Události: Změny v důchodech. Jak se českým penzistům žije?
V současnosti se penze valorizují k 1. lednu o třetinu růstu reálných mezd a o růst nákladů všech domácností. Vláda loni prosadila, že může nařídit vyšší přidání, pokud by si senioři podle zákonných ukazatelů měli polepšit jen o pár desetikorun. Celkem může kabinet v současnosti přidat až o 2,7 procenta. V roce 2017 rostla průměrná penze o 309 korun.
Nový výpočet s mírou inflace zohledňující výhradně náklady důchodců by se využil v případě, pokud by byl pro penzisty výhodnější než výpočet zahrnující obecnou inflaci. „Nebudou se tolik rozevírat nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
TK ke změnám v důchodech a reakce poslanců Opálky (KSČM) a Stanjury (ODS)
TK ke změnám v důchodech a reakce poslanců Opálky (KSČM) a Stanjury (ODS)
Devadesátka ČT24: Věková hranice odchodu do důchodu
Pokud by změna valorizace skutečně začala platit, stát by dal podle dřívějšího odhadu předsedy poslanců ČSSD Romana Sklenáka příští rok asi o 2,2 miliardy korun navíc.
Podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí by ale změna umožnila zvýšit důchody v průměru až o víc než pět set korun měsíčně. Klíčové by bylo, jak vysoké nakonec budou mzdy a životní náklady za letošní první pololetí. Rozpočet by tak výraznější přidání mohlo přijít až na dvacet miliard.
Podle nynějších pravidel by se penze od ledna zvedly asi o 350 až 450 korun. Podle novinky, kterou schválili poslanci, by to bylo o 450 až 550 korun, upřesnila začátkem měsíce ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Řadě seniorů to nahradí minulá léta před rokem 2013, kdy byly valorizace hubené,“ podotkl premiér.
Za dáreček na poslední chvíli před volbami s velkým rozpočtovým dopadem označila změnu místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. „Je to vrcholně nezodpovědný přístup,“ řekla. Poslanci ODS upozorňovali na budoucí dopady na státní rozpočet. „Zákon nic podstatného v důchodech neřeší, do budoucna může způsobit problémy,“ uvedl Vladislav Vilímec.
O 500 korun se důchody zvedly už v lednu 2007. V srpnu 1997 dostali důchodci přidáno v průměru 486 korun. V lednu 2008 si přilepšili o 346 korun, o osm měsíců později pak kvůli vysoké inflaci ještě o 470 korun. Loni byl naopak růst malý, a to o 40 korun. Penzisté pak dostali ještě jednorázový příspěvek 1200 korun.
Důchodový strop se může posouvat
Pokud jde o ohraničení důchodového věku, vládní novela sice stanoví hranici pro odchod do penze na 65 let, věk ale bude moci vláda časem upravovat podle doby dožití.
Návrh totiž obsahuje pasáže, podle kterých v roce 2019 vznikne zpráva o očekávané době dožití lidí narozených mezi roky 1966 a 1995. Když se ukáže, že by měli žít v důchodu víc než čtvrtinu života, vláda, už nová, rozhodne, zda bude maximální důchodový věk upravovat.
Podle dosavadních propočtů by u nejmladších mohla být hranice posunuta nad 68 let. Nová vyhodnocení by měla následně vznikat každých pět let. Sněmovna podpořila úpravu poslance KSČM Miroslava Opálky, podle níž bude kabinet dostávat po případném rozhodnutí o úpravě věkové hranice další zpřesňující údaje, aby mohl verdikt přehodnotit.
Stanovení hranice je podle Sobotky signál silným populačním ročníkům narozeným v sedmdesátých letech. Bez ní by do penze odcházeli později. „Hranice by se neměla přehodnocovat, pokud k tomu nebudou vážné důvody,“ uvedl. Kritici namítají, že právě možnost přehodnocování lidem žádnou jistotu nedá.
Analýzy ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že zastropování věku pro odchod do penze má zvýšit roční rozpočtové náklady do roku 2060 o 67 miliard korun.
Aplikace současného nastavení tempa zvyšování důchodového věku v porovnání s ukončeným zvyšováním důchodového věku při dosažení 65 let v kombinaci s očekávaným kontinuálním růstem střední délky života.
Důchodový věk se nyní každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce, legislativa počítá se sjednocením věku pro odchod do důchodu pro muže a ženy narozené po roce 1971. Takzvaný strop pro růst věku neexistuje. Dosavadní mechanismus tak počítá s tím, že teď narozené děti by měly jít do důchodu až v 73 a půl letech.
Debatovalo se i o reformě
Sněmovna podpořila i Sklenákův pozměňovací návrh na změnu účelu využití peněz z účtu rezervy pro důchodovou reformu, jenž by se také přejmenoval na účet rezervy důchodového pojištění. Neměly by být určeny na reformu, ale na dávky nebo na krytí schodků mezi příjmy a výdaji důchodového pojištění.