Nápisy na pyramidách i rabování. O památkách v Súdánu přicházejí špatné zprávy

Ve východoafrickém Súdánu zuří už rok a půl násilný boj o moc, který provází rabování muzeí a cenných archeologických památek. UNESCO kvůli tomu vyzvalo mezinárodní společenství k ochraně súdánského kulturního dědictví a k boji proti nelegálnímu obchodu s artefakty. Jen z národního muzea v Chartúmu bylo uloupeny desítky tisíc předmětů, tvrdí tamní pracovník. Riziko pro památky ale představují i sami Súdánci, kteří prchají před boji.

K rabování muzeí a památek docházelo ve válčícím Súdánu opakovaně, v posledních týdnech se ale vše vystupňovalo. „Zdá se, že ohrožení kultury dosáhlo nebývalé závažnosti. Důkazem je rabování muzeí, památkových a archeologických lokalit i soukromých sbírek,“ upozorňuje UNESCO, tedy organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Ozbrojenci podle organizace vyplenili mimo jiné súdánské národní muzeum, které od roku 2019 díky finanční podpoře z Itálie procházelo rekonstrukcí a je považováno za jedno z nejvýznamnějších v Africe. Tamní sbírky uchovávají například balzamované mumie z období dvou a půl tisíce let před naším letopočtem, které patří k nejstarším a archeologicky nejvýznamnějším na světě.

Jeden z pracovníků instituce podle britského listu The Guardian pod příslibem anonymity potvrdil, že z Národního muzea byly ukradeny desítky tisíc artefaktů.

Sbírky odvážela nákladní auta

Satelitní snímky podle zaměstnance ukazují, jak nákladní auta muzejní předměty odvážejí směrem k hranicím s Jižním Súdánem, který vznikl v roce 2012 po odtržení od Súdánu. Za běžných okolností přitom není možné přemisťovat artefakty z jednoho místa na druhé ani uvnitř budovy, pokud na manipulaci nedohlíží policie.

Sudánské národní muzeum na fotografii z roku 2013
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

Začátkem tohoto měsíce súdánská národní televize oznámila, že muzeum se stalo terčem „rozsáhlé rabovací a pašerácké akce“.

Národní muzeum se nachází v oblasti kontrolované polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), které jsou jednou ze stran v súdánské občanské válce. „Když jsme se o rabování dozvěděli, tři nebo čtyři dny jsme nespali,“ cituje The Guardian zdroj z muzea. „Tyto artefakty jsou naší identitou, identitou súdánského lidu. Dokážete si představit, jaké to je, když ztratíte svou identitu? Ztratíte svou existenci v tomto světě.“

Znepokojivé video s mumiemi

Podrobnosti o zmizelých předmětech z muzea nejsou známy a nejspíš ani hned tak nebudou. Archeolog Julien Cooper z Macquarie University v Sydney pro australský rozhlas ABC podotkl, že od začátku konfliktu je velmi obtížné získat zprávy o tom, co se v muzeu přesně děje. Což platí i pro další súdánské památky a muzejní instituce.

Když loni v dubnu vypukly mezi RSF a armádou první střety, zaměstnanci národního muzea byli nuceni své pracoviště opustit. Satelitní snímky areálu přitom ukazovaly už v červnu možné známky poškození a požáru některých částí budovy.

Odborníky následně znepokojilo video, které se objevilo na sociálních sítích. Ukazovalo členy RSF, jak vstupují do bioarcheologické laboratoře (první súdánské laboratoře vybavené technologiemi, které umožňovaly analýzu kostí nalezených při vykopávkách) a otevírají kontejnery s mumiemi a dalšími ostatky. RSF popřela, že by měla s těmito záběry cokoliv společného.

Nekupujte kradené věci ze Súdánu, žádá UNESCO

K vyrabování súdánského národního muzea mělo dojít začátkem letošního roku. Úředník uvedl, že je snaha vyjednat s regionálními vládami navrácení děl. Beznadějné takové pokusy být nemusí. Jeden z povzbudivých příkladů zmiňuje ve zprávě ze srpna tohoto roku mezinárodní organizace Heritage for Peace (HFP), jejímž cílem je zachovat kulturní dědictví v době ozbrojených konfliktů. Súdánská armáda podle HFP vrátila některé předměty, které byly ukradeny z muzea Beit Al-Khalifa v druhém největším súdánském městě Omdurman.

