Veřejnost se rozloučila s Jiřím Bartoškou

V pražském Rudolfinu se v úterý veřejnost loučila s hercem Jiřím Bartoškou, který zemřel 8. května. Pietním místem pro vzpomínku se stala replika Bartoškovy kanceláře, v níž úřadoval coby prezident filmového festivalu v Karlových Varech. Rozloučit se přišly stovky lidí. Na Jiřího Bartošku vzpomínali také hosté ve vysílání ČT24.

Místo posledního rozloučení označil červený koberec na schodech Rudolfina a černý prapor na budově. Pietní místo v Dvořákově síni bylo pojato jako replika kanceláře zesnulého herce, ale také dlouholetého prezidenta filmového festivalu v Karlových Varech. Nechyběl jeho pracovní stůl s knihami, křeslo či věšák. Na provizorní stěně byla zavěšena velká černobílá Bartoškova fotografie.

Na pódiu vznikl prostor pro smuteční květiny, postupně ho zaplnily věnce a kytice jak od příznivců z řad veřejnosti, tak od rodiny, kolegů, přátel i nejvyšších ústavních činitelů. Smuteční věnec poslal například prezident Petr Pavel a první dáma.

Lidé stáli ve frontě k pietnímu místu od chvíle, kdy se Rudolfinum v deset hodin dopoledne otevřelo. „Teď lidé chodí spíše postupně, po menších skupinkách,“ informoval z Rudolfina po poledni Tadeáš Hlavinka. „Jiří Bartoška pro mě znamenal úžasného, charismatického, přitažlivého člověka. Moudrého a veselého,“ uvedla Romana Blaschke, která na rozloučení se zesnulým hercem přišla jako jedna z prvních.

Jako jedna z prvních z řad veřejnosti dorazila více než dvě hodiny před začátkem veřejného rozloučení k Rudolfinu Romana Blaschke
Zdroj: ČTK/Michaela Říhová

V předsálí se na obrazovkách promítaly fotografie z Bartoškových rolí. Byly zde také umístěny kondolenční knihy. Možnost vepsat do nich svou vzpomínku na Jiřího Bartošku budou mít lidé ještě od 21. do 31. května v pražském Divadle Kalich. Tato scéna byla poslední, na níž Bartoška účinkoval, hrál zde od roku 2012 v inscenaci Moje hra.

Po skončení rozloučení pro veřejnost se v Rudolfinu uskuteční neveřejné setkání hercových přátel a spolupracovníků.

Přátelé a kolegové vzpomínají

Anna Geislerová, která s Jiřím Bartoškou natáčela mimo jiné pohádku Anděl Páně či životopisný snímek Havel, na něj ve vysílání ČT24 vzpomínala nejen jako na kolegu herce, ale i jako na přítele. „Prostě Barťák. Jeho nikdo nenahradí, v tom, jaký byl, takový druhý prostě není,“ míní. A přeje si, aby vzpomínka na Jiřího Bartošku na nadcházejícím karlovarském festivalu byla „velkou oslavou života“, on sám by si prý přál „mejdan“.

Miroslav Donutil studoval JAMU ve stejné době jako Jiří Bartoška. Na hereckého kolegu ale zavzpomínal v souvislosti s cestopisným cyklem Na cestě, který natáčeli pro Českou televizi. „Mělo to kouzelný začátek. Když mě oslovili s nabídkou, abych cyklus provázel svých hlasem, tak se mě ptali, s kým bych to chtěl dělat. A já jsem říkal: ‚Zkuste zavolat Barťákovi.‘ – ‚Myslíte prezidenta festivalu?‘ Asi za deset minut zvonil telefon a Jirka mně vynadal, co jsem způsobil, že přece on neumí číst. Já na to zapomněl, on s tím skutečně kdysi míval problémy. Když jsme spolu cyklus začali dělat, až tak mu to nešlo, ale on se tak zdokonalil, že pak už jsme to sekali jako Baťa cvičky. Bylo to krásné – to cestování i namlouvání s ním,“ podotýká Donutil.

