Je to skladba od AI, nebo ne? Rozdíl nepoznalo v průzkumu 97 procent lidí

Pro posluchače je téměř nemožné rozlišit mezi hudebními skladbami plně vygenerovanými pomocí umělé inteligence od hudby vytvořené lidmi. Vyplývá to z průzkumu, který pro francouzskou streamovací platformu Deezer provedla sociologická agentura Ipsos. Vyšel v době, kdy se na vrchol žebříčku Billboard v USA poprvé dostala country skladba generovaná AI.

Do průzkumu se zapojili lidé z USA, Británie, Francie, Německa, Nizozemska, Brazílie, Japonska a Kanady. Respondenti si měli poslechnout tři skladby, z nichž dvě vygenerovala AI a jednu vytvořili lidé. Ukázalo se, že 97 procent posluchačů nedokáže rozpoznat, zda za tvorbou stojí člověk, nebo „umělý“ autor.

Většinu z devíti tisíc dotázaných, konkrétně 71 procent, výsledek slepého testu překvapil. U více než poloviny lidí vyvolala vlastní neschopnost rozpoznat hudbu od AI nepříjemné pocity. Průzkum také ukázal, že většina posluchačů chce jasné označení hudby generované umělou inteligencí.

Závěr průzkumu podtrhuje rostoucí obavy, že AI by mohla změnit způsob, jakým se hudba vytváří, konzumuje a zpeněžuje.

AI hudba nemá porušovat autorská práva, míní většina

Zlepšování AI nástrojů schopných generovat skladby vede mimo jiné k debatám ohledně autorských práv. I tato otázka v průzkumu padla. Podle 65 procent respondentů by nemělo být dovoleno používat materiály chráněné autorskými právy pro trénování modelů AI generujících hudbu. Za neetické takové počínání považuje 73 procent respondentů.

Ostatně tento týden soud v Mnichově rozhodl, že ChatGPT americké společnosti OpenAI porušil německé autorské zákony, když umělou inteligenci trénovala pomocí licencovaného obsahu. Soud totiž vyhodnotil jako důkaz to , že chatbot vytvořil z velké části shodné texty existujících písní, přestože OpenAI dříve argumentovala, že ChatGPT neukládá texty trvale, pouze generuje nový obsah na základě vzorců, informoval německý veřejnoprávní rozhlas Deutschlandfunk.

K soudu původně mířila také žaloba, kterou loni podala velká hudební vydavatelství Sony Music, UMG a Warner Records. Obviňovala firmy Suno a Udio, že jejich internetové aplikace uživatelům umožňují generovat hudbu pomocí AI. Žaloby hovořily o porušování autorských práv v masovém měřítku.

UMG a Udio se letos v říjnu dohodly na mimosoudním urovnání sporu. Součástí dohody je strategické partnerství obou stran. Podle UMG budou obě společnosti „spolupracovat na inovativní, nové, komerční hudební tvorbě, poslechu a streamování“. Plánují v roce 2026 spustit platformu pro tvorbu hudby založenou na AI, která bude k trénování nástroje využívat licencovanou hudbu.

Třetina skladeb od AI

Jen samotná platforma Deezer denně odhalí přibližně 50 tisíc nově nahraných skladeb vytvořených výhradně pomocí AI. To představuje víc než třetinu všech skladeb, které na platformu za den někdo vloží. Navíc jde o výrazný nárůst jen za pár měsíců – v dubnu taková tvorba zabrala osmnáct procent a deset v lednu, kdy Deezer spustil nástroj na detekování AI hudby.

Skladby plně vygenerované pomocí AI začala tato francouzská společnost letos označovat, což odůvodnila potřebou transparentnosti. „Jsme pevně přesvědčeni, že kreativita je dílem lidí a měla by být chráněna,“ řekl agentuře Reuters generální ředitel Alexis Lanternier.

Hrozba pro živobytí hudebníků

Nárůst věrohodné AI tvorby má dopad na živobytí hudebníků a souvisejících profesí z masa a kostí. Takový pocit má i sedmdesát procent účastníků průzkumu, podle nichž představuje hudba generovaná výhradně pomocí AI ohrožením pro obživu hudebníků, interpretů a skladatelů.

Že by tantiémy za hudbu vygenerovanou AI měly být nižší, se domnívá 69 procent respondentů zmíněného výzkumu.

Švédská platforma Spotify, která má největší podíl na trhu hudebního streamingu, upozornila, že od podzimu zavádí nový filtr hudebního spamu, jelikož „nástroje umělé inteligence usnadňují komukoliv generovat velké objemy hudby“, čímž „rozdrobují prostředky na autorské honoráře“.

Zmiňuje také, že pracuje na „novém standardu“ pro uvádění, jak se do dané hudební tvorby zapojila AI. Poznamenává při tom, že nelze hudbu jednoduše klasifikovat jako „buď – nebo“, protože využití umělé inteligence představuje široké spektrum: od pomoci při postprodukci skladby až po složení a nahrání celé písně.

Platforma YouTube třeba požaduje přiznání se ke generovanému obsahu a uvádí, že vyvinula technologii umožňující mimo jiné zpěvákům detekovat obsah, který pomocí AI simuluje jejich zpěv.

AI hudba dobývá hitparády

Označování AI hudby vyvolalo širokou diskusi letos v červnu, kdy se virálním fenoménem na Spotify stala kapela The Velvet Sundown, která později potvrdila, že je kompletně dílem umělé inteligence. Její největší hit byl přehrán víc než třímilionkrát.

Výsledky průzkumu navíc vyšly jen chvíli poté, co se na první místo žebříčku Billboard mapujícího digitální prodeje hudby v USA vyšvihla poprvé skladba vytvořená umělou inteligencí.

Píseň Walk My Walk „zpívá“ AI generovaný umělec Breaking Rust. Osamělý melancholik v kovbojském klobouku podle svého profilu nabízí „hudbu pro bojovníky i snílky“. Na Spotify, kde se chlubí fajfkou ověřeného umělce, se může těšit z více než 220 tisíc posluchačů měsíčně. Podobný počet poslechů mají jeho videa na YouTube, nicméně píseň Livin’ on Borrowed Time přesáhla na této platformě už čtyři miliony zhlédnutí.

„Stvořitelem“ syntetické country hvězdy má být Aubierre Rivaldo Taylor, o němž je toho ovšem známo pramálo, jasno ani není, zda jde jen o jednoho tvůrce, nebo skupinu.

Jason Palamara, zaměřující se na Indiana University na hudební technologie, označil produkci Breaking Rusta pro server Newsweek za vágní s digitálním leskem, nicméně ve srovnání s The Velvet Sundown za pokrok v agentic AI, tedy autonomních systémů v oblasti umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka Systémem něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systém něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
před 15 hhodinami

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026
Načítání...