Vítězem padesátého devátého ročníku filmového festivalu v Karlových Varech se stal dokumentární snímek Raději zešílet v divočině od slovenského režiséra Miro Rema. V hereckých kategoriích uspěli španělsko-německý herec Alex Brendemühl a jeho norská kolegyně Pia Tjeltaová. Zvláštní uznání patří neherečce Kateřině Falbrové z českého dramatu Sbormistr. Čestné ceny za přínos kinematografii převzali střihač Jiří Brožek a herec Stellan Skarsgard.
Vítězný snímek Raději zešílet v divočině vychází ze stejnojmenné knihy Aleše Palána o šumavských samotářích. Slovenský dokumentarista Miro Remo se soustředil na příběh dvojčat – svérázných šedesátníků Ondřeje a Františka Klišíkových. Vítězný snímek vznikl v koprodukci České televize.
„Karlovarský festival mne už roky naplňuje energií nepřestat a doufat, že to celé má smysl,“ uvedl Remo při přebírání Křišťálového glóbu. Dodal, že vítězství ve Varech je pro něj zatím největší poctou.
„Vtipná filmová pohlednice vzdávající hold mizejícímu umění zůstat sám sebou. Tento úchvatně vynalézavý dokument představuje portrét dvou neustále se hašteřících bratrů-dvojčat žijících podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. V tak šílené době, jako je ta naše, jsou však tihle dva dost možná nejpříčetnějšími lidmi na světě,“ vyjádřila se o dokumentu Raději zešílet v divočině porota.
Ocenění íránského Bezpráví
Zvláštní cenu poroty hlavní soutěže, v níž letos zasel i Jiří Mádl, dostal snímek Bezpráví. Film íránského režiséra a autora scénáře Sohejla Bejraghího je podle poroty odvážným počinem, jehož děj zrcadlí statečnost, která byla potřeba při jeho natáčení v samotném Íránu. Režisér přítomné vyzval k potlesku pro všechny statečné íránské ženy.
Uvedení Bezpráví v hlavní soutěži Varů festival zveřejnil až dodatečně, poté, co už bylo známo jeho jedenáct konkurenčních titulů. Důvodem utajení byla bezpečnost filmové delegace, která musela nejprve odcestovat z Íránu.
V soutěži Proxima si Velkou cenu odnesl bangladéšský film Písečné město režiséra Mahdeho Hasana. Jde o tísnivý debut o plynutí času, soukromí a destrukci. Sekce Proxima je prostorem pro filmaře čekající na objevení i pro renomované autory hledající nové definice své tvorby.
Zvláštní herecké uznání pro Češku
Cena za mužský herecký výkon putuje k Alexu Brendemühlovi, který zapůsobil ve španělském snímku Až se z řeky stane moře. Ve filmovém ponoru do duše dívky, která byla zneužita, ztvárnil otce hlavní hrdinky. Za nejlepší herečku označila festivalová porota Norku Piu Tjeltaovou. V dramatu o zakázané lásce Neříkej mi mami zaujala rolí učitelky a manželky starosty, která se sblíží s mladým uprchlíkem.
Zvláštní uznání za herecký výkon patří Kateřině Falbrové, původně neherečce, kterou Ondřej Provazník obsadil do dramatu Sbormistr volně inspirovaného skutečnou kauzou zneužívání v pěveckém sboru. „Mladá Kateřina podává citlivě subtilní herecký výkon, který je zároveň ryzí písní zlomeného srdce a soucitu s mnoha mladými dívkami, které se staly obětí zneužívání a jejichž příběhy její postava prožívá,“ vysvětlují porotci své rozhodnutí.
O cenu za režii se podělili litevský filmař Vytautas Katkus a francouzský tvůrce Nathan Ambrosioni. Katkus přispěl do letošní hlavní soutěže celovečerním debutem Návštěvník, v němž sleduje třicátníka, který se vrací ze zahraničí do rodné Litvy. Ambrosioni ve Varech promítl intimní portrét Suzanne o ženě, která musí přebrat mateřskou zodpovědnost za děti své sestry.
U nestatutárních porot bodoval mimo jiné také už míněný Sbormistr, spolu s dokumentem Raději zešílet v divočině zastupoval českou kinematografii v hlavní soutěži. Obdržel cenu Europa Cinemas Label, o níž rozhoduje porota složená z provozovatelů kin ze sítě Europa Cinemas. „Univerzální téma filmu rozebírá složitou mocenskou strukturu v soutěživém prostředí dívčího sboru. Sbormistr citlivě ukazuje, jak může být zdánlivě bezpečný prostor dívčího kolektivu snadno narušen a otráven,“ stojí ve zdůvodnění.
Ceny za přínos převzali Brožek a Skarsgard
Několikanásobný držitel Českých lvů, střihač Jiří Brožek, převzal Cenu prezidenta festivalu za přínos české kinematografii. „Chtěl bych pozdravit všechny režiséry a režisérky za to, že se mnou pracovali. A na závěr poděkovat za cenu Jirkovi Bartoškovi,“ vzpomněl v krátké děkovné řeči letos zesnulého spoluzakladatele novodobé éry karlovarského festivalu.
Na Brožkovu počest se promítal melancholický snímek podle knihy Oty Pavly Smrt krásných srnců. Ten u příležitosti ocenění významného tuzemského střihače do svého programu zařadila také Česká televize, dostupný je i v iVysílání.
Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii náleží švédskému herci Stellanu Skarsgardovi, který se stal zahraniční hvězdou festivalového závěru. „Je to nádherná pocta filmařině a udržuje ji při životě i v této těžké době,“ poděkoval Skarsgard festivalu. Ve Varech už před lety byl, Česko mu není neznámé ani díky filmové spolupráci s Milošem Formanem (na historickém dramatu Goyovy přízraky) a Václavem Marhoulem (na černobílé adaptaci světového románu Nabarvené ptáče).
Vzpomínky na Jiřího Bartošku
Nejvíce hlasů od diváků získal dokument Musíme to zarámovat!, tedy filmový rozhovor s Jiřím Bartoškou, kterým festival letošní ročník zahajoval jako vzpomínkou na zesnulého festivalového prezidenta. Interview pořídili Milan Kuchynka a Jakub Jurásek.
Svého dlouholetého kolegu a přítele zmínil i moderátor večera Marek Eben. „Věta, kterou jsem slyšel nejčastěji, byla: Bude to smutné kvůli Jirkovi Bartoškovi. Musím říct, že to nebylo smutné právě kvůli Jiřímu Bartoškovi. Protože každý na něj máme ohromný balík vzpomínek – a ty vzpomínky sdílíme. Každý z nás by si určitě přál, aby po nás zůstal nějaký odkaz. A pokud by byl tím, že když o vás jednou lidé budou mluvit, tak se jim na tvář vloudí úsměv, už to by byl dar,“ podotkl.
Při úvodním ceremoniálu zase Eben žertoval o snahách pojmenovat po Jiřím Bartoškovi v Karlových Varech ulici či náměstí. Sám přišel s návrhem – v narážce na Bartoškův zlozvyk – aby jeho jméno nesl komín.
Na Bartošku se rovněž vzpomínalo ve znělce padesátého devátého ročníku, která je, jak už je zvykem, samostatným mikropříběhem, v němž vystupuje některá z dříve oceněných osobností. Tentokrát ji natočil Bolek Polívka, vede v hospodě posmrtný rozhovor s Bartoškou.