„Ač byl o generaci starší, zkušenější a hvězda, choval se ke všem přátelsky a lidsky. Choval se stejně k uklízečce jako k prezidentovi. Byl také přející, když se mu něco líbilo, ať už to bylo divadlo, nebo film, tak neváhal a tvůrcům poděkoval, že je to skvělý biják a divadlo,“ říká o Jiřím Bartoškovi Martin Myšička z Dejvického divadla. Bartoška od roku 2001 hrál v přelomovém představení této pražské scény, Příbězích obyčejného šílenství.

Dokumentaristku Helenu Třeštíkovou svedla s Jiřím Bartoškou dohromady jejich práce – když se v polovině sedmdesátých let na filmovém festivalu v Brně promítal snímek Hřiště, kde Bartoška hrál, a jako předfilm Zázrak, který natočila Třeštíková. Stejně jako jiní, má ale Jiřího Bartošku spojeného především s festivalem v Karlových Varech. „S paní (Evou) Zaoralovou ten festival zachránili, to není nic přehnaného,“ oceňuje. „Bude nám chybět jeho ‚Považuji ročník za zahájený‘ – a teď všichni začali jásat,“ připomněla Třeštíková také větu, kterou festivalový prezident neopomněl nikdy pronést.

Filmová publicistka Veronika Bednářová považuje za jeho zásadní roli tu ve filmu Teorie Tygra, kterou v roce 2016 natočil Radek Bajgar. „Ten film byl v době svého vzniku nahlížen jako romantická komedie. Já jsem tehdy byla ráda, že se Jiřímu Bartoškovi dostane prostoru, který si zaslouží, že se dostane z pozice stárnoucího moudrého muže. Zajímavé na tomto filmu je, že se vyvíjí, má další generace diváků, z nichž každá si v něm najde něco důležitého. A Bartoška tu díky tomu pro českou kulturu zůstane. A to se mi zdá důležité i proto, že to je v žánru komedie, nikoliv v žánru dramatu nebo tragédie,“ míní.

Bednářová je dlouholetou spolupracovnicí filmového festivalu v Karlových Varech, jemuž Bartoška pomáhal v porevolučních časech vracet prestiž. Letošní ročník se uskuteční od 4. do 12. července, přípravy pokračují podle plánu. Pozice prezidenta zůstane in memoriam Bartoškovi, vedení převzal současný výkonný ředitel Kryštof Mucha.

V souvislosti s touto přehlídkou se s Jiřím Bartoškou poprvé osobně setkal ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Byl to únor nebo březen 2022. Nicméně přišla do toho ruská agrese proti Ukrajině a v den, kdy bylo domluvené setkání, se konalo mimořádné jednání vlády. Jiří Bartoška se svými kolegy trpělivě čekal na ministerstvu a pak jsme všechno probrali. Doteď si pamatuju, jak odcházel a mával na mě a mého náměstka Michala Šaška: ‚Čau, kluci ministerský, uvidíme se ve Varech.‘ To byla moje osobní vzpomínka, mimochodem ta první, která mě napadla, když jsem se dozvěděl smutnou zprávu o odchodu Jiřího Bartošky,“ svěřil se Baxa.

Svou vzpomínku doplnil i člen prezidia České filmové a televizní akademie a bývalý ředitel České televize Petr Dvořák. Také se týká filmového festivalu. „Pro mě nejsilnější setkávání vždycky bylo v neděli, kdy festival už skončil a Jiří organizoval pro svůj nejbližší tým a pro některé přátele, a naštěstí my jsme do nich patřili, oběd, kdy jsme si dávali kachnu a jednu plzeň a poté se rozjížděli domů,“ popsal. Bartoška z pozice festivalového prezidenta podle Dvořáka uměl promluvit s návštěvníky před kinem i s hollywoodskými hvězdami, jejichž propojení vytváří atmosféru festivalu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
12. 1. 2026

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
12. 1. 2026

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026
Načítání...