Telička: Na Babišově místě bych volil mezi odchodem z byznysu, nebo z politiky

27 minut
Telička: Volil bych mezi odchodem z byznysu, nebo z politiky
Zdroj: ČT24

Politicky škodlivé diskuse o střetu zájmů by premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ukončil tím, kdyby si vybral mezi definitivním opuštěním koncernu Agrofert, nebo odchodem z politiky. Myslí si to europoslanec Pavel Telička, který v roce 2014 kandidoval do europarlamentu za ANO, později však po neshodách s Babišem spolupráci s hnutím ukončil.

Sám Andrej Babiš se výhrady Evropské unie k možnému střetu zájmů rozhodl řešit tím, že nebude zasedat na jednání rady pro evropské fondy.

Společnost Agrofert, kterou vlastnil Babiš při svém vstupu do vlády v roce 2014 a loni ji vložil do svěřenského fondu kvůli českému zákonu o střetu zájmů, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru. Diskuse o trvání premiérova kompetenčního konfliktu se ovšem přelila i na půdu Evropského parlamentu, který ve čtvrtek přijal rezoluci vyzývající Evropskou komisi, aby se Babišovým případem zabývala.

Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger doporučil Babišovi podle webu Respekt.cz tři způsoby, jakými by se mohl zbavit střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert. Měl by buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na holding, zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z evropských fondů, nebo se zdržet účasti na rozhodnutích souvisejících s údajným střetem zájmů.

V posledním zmíněném případě by Babiš podle komisaře musel mimo jiné odstoupit z vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy, neúčastnit se rozhodování ani komunikace v oblastech, na kterých by mohl přes Agrofert profitovat, a nominovat za sebe v takových rozhodnutích někoho jiného. A právě opuštění rady pro unijní fondy Babiš v pondělí oznámil.

Vybrat si první, nebo druhou možnost ze tří

Podle europoslance Pavla Teličky ovšem nepůsobí premiérův postup jako dostatečný. „Kdybych chtěl – pro mě jako premiéra – celou záležitost jednou provždy sprovodit ze světa, abych nebyl politicky zranitelný a neomezovalo mě to ve výkonu funkce, volil bych jednu ze dvou dalších variant. Buď se definitivně vyvázat z Agrofertu, případně odejít z politiky,“ konstatoval.

Současně ale upozornil, že definitivní slovo bude na Evropské komisi. „Komise je strážkyně základních smluv. Nemůžu říci, jestli je uspokojí to, co chystá česká vláda a český premiér.“

Telička se rovněž ohradil vůči výhradám, které na adresu evropského parlamentu kvůli jeho „babišovské rezoluci“ zaznívaly z hnutí ANO; místopředseda formace a vicepremiér Richard Brabec například prohlásil, že „program Antibabiš se přes české europoslance přenesl i do europarlamentu“. To ale Telička odmítá.

„Nesouhlasím s tím, že to je kampaň českých europoslanců. Iniciativa vzešla z frakce, kde není jediný český europoslanec,“ uvedl. „Česká vláda to nevzala za správný konec a pražská odezva – používaný jazyk a slova, že je právní analýza Evropské komise lží – nutila Evropský parlament, aby k tomuto kroku přistoupil. Návrh rezoluce byl obsahově v pořádku a ukazoval, jaké stanovisko Evropský parlament má. Mohl jsem se s ním plně ztotožnit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...