Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje letošní růst české ekonomiky na 3,8 procenta. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta. Za růstem ekonomiky je především silná poptávka podpořená růstem mezd a export. Vyplývá to ze zprávy, kterou představil generální tajemník OECD Ángel Gurría. Překážkou většího růstu je podle OECD trh práce. Organizace doporučuje české ekonomice některé změny jako zrušení horní věkové hranice odchodu do důchodu, snížení role státu ve zdravotnictví nebo zvýšení nepřímých daní.
Zaměstnávejte cizince, zrušte důchodovou hranici a pozor na předražené nemovitosti, radí Česku OECD
Po loňském růstu přes čtyři procenta OECD odhaduje, že nyní české hospodářství zpomalí růst na 3,8 procenta a dále bude brzdit. Zrychlení brání podle OECD mimo jiné trh práce, na kterém mají firmy problém najít vhodné pracovníky. Nezaměstnanost v tuzemsku je totiž jedna z nejnižších ze zemí OECD. Letos by přitom měla klesnout na 2,4 procenta z loňských 2,9 procenta.
Zlepšit situaci na trhu práce by podle zprávy mohly větší investice do vzdělání a zvyšování kvalifikace pracovníků nebo jejich rekvalifikace. Zpráva také doporučuje zvýšit pružnost trhu práce zavedením částečných úvazků, což by pomohlo například zaměstnávání žen po rodičovské dovolené. OECD také doporučuje zrychlit imigrační řízení a ulehčit integraci cizinců.
Organizace identifikuje také některá rizika pro ekonomiku. Jedním může být vývoj cen nemovitostí, který byl loni podle zprávy nejvyšší mezi zeměmi EU. Spolu s tím rostou výrazně poslední dva roky i objemy půjček na pořízení nemovitostí, což vystavuje možnému riziku banky.
Vývoj českého HDP na hlavu v porovnání s OECD
Další ohrožení může představovat navyšováním celních tarifů, ať už kvůli politice amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo kvůli brexitu. Český export totiž tvoří 45 procent českého HDP.
- Česká národní banka – o 3,9 %
- Ministerstvo financí - o 3,6 %
- Mezinárodní měnový fond – o 3,7 %
- Česká bankovní asociace – 3,6 %
„Pro nás je to velice cenná zpráva a cenná doporučení. Jsem potěšen, že hodnocení ekonomické situace je příznivé,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj česká ekonomika potřebuje jako oporu vedle automobilového průmyslu i další odvětví. „A potřebujeme reformu vzdělávání,“ dodal.
12 minut
Babiš ke zprávě OECD
V řešení penzijní problematiky dosáhlo Česko jenom omezeného pokroku
Rozpočtovou politiku Česka hodnotí OECD příznivě. Například úroveň veřejného dluhu k HDP má Česká republika jednu z nejnižších mezi členskými zeměmi OECD. V dlouhodobém horizontu ovšem podle zprávy bude země čelit stárnutí populace, a tím i vyšším výdajům z veřejných rozpočtů.
Aby se republika vypořádala s hospodářskými dopady tohoto vývoje, měla by podle OECD zrušit horní věkovou hranici pro odchod do důchodu, která je 65 let pro muže i ženy, a místo toho navázat důchodový věk na vývoj očekávané délky života.
Zvyšování důchodového věku doporučovala OECD Česku už před dvěma lety. Stejně tak v roce 2016 doporučovala zajistit více zdrojů pro financování příjmů důchodců. Podle organizace dosud Česko dosáhlo jen omezeného pokroku v řešení penzijní problematiky.
Ve zdravotnictví je třeba snížit roli státu, doporučuje OECD
Samotné zdravotnictví si ve srovnání s ekonomikami střední a východní Evropy vede podle OECD dobře, jsou zde ale rezervy. Je nutné snížit roli státu, přizpůsobit ho stárnutí populace či upravit fungování tak, aby byla efektivněji využívána nemocniční péče, tvrdí OECD.
„Je zde potřeba přehodnotit vyvážení systému směrem k výraznější soutěži mezi poskytovateli zdravotnické péče a pojišťovnami a směrem k soukromému financování. Vysoká závislost systému zdravotnické péče na příspěvcích odvozených od mezd bude v kontextu stárnoucí společnosti vyvíjet tlak na státní prostředky,“ uvádí OECD.
Podle organizace je jednou z možných cest omezení působnosti zákona o proplácení služeb, který brání opravdovému vyjednávání o cenách mezi poskytovateli péče a pojišťovnami. Jako alternativu navrhuje OECD dvoupilířový systém zdravotního pojištění s nepovinným druhým pilířem pro krytí nad rámec „nezbytné“ péče.
Pro navýšení rozpočtu zdravotnictví navrhuje OECD rozšířit záběr povinných odvodů, které by se mohly týkat také kapitálových příjmů nebo příjmů z nemovitostí. Postupně by se také podle OECD měly zvyšovat odvody samostatně výdělečně činných osob, Česko by také mělo zvážit zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol a zavedení daně na slazené nápoje či vysoce kalorické potraviny. Efektivitu zdravotnictví by podle autorů zprávy podpořilo zavedení jednotného monitorovacího mechanismu.
Podle OECD by Česko mělo zavést daně z emisí uhlíku. Patří k největším znečišťovatelům
Organizace doporučuje Česku rovněž změny v daňovém systému. Upozorňuje, že daňové břemeno v Česku je šesté nejvyšší mezi 35 členskými státy OECD a že příjmy českého rozpočtu do velké míry spoléhají na výběr sociálního pojištění.
Podle OECD by země měla snížit sociální pojištění a zvýšit nepřímé daně, jako je daň z přidané hodnoty. Zavedení ekologických daní, zejména z emisí uhlíku, je podle organizace důležité pro podporu zelených technologií. OECD doporučovala Česku zavedení daně z emisí uhlíku už před dvěma lety a nyní konstatuje, že země dosud v této věci nijak nepokročila.
Ostatně podle zprávy patří tuzemská ekonomika mezi vyspělými státy i nadále k největším spotřebitelům energie a znečišťovatelům ovzduší uhlíkovými plyny. K dosažení dalšího pokroku v oblasti udržitelného rozvoje je zapotřebí větší politické vůle, míní.
Česko si podle ní vede dobře, pokud jde o cíle udržitelného rozvoje týkající se chudoby, vody a biologické rozmanitosti. „Avšak skutečnost, že česká ekonomika klade důraz na uhlí, intenzivní průmyslovou a zemědělskou činnost a rozvoj silniční infrastruktury, umocňuje environmentální problémy,“ varuje organizace.
Babiš míní, že Česko od roku 2005 významně pokročilo v ochraně životního prostředí.
