Skutečnost někdy předčí i fantazii, říkají tvůrci krimi pořadů

Nahrávám video
90′ ČT24: Jiří Chlumský a Mirek Vaňura o oblibě detektivek
Zdroj: ČT24

Krimi seriály patří mezi ty vůbec divácky nejúspěšnější pořady z tvorby České televize. Od 5. ledna k nim přibyla nová řada seriálu Místo zločinu. Po Ostravě, Českých Budějovicích a Plzni se děj přesouvá do Zlína. Režisér série Jiří Chlumský a autor true crime pořadů Mirek Vaňura o fenoménu detektivek mluvili v pořadu 90' ČT24.

Docent, Oktopus či Případy prvního oddělení patří k oblíbeným kriminálkám na obrazovkách České televize. V posledních letech mají velký úspěch i krimi podcasty. Dokazují to výsledky anket – v Podcast roku 2025 skončily na prvním místě s největším počtem hlasů Opravdové zločiny. Mezi veřejnoprávními se nejlépe umístil true crime podcast Kriminálka Českého rozhlasu.

Jeho autorem je Mirek Vaňura, který také připravil pro Českou televizi dokumentární sérii Legendy kriminalistiky. Vaňura míní, že skutečné zločiny dovedou mnohdy předčít i fantazii scenáristů. „Někdy jsou to takové zápletky, že kdyby je napsal scenárista, tak režisér ho s tím vyhodí, protože řekne, že se to prostě nemohlo v reálu stát,“ říká.

Oblíbené devadesátky

Kriminální příběhy, které se objevují v sérii Místo zločinu, se podle Jiřího Chlumského v devadesáti procentech zakládají na realitě. Detaily o nich zjišťují tvůrci přímo od kriminalistů, nicméně skutečnost je třeba následně převyprávět. „Musíme z toho udělat trošku pohádku, nemůžeme vraždit každého na potkání nebo ukazovat nějaké zombie. Nemůžeme některé věci ukazovat z důvodu, že by byly příliš kruté, nebo naopak nezajímavé, protože vyšetřování není nic moc zajímavého. Musíme z toho udělat zábavnou věc pro diváky,“ vysvětlil.

Napříč Místem zločinu Zlín se táhne linka spojená se zločinností devadesátých let. Porevoluční dekáda už u diváků měla velký úspěch v seriálu Devadesátky, prequelu Případů 1. oddělení. Nejsledovanější díly si pustilo i přes dva a čtvrt milionu lidí.

„V tom období tu byl Klondike, což říkají samotní kriminalisté. A protože se tenkrát nestačilo všechno vyřešit, jak byl ten nápor velký, tak se vraceli k ‚pomníkům‘ ještě před promlčením a často se jim to povedlo vyřešit,“ domýšlí Vaňura, proč jsou devadesátá léta vděčným tématem pro tvůrce i diváky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 3 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 6 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 11 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...