Ve východoafrickém Súdánu zuří už rok a půl násilný boj o moc, který provází rabování muzeí a cenných archeologických památek. UNESCO kvůli tomu vyzvalo mezinárodní společenství k ochraně súdánského kulturního dědictví a k boji proti nelegálnímu obchodu s artefakty. Jen z národního muzea v Chartúmu bylo uloupeny desítky tisíc předmětů, tvrdí tamní pracovník. Riziko pro památky ale představují i sami Súdánci, kteří prchají před boji.
Nápisy na pyramidách i rabování. O památkách v Súdánu přicházejí špatné zprávy
K rabování muzeí a památek docházelo ve válčícím Súdánu opakovaně, v posledních týdnech se ale vše vystupňovalo. „Zdá se, že ohrožení kultury dosáhlo nebývalé závažnosti. Důkazem je rabování muzeí, památkových a archeologických lokalit i soukromých sbírek,“ upozorňuje UNESCO, tedy organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.
Ozbrojenci podle organizace vyplenili mimo jiné súdánské národní muzeum, které od roku 2019 díky finanční podpoře z Itálie procházelo rekonstrukcí a je považováno za jedno z nejvýznamnějších v Africe. Tamní sbírky uchovávají například balzamované mumie z období dvou a půl tisíce let před naším letopočtem, které patří k nejstarším a archeologicky nejvýznamnějším na světě.
Jeden z pracovníků instituce podle britského listu The Guardian pod příslibem anonymity potvrdil, že z Národního muzea byly ukradeny desítky tisíc artefaktů.
Sbírky odvážela nákladní auta
Satelitní snímky podle zaměstnance ukazují, jak nákladní auta muzejní předměty odvážejí směrem k hranicím s Jižním Súdánem, který vznikl v roce 2012 po odtržení od Súdánu. Za běžných okolností přitom není možné přemisťovat artefakty z jednoho místa na druhé ani uvnitř budovy, pokud na manipulaci nedohlíží policie.
Sudánské národní muzeum na fotografii z roku 2013
Začátkem tohoto měsíce súdánská národní televize oznámila, že muzeum se stalo terčem „rozsáhlé rabovací a pašerácké akce“.
Národní muzeum se nachází v oblasti kontrolované polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), které jsou jednou ze stran v súdánské občanské válce. „Když jsme se o rabování dozvěděli, tři nebo čtyři dny jsme nespali,“ cituje The Guardian zdroj z muzea. „Tyto artefakty jsou naší identitou, identitou súdánského lidu. Dokážete si představit, jaké to je, když ztratíte svou identitu? Ztratíte svou existenci v tomto světě.“
Znepokojivé video s mumiemi
Podrobnosti o zmizelých předmětech z muzea nejsou známy a nejspíš ani hned tak nebudou. Archeolog Julien Cooper z Macquarie University v Sydney pro australský rozhlas ABC podotkl, že od začátku konfliktu je velmi obtížné získat zprávy o tom, co se v muzeu přesně děje. Což platí i pro další súdánské památky a muzejní instituce.
Když loni v dubnu vypukly mezi RSF a armádou první střety, zaměstnanci národního muzea byli nuceni své pracoviště opustit. Satelitní snímky areálu přitom ukazovaly už v červnu možné známky poškození a požáru některých částí budovy.
Odborníky následně znepokojilo video, které se objevilo na sociálních sítích. Ukazovalo členy RSF, jak vstupují do bioarcheologické laboratoře (první súdánské laboratoře vybavené technologiemi, které umožňovaly analýzu kostí nalezených při vykopávkách) a otevírají kontejnery s mumiemi a dalšími ostatky. RSF popřela, že by měla s těmito záběry cokoliv společného.
