V pražském Rudolfinu se v úterý veřejnost loučila s hercem Jiřím Bartoškou, který zemřel 8. května. Pietním místem pro vzpomínku se stala replika Bartoškovy kanceláře, v níž úřadoval coby prezident filmového festivalu v Karlových Varech. Rozloučit se přišly stovky lidí. Na Jiřího Bartošku vzpomínali také hosté ve vysílání ČT24.
Veřejnost se rozloučila s Jiřím Bartoškou
Místo posledního rozloučení označil červený koberec na schodech Rudolfina a černý prapor na budově. Pietní místo v Dvořákově síni bylo pojato jako replika kanceláře zesnulého herce, ale také dlouholetého prezidenta filmového festivalu v Karlových Varech. Nechyběl jeho pracovní stůl s knihami, křeslo či věšák. Na provizorní stěně byla zavěšena velká černobílá Bartoškova fotografie.
Na pódiu vznikl prostor pro smuteční květiny, postupně ho zaplnily věnce a kytice jak od příznivců z řad veřejnosti, tak od rodiny, kolegů, přátel i nejvyšších ústavních činitelů. Smuteční věnec poslal například prezident Petr Pavel a první dáma.
Lidé stáli ve frontě k pietnímu místu od chvíle, kdy se Rudolfinum v deset hodin dopoledne otevřelo. „Teď lidé chodí spíše postupně, po menších skupinkách,“ informoval z Rudolfina po poledni Tadeáš Hlavinka. „Jiří Bartoška pro mě znamenal úžasného, charismatického, přitažlivého člověka. Moudrého a veselého,“ uvedla Romana Blaschke, která na rozloučení se zesnulým hercem přišla jako jedna z prvních.
Jako jedna z prvních z řad veřejnosti dorazila více než dvě hodiny před začátkem veřejného rozloučení k Rudolfinu Romana Blaschke
V předsálí se na obrazovkách promítaly fotografie z Bartoškových rolí. Byly zde také umístěny kondolenční knihy. Možnost vepsat do nich svou vzpomínku na Jiřího Bartošku budou mít lidé ještě od 21. do 31. května v pražském Divadle Kalich. Tato scéna byla poslední, na níž Bartoška účinkoval, hrál zde od roku 2012 v inscenaci Moje hra.
Po skončení rozloučení pro veřejnost se v Rudolfinu uskuteční neveřejné setkání hercových přátel a spolupracovníků.
Přátelé a kolegové vzpomínají
Anna Geislerová, která s Jiřím Bartoškou natáčela mimo jiné pohádku Anděl Páně či životopisný snímek Havel, na něj ve vysílání ČT24 vzpomínala nejen jako na kolegu herce, ale i jako na přítele. „Prostě Barťák. Jeho nikdo nenahradí, v tom, jaký byl, takový druhý prostě není,“ míní. A přeje si, aby vzpomínka na Jiřího Bartošku na nadcházejícím karlovarském festivalu byla „velkou oslavou života“, on sám by si prý přál „mejdan“.
Miroslav Donutil studoval JAMU ve stejné době jako Jiří Bartoška. Na hereckého kolegu ale zavzpomínal v souvislosti s cestopisným cyklem Na cestě, který natáčeli pro Českou televizi. „Mělo to kouzelný začátek. Když mě oslovili s nabídkou, abych cyklus provázel svých hlasem, tak se mě ptali, s kým bych to chtěl dělat. A já jsem říkal: ‚Zkuste zavolat Barťákovi.‘ – ‚Myslíte prezidenta festivalu?‘ Asi za deset minut zvonil telefon a Jirka mně vynadal, co jsem způsobil, že přece on neumí číst. Já na to zapomněl, on s tím skutečně kdysi míval problémy. Když jsme spolu cyklus začali dělat, až tak mu to nešlo, ale on se tak zdokonalil, že pak už jsme to sekali jako Baťa cvičky. Bylo to krásné – to cestování i namlouvání s ním,“ podotýká Donutil.
