Ačkoliv má turecký prezident Recep Tayyip Erdogan doma řadu odpůrců, když se spor o referendum o ústavních změnách přenesl z vnitrostátní roviny na mezinárodní úroveň roztržkou s Nizozemskem či Německem, tak za Erdoganem stojí i opoziční politici, upozornil analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha v pořadu Interview ČT24.
Že turečtí politici zamířili hledat podporu pro nadcházející referendum do Evropy, má podle Turečka logické opodstatnění. „Četl jsem zajímavou věc, že v posledních volbách, když Erdogan jako prezident potřeboval určitou podporu, se ukázalo, že má v některých ohledech větší podporu u Turků žijících v Německu než těch v Turecku,“ poukázal analytik Tureček.
Ještě do nedávna to sice vypadalo, že v blížícím se tureckém referendu budou lidé hlasovat pro ústavní změny, ale v poslední době se podle analytika ukazuje, že podpora v Turecku asi klesá. „Je dost možné, že z toho důvodu se turecké úřady, turečtí politici rozhodli agitovat i v zahraničí, kde možná čekají podporu pro prezidenta silnější,“ podotknul.
Ne všude se to ale setkalo s pochopením, což vyústilo v rozepři Turecka s Německem či Nizozemskem. Rotterdam zrušil setkání místní turecké menšiny s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem. Ten Nizozemsku pohrozil sankcemi a nizozemská vláda v reakci na to zakázala jeho letadlu přistát v Rotterdamu. Nizozemské úřady zakázaly i akci turecké ministryně v Rotterdamu, kterou nakonec eskortovaly ze země.
Tureček: Zásadní ekonomická roztržka by Turkům nepomohla
Turecko se vůči postupu ohradilo, mluví se i o sankcích. „Primárně je to určeno domácímu tureckému publiku. Turci moc dobře vědí, že zásadnější roztržka ekonomického rázu by jim samotným neprospěla,“ podotýká Tureček. Odkazuje i na spor Ankary s Ruskem kvůli sestřelení ruského letadla na syrsko-turecké hranici. „Nakonec obě strany vychladly, protože zjistily, že se z pragmatických důvodů potřebují,“ dodal.
Přenesení diskuse z vnitropolitického rozměru na mezinárodní ale může Erdoganovi pomoci. „Minulý týden mi jeden můj bývalý turecký student psal, že to bude hrozné, co se v Turecku bude dít, pokud posílení pravomocí projde,“ zmínil Tureček s tím, že taková byla atmosféra, než se rozhořela současná přestřelka. „Ptal jsem se studenta nyní a najednou stojí za prezidentem, protože ačkoliv ve vnitropolitické rovině je jeho odpůrcem, najednou jeho prezident reprezentuje jeho zemi a nepřítelem je vnější nepřítel, ať už Nizozemsko, nebo Německo,“ dodal.
„V Německu i v jiných zemích teď musejí velmi dobře zvažovat, co je z hlediska bezpečnosti a stability i mezinárodněpolitických vztahů lepší – jestli mítinkům předcházet, nebo je nechat v klidu proběhnout,“ upozornil analytik.
„Řada západoevropských politiků je kriticky nakloněna k referendu samotnému, tureckému prezidentovi, a tím mohou být motivovány i tyto zákazy nebo omezení,“ vysvětlil. „Politici si mohou docela dobře vykalkulovat, že místo aby Erdoganovi uškodili, tak mu vlastně pomáhají získávat popularitu v referendu,“ doplnil.
Prostředí není svobodné, referendum ztrácí kus legitimity, míní Tureček
Pokud jde o předmět referenda, navrhuje ústavní změny, které mají parlamentní demokracii, kterou Turecko je, přeměnit na demokracii s prezidentským systémem, přiblížil Tureček. „Prezident by byl šéfem exekutivy, ne symbolickou hlavou státu. V tomto duchu by to znamenalo zásadní změnu tureckého politického systému,“ uvedl.
„Z našeho pohledu se zdá, že to jsou jenom autoritářské prvky, kterými si chce Erdogan upevnit svou moc. Na druhou stranu řada prvků je poměrně logických. Turecko je hodně ohroženo nestabilitou,“ řekl Tureček s tím, že je to kombinace uprchlické krize, vlny teroristických útoků či obnovené války proti kurdským povstalcům.
Prostředí nicméně podle Turečka není svobodné, což označuje za problém, a to i pro Erdogana, protože referendum tak ztrácí velkou část legitimity. „Atmosféru v Turecku pošramotil loňský pokus o převrat, následně úřady rozjely obrovské čistky,“ uvedl. „Dost možná se tím Erdogan připravil o možnost argumentovat, že doposud vyhrál všechny volby, ať už premiérské, nebo prezidentské, že ho demokraticky lidé volili. Možná, že by v referendu ve férových podmínkách zase uspěl,“ podotýká.
