Zisk společnosti ČEZ loni stoupl. Analytici očekávají zvýšení dividendy z 24 na 33 korun za akcii

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni meziročně stoupl o čtyři miliardy na 14,5 miliardy korun. Firmě pomohl hlavně růst cen elektřiny a také obchod s komoditami. Tržby společnosti vzrostly ze 184,5 miliardy v roce 2018 na loňských 206,2 miliardy korun, vyplývá z informací, které firma zveřejnila. K dobrým výsledkům pomohly především rostoucí ceny elektřiny, uvedli analytici. Očekávají zvýšení dividendy z 24 na 33 korun za akcii.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) skupiny ČEZ loni stoupl meziročně o více než pětinu na 60,2 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy dosáhl 18,9 miliardy korun.

„Dařilo se nám zejména v oblasti obchodování s komoditami. Obchodní výsledek tradingu v roce 2019 dosáhl téměř pět miliard korun,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. K meziročnímu nárůstu čistého zisku o 38 procent firmě napomohlo také zdražení elektřiny vyrobené v Česku díky víceletému předprodeji na velkoobchodních trzích v Německu.

„Zejména díky dalšímu rekordu zisku tradingu se nám podařilo více než vykompenzovat překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu ve sporu se Správou železnic z roku 2010, na jehož základě byla společnost ČEZ Prodej v roce 2019 nucena uhradit částku 1,3 miliardy korun,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák. Městský soud v Praze loni na podzim pravomocně rozhodl, že ČEZ musí Správě železnic vrátit peníze, které zadržoval za neodebranou trakční elektřinu.

ČEZ čeká, že i letos zisk poroste

Navzdory výraznému poklesu velkoobchodních cen na burzách v posledním čtvrtletí loňského roku předpokládá firma pro letošek další růst zisku. „Čistý zisk očekáváme na úrovni 21 až 23 miliardy korun,“ avizuje Beneš.  

„ČEZ těží zejména z rostoucích cen elektřiny po roce 2016, který se loni se zpožděním plně promítl v hospodářském výsledku firmy. Zpoždění není překvapivé. Je dáno tím, že se elektřina předkupuje i na léta dopředu, takže cenové obraty na trhu se projevují s odstupem. I proto by se letos a v příštích letech mělo ČEZ dařit, dokonce ještě lépe než loni,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Současný útlum podstatné části domácí ekonomiky a ochromení ekonomiky podle něj logicky snižuje a bude snižovat poptávku po elektřině, nicméně právě značná setrvačnost trhu s elektřinou umožní ČEZ tento útlum do značné míry „zahladit“.

„Ovšem pokud by se svět letos kvůli koronaviru dostal do recese typu té z roku 2009, projeví se to výraznějším zhoršením výsledku hospodaření ČEZ v porovnání s nyní stále předpokládaným trendově růstovým vývojem. Růstový trend podpoří v letech 2021 a 2022 stupňování tempa odstavování německých jaderných a uhelných elektráren, které vytvoří silný tlak na růst cen elektřiny na trzích, kde ČEZ působí,“ uvedl dále Kovanda.

I díky lepším než očekávaným výsledkům by se podle něj měla dividenda ČEZ vrátit na 33 korun za akcii, jakou společnost vyplácela v letech 2016 a 2017. Za rok 2018 ji snížila na 24 korun. „Český stát, jenž je takřka sedmdesátiprocentním vlastníkem ČEZ, by v takovém případě inkasoval 12,4 miliardy korun,“ doplnil Kovanda.

Pozitivně se do výsledků promítly i domácí prodeje

Podle analytika Fio banky Jana Rašky se ve výsledcích pozitivně projevily také domácí prodeje a také aktivity dceřiné společnosti ČEZ ESCO v Polsku nebo Německu. Výhled provozního zisku EBITDA na letošní rok mezi 63 až 65 miliardami korun je v souladu s očekáváním Fio banky. Loni provozní zisk ČEZ meziročně stoupl o více než pětinu na 60,2 miliardy korun.

„ČEZ celkově překvapil pozitivním směrem, čemuž napomohly dobré obchodní výsledky a vyšší produkce v elektrárně Počerady,“ dodal analytik Patria Finance Martin Cakl.

ČEZ loni vyrobil 64,6 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně o dvě procenta více. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily 30,2 TWh, o 0,3 TWh více než v roce 2018. 

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě společnosti tak vesměs končí podle přání resortu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 6 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 7 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 14 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.