Festivalu dokumentů Ji.hlava začíná on-line šichta. Nastoupili na ni horníci, Vachek i Albert Kahn

Nahrávám video
Jindřich Andrš o dokumentu Nová šichta
Zdroj: ČT24

Festival dokumentárních filmů Ji.hlava se letos, jako mnoho jiných kulturních akcí, koná on-line. Pořadatelé nicméně upozorňují, že i tak lze čtyřiadvacátý ročník považovat za plnohodnotný. Od 27. října do 8. listopadu nabídne více než 270 filmů, debaty s tvůrci, Inspirační fórum i program pro děti. Mimo jiné budou promítány první ukázky z dokumentu o Milanu Kunderovi nebo retrospektiva k osmdesátinám Karla Vachka. Virtuální návštěva festivalu je možná po akreditaci.

„Abychom do on-line prostředí přenesli festivalový život a energii, budeme každý den streamovat z jihlavského Majáku. Od rána do noci poběží informace, co se aktuálně děje: budeme upozorňovat na zajímavé filmy a diskuse, zvát filmaře, aby mluvili o své práci. Budeme se snažit do dnešních dnů těžce zasažených pandemií vnést jiná než koronavirová témata a pozitivní energii plynoucí ze vzájemné inspirace,“ slibuje ředitel festivalu Marek Hovorka.

Jako zahajovací snímek byl vybrán dokument Nová šichta. Sleduje horníka, který se po zavření dolu přihlásí na rekvalifikační kurz pro programátory. „Něco podobného jako Tomáš zažívá a zažije obrovské množství lidí. Třeba podle průzkumu McKinsey Global Institutu má přijít o práci až osm set milionů manuálně pracujících během příštích dvanácti let. Filmem se ptám, jestli rekvalifikace je jedním z řešení,“ říká dokumentarista Jindřich Andrš.

Retrospektiva Vachka i Kahna a kousek z Kundery

Retrospektivu přichystal festival francouzskému filantropovi a bankéři Albertu Kahnovi, který se na začátku dvacátého století rozhodl vybudovat v Paříži zahradu, v níž by byly zastoupeny všechny druhy rostlin.

Později, jako nadšený cestovatel, začal své sbírky rozšiřovat o fotografie a filmové záznamy z celého světa – od nevěstinců v Bejrútu přes frontu první světové války po všesokolský slet v Praze. „Cílem Alberta Kahna je ‚jednou provždy zachytit všechny aspekty, postupy a typy lidské činnosti, jejichž nezvratný zánik je jen otázkou času',“ přibližuje Kahnův velkolepý projekt dramaturg David Čeněk.

Za tvorbou osobitého dokumentaristy Karla Vachka se ohlédne sekce Vachek 80. Zahrnuje jeho kompletní filmografii. Naopak do vzniku nového dokumentu lze nahlédnout v sekci Work in Progress, v níž se letos představí dokument Miloslava Šmídmajera o spisovateli Milanu Kunderovi. „Většina lidí říká, že bez Milana Kundery nemá smysl točit o něm film. Že je zcela nemožné se k němu a jeho přátelům přiblížit. A tak vyvstane otázka: Vzdát to, nebo to aspoň zkusit?“ poznamenává režisér.

Inspirace pro svět i děti

Už tradiční součástí Ji.hlavy je Inspirační fórum. Hosté z Česka i zahraničí se zamyslí například nad tím, jak nasytit lidstvo a přitom nezničit planetu či nad dynamickými proměnami afrického kontinentu. Diskutovat se bude také o neviditelných algoritmech nebo církvích v souvislosti s postavením žen.

Odhalení plakátu 24. ročníku festivalu Ji.hlava
Zdroj: Vojtěch Šoula/MFDF Ji.hlava

„V době globální pandemie koronaviru a klimatického rozvratu si intenzivně uvědomujeme, že dění na vzdáleném bodě zeměkoule může ovlivnit životy nás všech,“ dodává dramaturgyně Inspiračního fóra Tereza Swadoschová.

Pro děti pak Ji.hlava plánuje interaktivní stream. V prvním festivalovém týdnu zabaví malé diváky každodenními rozcvičkami, rozhovory o filmech, ale i čtením či divadlem. Děti budou mít možnost se do streamu živě zapojit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 23 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
včera v 14:20

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
včera v 11:54

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...