Zlatník na súdánském trhu (2022)
Zdroj: Reuters/Mohamed Nureldin Abdallah

Ani súdánská televize, na jejíž zprávu se odvolává britský zpravodajský web se zaměřením na Střední východ a Afriku Middle East Eye (MEE), neupřesnila, které artefakty byly ukradeny. S odvoláním na „informované zdroje“ nicméně uvedla, že část muzejních sbírek se objevila k prodeji na internetu a sociálních sítích, byť není jasné, zda byly transakce dokončeny.

UNESCO ověřuje zprávy o ukradených exponátech a vyčísluje způsobené škody. Rovněž apelovalo na obchodníky s uměním v regionu i jinde ve světě, aby se nepodíleli na vývozu a prodeji cenných artefaktů ze Súdánu. „Jakýkoli nezákonný prodej nebo přemístění těchto kulturních předmětů by vedl k zániku části súdánské kulturní identity a ohrozil by obnovu země,“ obává se organizace.

Památky ničí i lidé prchající před válkou

Vyzývá také mezinárodní společenství, aby učinilo vše pro ochranu súdánského kulturního dědictví před ničením a nezákonným obchodováním. Připomíná povinnost všech stran dodržovat mezinárodní humanitární právo a zdržet se poškozování, rabování nebo využívání umění pro vojenské účely. To se podle všeho nedaří. Organizace HFP zdokumentovala mimo jiné odstřelovače právě na střeše národního muzea.

Památky ovšem ohrožují svou neopatrností i vysídlenci, kteří museli odejít ze svých domovů, ať už z donucení, nebo v obavách před boji.

To se bohužel týká i dvou kulturních památek UNESCO v Súdánu, především pyramid a chrámu v Meroe, někdejším hlavním městě starověkého núbijského království Kuš. HFP píše v souvislosti s těmito památkami o „kolapsu“. Nikdo nekontroluje návštěvníky ani jejich počet, takže lidé na pyramidy píšou vzkazy nebo na ně zkouší vylézt, což vede k sesouvání kamenných bloků. Za hlavní hrozbu ale HFP označuje hromadění písečných dun, kdy kombinace silných větrů a víření písku erodují historické kresby a rytiny.

Trochu lépe, pokud jde o kontrolu, kdo po památkách „šlape“, je na tom archeologické naleziště Džebel Barkal v regionu Napatan. Kvůli válce sice sešlo z původně zamýšleného mezinárodního projektu, nicméně fond Ambassadors Fund for Cultural Preservation, financovaný americkým ministerstvem zahraničí, i tak poskytl plat súdánským odborníkům. Loni v říjnu byly v lokalitě dokonce obnoveny archeologické práce.

Školení pro policisty ze sousedních zemí

Nezůstává jen u výzev. UNESCO zároveň představilo opatření, která mají pomoci památky ochránit a riziko jejich ničení a krádeží zmírnit. Ještě letos chce proškolit v Káhiře policisty a soudy z okolních zemí. Nejvýznamnější archeologická naleziště sleduje pomocí satelitů. UNESCO rovněž pomohlo ohrožené sbírky v súdánských archeologických muzeích částečně schovat do bezpečných úkrytů. Přes sedmnáct set předmětů bylo digitalizováno.

UNESCO podporuje v další tvorbě také súdánské umělce, kteří zůstali v zemi. Zřídilo pro ně centrum v přístavu Port Súdán, kde se mohou setkávat a tvořit.

Nic z toho ale nemusí stačit. Jak uvedla s obavami pro server MEE archeoložka se zkušenostmi ze Súdánu Tomomi Fushiyaová: „Myslím, že většina muzeí, divadel a archivů je tak či onak poškozena.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
před 13 hhodinami

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
před 14 hhodinami

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
včera v 06:30

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026

Kvíz: Diváky táhne Urgent. Poznáte i další nemocniční seriály podle postav?

Mezi nejúspěšnější seriály z nemocničního prostředí posledních let patří americký Urgent. Vedle vysoké sledovanosti posbíral už i pět cen Emmy. Hlavním hercem seriálu je Noah Wyle, který si doktorský plášť neoblékl poprvé. V kvízu na konci článku si můžete ověřit, jestli víte, jak se jmenuje jeho postava a jestli si pamatujete i další hrdiny seriálových nemocnic.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.
9. 1. 2026
Načítání...