Nekupujte kradené věci ze Súdánu, žádá UNESCO
K vyrabování súdánského národního muzea mělo dojít začátkem letošního roku. Úředník uvedl, že je snaha vyjednat s regionálními vládami navrácení děl. Beznadějné takové pokusy být nemusí. Jeden z povzbudivých příkladů zmiňuje ve zprávě ze srpna tohoto roku mezinárodní organizace Heritage for Peace (HFP), jejímž cílem je zachovat kulturní dědictví v době ozbrojených konfliktů. Súdánská armáda podle HFP vrátila některé předměty, které byly ukradeny z muzea Beit Al-Khalifa v druhém největším súdánském městě Omdurman.
Zlatník na súdánském trhu (2022)
Ani súdánská televize, na jejíž zprávu se odvolává britský zpravodajský web se zaměřením na Střední východ a Afriku Middle East Eye (MEE), neupřesnila, které artefakty byly ukradeny. S odvoláním na „informované zdroje“ nicméně uvedla, že část muzejních sbírek se objevila k prodeji na internetu a sociálních sítích, byť není jasné, zda byly transakce dokončeny.
UNESCO ověřuje zprávy o ukradených exponátech a vyčísluje způsobené škody. Rovněž apelovalo na obchodníky s uměním v regionu i jinde ve světě, aby se nepodíleli na vývozu a prodeji cenných artefaktů ze Súdánu. „Jakýkoli nezákonný prodej nebo přemístění těchto kulturních předmětů by vedl k zániku části súdánské kulturní identity a ohrozil by obnovu země,“ obává se organizace.
Památky ničí i lidé prchající před válkou
Vyzývá také mezinárodní společenství, aby učinilo vše pro ochranu súdánského kulturního dědictví před ničením a nezákonným obchodováním. Připomíná povinnost všech stran dodržovat mezinárodní humanitární právo a zdržet se poškozování, rabování nebo využívání umění pro vojenské účely. To se podle všeho nedaří. Organizace HFP zdokumentovala mimo jiné odstřelovače právě na střeše národního muzea.
Památky ovšem ohrožují svou neopatrností i vysídlenci, kteří museli odejít ze svých domovů, ať už z donucení, nebo v obavách před boji.
To se bohužel týká i dvou kulturních památek UNESCO v Súdánu, především pyramid a chrámu v Meroe, někdejším hlavním městě starověkého núbijského království Kuš. HFP píše v souvislosti s těmito památkami o „kolapsu“. Nikdo nekontroluje návštěvníky ani jejich počet, takže lidé na pyramidy píšou vzkazy nebo na ně zkouší vylézt, což vede k sesouvání kamenných bloků. Za hlavní hrozbu ale HFP označuje hromadění písečných dun, kdy kombinace silných větrů a víření písku erodují historické kresby a rytiny.
Trochu lépe, pokud jde o kontrolu, kdo po památkách „šlape“, je na tom archeologické naleziště Džebel Barkal v regionu Napatan. Kvůli válce sice sešlo z původně zamýšleného mezinárodního projektu, nicméně fond Ambassadors Fund for Cultural Preservation, financovaný americkým ministerstvem zahraničí, i tak poskytl plat súdánským odborníkům. Loni v říjnu byly v lokalitě dokonce obnoveny archeologické práce.
Školení pro policisty ze sousedních zemí
Nezůstává jen u výzev. UNESCO zároveň představilo opatření, která mají pomoci památky ochránit a riziko jejich ničení a krádeží zmírnit. Ještě letos chce proškolit v Káhiře policisty a soudy z okolních zemí. Nejvýznamnější archeologická naleziště sleduje pomocí satelitů. UNESCO rovněž pomohlo ohrožené sbírky v súdánských archeologických muzeích částečně schovat do bezpečných úkrytů. Přes sedmnáct set předmětů bylo digitalizováno.
UNESCO podporuje v další tvorbě také súdánské umělce, kteří zůstali v zemi. Zřídilo pro ně centrum v přístavu Port Súdán, kde se mohou setkávat a tvořit.
Nic z toho ale nemusí stačit. Jak uvedla s obavami pro server MEE archeoložka se zkušenostmi ze Súdánu Tomomi Fushiyaová: „Myslím, že většina muzeí, divadel a archivů je tak či onak poškozena.“
