sirény a místní obyvatelé se schovali do krytů. Informace o zraněných na izraelské straně nebyly známy, armádní mluvčí informoval pouze o o tom, že došlo k „menšímu“ poškození izraelských vojenských základen, napsal list The Times of Israel.
Izrael se zmocnil části Golanských výšin, které patřily Sýrii, za šestidenní války v roce 1967. Izrael a Sýrie jsou od té doby oficiálně stále ve válečném stavu. Židovský stát stále okupuje asi 1200 kilometrů čtverečních tohoto pásma, pod syrskou kontrolou je 520 kilometrů čtverečních. Linie příměří na Golanech byla považována za poměrně klidnou až do vypuknutí války v Sýrii v roce 2011.
Izrael zaútočil na Sýrii už v úterý
Izraelské vojenské letectvo už v úterý podle syrské státní televize zaútočilo na cíle jižně od Damašku. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zemřelo při raketovém útoku nejméně patnáct provládních bojovníků, včetně osmi Íránců. Izrael předtím projevil znepokojení nad nezvyklými přesuny íránských sil v Sýrii. Zároveň ohlásil částečnou mobilizaci svých vojenských záloh a otevřel protiletecké kryty v oblasti Golanských výšin.
„Od roku 2012 se počet izraelských úderů zvýšil poměrně rychle. Do včerejší noci počet náletů a raketových úderů proti různým cílům spojeným jak s Íránem, tak také především s libanonským Hizballáhem, případně různé odvetné útoky vůči syrským vojenským zařízením, přesáhl stovku. To, co jsme viděli včera, je zdaleka největší izraelské válečné angažmá proti sousední zemi už od Jomkipurské války v roce 1973,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Napětí v regionu vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se stahují z íránské jaderné dohody. To přimělo Izrael vyhlásit vysoký stupeň pohotovosti. Izraelská vláda je velkým zastáncem a obhájcem Trumpova rozhodnutí odstoupit od dohody.
Francie i Rusko vyzvaly ke zmírnění napětí mezi Íránem a Izraelem
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval ke zklidnění napětí na Blízkém východě. „Prezident je o dění pravidelně informován. Vyzval ke zklidnění situace,“ uvedl Macronův úřad ve svém prohlášení. Francouzský vůdce bude o situaci na Blízkém východě debatovat rovněž během dnešní schůzky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, sdělil Elysejský palác.
Narůstající vojenské napětí mezi Izraelem a Íránem znepokojuje rovněž Rusko. „Ta situace vyvolává obavy. Je třeba pracovat na zmírnění napětí,“ uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov.
Británie vyzvala Rusko, aby využilo svého vlivu v Sýrii a dalším podobným incidentům zabránilo, informoval mluvčí premiérky Theresy Mayové. „Odsuzujeme íránské útoky na Izrael. Izrael má jasné právo se bránit,“ uvedl mluvčí. „Vyzýváme Írán, aby se zdržel dalších podobných útoků,“ dodal.
Írán patří spolu s Ruskem mezi hlavní spojence režimu Bašára Asada v Damašku. Izrael dal opakovaně najevo, že nepřipustí, aby Írán vybudoval v Sýrii novou frontu proti Izraeli a pomáhal tam ve vyzbrojování radikálního libanonského hnutí Hizballáh, které stejně jako Teherán stojí ve válce na straně prezidenta Bašára Asada.
Za „velmi znepokojující“ označila íránské útoky na izraelské cíle šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová. Zdůraznila přitom, že Izrael má právo na obranu, a vyzvala regionální síly, aby se vyvarovaly dalšího zvyšování napetí.
