Zisk společnosti ČEZ loni stoupl. Analytici očekávají zvýšení dividendy z 24 na 33 korun za akcii

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni meziročně stoupl o čtyři miliardy na 14,5 miliardy korun. Firmě pomohl hlavně růst cen elektřiny a také obchod s komoditami. Tržby společnosti vzrostly ze 184,5 miliardy v roce 2018 na loňských 206,2 miliardy korun, vyplývá z informací, které firma zveřejnila. K dobrým výsledkům pomohly především rostoucí ceny elektřiny, uvedli analytici. Očekávají zvýšení dividendy z 24 na 33 korun za akcii.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) skupiny ČEZ loni stoupl meziročně o více než pětinu na 60,2 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy dosáhl 18,9 miliardy korun.

„Dařilo se nám zejména v oblasti obchodování s komoditami. Obchodní výsledek tradingu v roce 2019 dosáhl téměř pět miliard korun,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. K meziročnímu nárůstu čistého zisku o 38 procent firmě napomohlo také zdražení elektřiny vyrobené v Česku díky víceletému předprodeji na velkoobchodních trzích v Německu.

„Zejména díky dalšímu rekordu zisku tradingu se nám podařilo více než vykompenzovat překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu ve sporu se Správou železnic z roku 2010, na jehož základě byla společnost ČEZ Prodej v roce 2019 nucena uhradit částku 1,3 miliardy korun,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák. Městský soud v Praze loni na podzim pravomocně rozhodl, že ČEZ musí Správě železnic vrátit peníze, které zadržoval za neodebranou trakční elektřinu.

ČEZ čeká, že i letos zisk poroste

Navzdory výraznému poklesu velkoobchodních cen na burzách v posledním čtvrtletí loňského roku předpokládá firma pro letošek další růst zisku. „Čistý zisk očekáváme na úrovni 21 až 23 miliardy korun,“ avizuje Beneš.  

„ČEZ těží zejména z rostoucích cen elektřiny po roce 2016, který se loni se zpožděním plně promítl v hospodářském výsledku firmy. Zpoždění není překvapivé. Je dáno tím, že se elektřina předkupuje i na léta dopředu, takže cenové obraty na trhu se projevují s odstupem. I proto by se letos a v příštích letech mělo ČEZ dařit, dokonce ještě lépe než loni,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Současný útlum podstatné části domácí ekonomiky a ochromení ekonomiky podle něj logicky snižuje a bude snižovat poptávku po elektřině, nicméně právě značná setrvačnost trhu s elektřinou umožní ČEZ tento útlum do značné míry „zahladit“.

„Ovšem pokud by se svět letos kvůli koronaviru dostal do recese typu té z roku 2009, projeví se to výraznějším zhoršením výsledku hospodaření ČEZ v porovnání s nyní stále předpokládaným trendově růstovým vývojem. Růstový trend podpoří v letech 2021 a 2022 stupňování tempa odstavování německých jaderných a uhelných elektráren, které vytvoří silný tlak na růst cen elektřiny na trzích, kde ČEZ působí,“ uvedl dále Kovanda.

I díky lepším než očekávaným výsledkům by se podle něj měla dividenda ČEZ vrátit na 33 korun za akcii, jakou společnost vyplácela v letech 2016 a 2017. Za rok 2018 ji snížila na 24 korun. „Český stát, jenž je takřka sedmdesátiprocentním vlastníkem ČEZ, by v takovém případě inkasoval 12,4 miliardy korun,“ doplnil Kovanda.

Pozitivně se do výsledků promítly i domácí prodeje

Podle analytika Fio banky Jana Rašky se ve výsledcích pozitivně projevily také domácí prodeje a také aktivity dceřiné společnosti ČEZ ESCO v Polsku nebo Německu. Výhled provozního zisku EBITDA na letošní rok mezi 63 až 65 miliardami korun je v souladu s očekáváním Fio banky. Loni provozní zisk ČEZ meziročně stoupl o více než pětinu na 60,2 miliardy korun.

„ČEZ celkově překvapil pozitivním směrem, čemuž napomohly dobré obchodní výsledky a vyšší produkce v elektrárně Počerady,“ dodal analytik Patria Finance Martin Cakl.

ČEZ loni vyrobil 64,6 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně o dvě procenta více. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily 30,2 TWh, o 0,3 TWh více než v roce 2018. 

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě společnosti tak vesměs končí podle přání resortu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...