„Ač byl o generaci starší, zkušenější a hvězda, choval se ke všem přátelsky a lidsky. Choval se stejně k uklízečce jako k prezidentovi. Byl také přející, když se mu něco líbilo, ať už to bylo divadlo, nebo film, tak neváhal a tvůrcům poděkoval, že je to skvělý biják a divadlo,“ říká o Jiřím Bartoškovi Martin Myšička z Dejvického divadla. Bartoška od roku 2001 hrál v přelomovém představení této pražské scény, Příbězích obyčejného šílenství.
GALERIE
Vzpomínky na Jiřího Bartošku
Dokumentaristku Helenu Třeštíkovou svedla s Jiřím Bartoškou dohromady jejich práce – když se v polovině sedmdesátých let na filmovém festivalu v Brně promítal snímek Hřiště, kde Bartoška hrál, a jako předfilm Zázrak, který natočila Třeštíková. Stejně jako jiní, má ale Jiřího Bartošku spojeného především s festivalem v Karlových Varech. „S paní (Evou) Zaoralovou ten festival zachránili, to není nic přehnaného,“ oceňuje. „Bude nám chybět jeho ‚Považuji ročník za zahájený‘ – a teď všichni začali jásat,“ připomněla Třeštíková také větu, kterou festivalový prezident neopomněl nikdy pronést.
Filmová publicistka Veronika Bednářová považuje za jeho zásadní roli tu ve filmu Teorie Tygra, kterou v roce 2016 natočil Radek Bajgar. „Ten film byl v době svého vzniku nahlížen jako romantická komedie. Já jsem tehdy byla ráda, že se Jiřímu Bartoškovi dostane prostoru, který si zaslouží, že se dostane z pozice stárnoucího moudrého muže. Zajímavé na tomto filmu je, že se vyvíjí, má další generace diváků, z nichž každá si v něm najde něco důležitého. A Bartoška tu díky tomu pro českou kulturu zůstane. A to se mi zdá důležité i proto, že to je v žánru komedie, nikoliv v žánru dramatu nebo tragédie,“ míní.
Bednářová je dlouholetou spolupracovnicí filmového festivalu v Karlových Varech, jemuž Bartoška pomáhal v porevolučních časech vracet prestiž. Letošní ročník se uskuteční od 4. do 12. července, přípravy pokračují podle plánu. Pozice prezidenta zůstane in memoriam Bartoškovi, vedení převzal současný výkonný ředitel Kryštof Mucha.
V souvislosti s touto přehlídkou se s Jiřím Bartoškou poprvé osobně setkal ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Byl to únor nebo březen 2022. Nicméně přišla do toho ruská agrese proti Ukrajině a v den, kdy bylo domluvené setkání, se konalo mimořádné jednání vlády. Jiří Bartoška se svými kolegy trpělivě čekal na ministerstvu a pak jsme všechno probrali. Doteď si pamatuju, jak odcházel a mával na mě a mého náměstka Michala Šaška: ‚Čau, kluci ministerský, uvidíme se ve Varech.‘ To byla moje osobní vzpomínka, mimochodem ta první, která mě napadla, když jsem se dozvěděl smutnou zprávu o odchodu Jiřího Bartošky,“ svěřil se Baxa.
Svou vzpomínku doplnil i člen prezidia České filmové a televizní akademie a bývalý ředitel České televize Petr Dvořák. Také se týká filmového festivalu. „Pro mě nejsilnější setkávání vždycky bylo v neděli, kdy festival už skončil a Jiří organizoval pro svůj nejbližší tým a pro některé přátele, a naštěstí my jsme do nich patřili, oběd, kdy jsme si dávali kachnu a jednu plzeň a poté se rozjížděli domů,“ popsal. Bartoška z pozice festivalového prezidenta podle Dvořáka uměl promluvit s návštěvníky před kinem i s hollywoodskými hvězdami, jejichž propojení vytváří atmosféru festivalu.
