Zisk společnosti ČEZ loni stoupl. Analytici očekávají zvýšení dividendy z 24 na 33 korun za akcii

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni meziročně stoupl o čtyři miliardy na 14,5 miliardy korun. Firmě pomohl hlavně růst cen elektřiny a také obchod s komoditami. Tržby společnosti vzrostly ze 184,5 miliardy v roce 2018 na loňských 206,2 miliardy korun, vyplývá z informací, které firma zveřejnila. K dobrým výsledkům pomohly především rostoucí ceny elektřiny, uvedli analytici. Očekávají zvýšení dividendy z 24 na 33 korun za akcii.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) skupiny ČEZ loni stoupl meziročně o více než pětinu na 60,2 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy dosáhl 18,9 miliardy korun.

„Dařilo se nám zejména v oblasti obchodování s komoditami. Obchodní výsledek tradingu v roce 2019 dosáhl téměř pět miliard korun,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. K meziročnímu nárůstu čistého zisku o 38 procent firmě napomohlo také zdražení elektřiny vyrobené v Česku díky víceletému předprodeji na velkoobchodních trzích v Německu.

„Zejména díky dalšímu rekordu zisku tradingu se nám podařilo více než vykompenzovat překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu ve sporu se Správou železnic z roku 2010, na jehož základě byla společnost ČEZ Prodej v roce 2019 nucena uhradit částku 1,3 miliardy korun,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák. Městský soud v Praze loni na podzim pravomocně rozhodl, že ČEZ musí Správě železnic vrátit peníze, které zadržoval za neodebranou trakční elektřinu.

ČEZ čeká, že i letos zisk poroste

Navzdory výraznému poklesu velkoobchodních cen na burzách v posledním čtvrtletí loňského roku předpokládá firma pro letošek další růst zisku. „Čistý zisk očekáváme na úrovni 21 až 23 miliardy korun,“ avizuje Beneš.  

„ČEZ těží zejména z rostoucích cen elektřiny po roce 2016, který se loni se zpožděním plně promítl v hospodářském výsledku firmy. Zpoždění není překvapivé. Je dáno tím, že se elektřina předkupuje i na léta dopředu, takže cenové obraty na trhu se projevují s odstupem. I proto by se letos a v příštích letech mělo ČEZ dařit, dokonce ještě lépe než loni,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Současný útlum podstatné části domácí ekonomiky a ochromení ekonomiky podle něj logicky snižuje a bude snižovat poptávku po elektřině, nicméně právě značná setrvačnost trhu s elektřinou umožní ČEZ tento útlum do značné míry „zahladit“.

„Ovšem pokud by se svět letos kvůli koronaviru dostal do recese typu té z roku 2009, projeví se to výraznějším zhoršením výsledku hospodaření ČEZ v porovnání s nyní stále předpokládaným trendově růstovým vývojem. Růstový trend podpoří v letech 2021 a 2022 stupňování tempa odstavování německých jaderných a uhelných elektráren, které vytvoří silný tlak na růst cen elektřiny na trzích, kde ČEZ působí,“ uvedl dále Kovanda.

I díky lepším než očekávaným výsledkům by se podle něj měla dividenda ČEZ vrátit na 33 korun za akcii, jakou společnost vyplácela v letech 2016 a 2017. Za rok 2018 ji snížila na 24 korun. „Český stát, jenž je takřka sedmdesátiprocentním vlastníkem ČEZ, by v takovém případě inkasoval 12,4 miliardy korun,“ doplnil Kovanda.

Pozitivně se do výsledků promítly i domácí prodeje

Podle analytika Fio banky Jana Rašky se ve výsledcích pozitivně projevily také domácí prodeje a také aktivity dceřiné společnosti ČEZ ESCO v Polsku nebo Německu. Výhled provozního zisku EBITDA na letošní rok mezi 63 až 65 miliardami korun je v souladu s očekáváním Fio banky. Loni provozní zisk ČEZ meziročně stoupl o více než pětinu na 60,2 miliardy korun.

„ČEZ celkově překvapil pozitivním směrem, čemuž napomohly dobré obchodní výsledky a vyšší produkce v elektrárně Počerady,“ dodal analytik Patria Finance Martin Cakl.

ČEZ loni vyrobil 64,6 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně o dvě procenta více. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily 30,2 TWh, o 0,3 TWh více než v roce 2018. 

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě společnosti tak vesměs končí podle přání resortu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...