Důchodci dostanou v únoru jednorázový příspěvek 1200 korun

Po poslancích schválili i senátoři, že důchodci dostanou v únoru k penzím jednorázově 1200 korun navíc. Příspěvek má částečně dorovnat poměrně nízkou valorizaci důchodů v příštím roce. Penze se ze zákona mají zvýšit kvůli nízké inflaci jen o 40 korun měsíčně. Kompenzační příspěvek musí ještě podepsat prezident. Podobně senátoři podpořili konec druhého důchodového pilíře nebo vytvoření nového fondu pro řešení finanční krize.

  • Důchody se v Česku zvyšují pravidelně k lednu o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Inflace je letos nízká.
  • Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody v Česku pobíralo podle údajů České správy sociálního zabezpečení na konci loňska 2,86 milionu lidí. Většinu tvoří starobní důchody.
  • Průměrný starobní důchod na konci loňska činil 11 075 korun, letos na konci prvního pololetí 11 316 korun.

ODS se podobně jako ve sněmovně pokusila zákonnou valorizaci penzí zvýšit. Důchody by se měly podle návrhu občanských demokratů zvýšit i s jednorázovou dotací průměrně o více než 200 korun měsíčně. Schválený návrh při rozpočítání znamená v podstatě zvýšení o 140 korun měsíčně. Sociální demokraté návrh ODS označovali za pokus zmařit schválení kompromisu dojednaného ve sněmovně a za populismus. Zdeněk Škromach (ČSSD) doporučoval umožnit vládě zvyšovat důchody i nad zákonný rámec.

Ze šesti set až na dvanáct set korun

Peníze na jednorázový příspěvek musí najít ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že tři miliardy korun budou pokryty z letošní úspory na důchodech a na dalších sociálních dávkách, dalších 580 milionů korun bude třeba získat z jiných zdrojů.

Vláda chtěla původně poslat penzistům jednorázově 600 korun ještě před Vánocemi. Prosincový termín padl poté, co pravicová opozice zablokovala ve sněmovně schválení normy zrychleně v úvodním kole. Koalice pak přišla s návrhem na výplatu zvýšenou o tři stokoruny v únoru, nyní bude o další tři stokoruny vyšší.

Ke konci se chýlí druhý důchodový pilíř

Podle očekávání schválil Senát vládní zákon, který ukončuje druhý důchodový pilíř. Na penze si v příslušných fondech spořilo 85 tisíc lidí. Vklady se lidem vrátí. Proces má začít v červenci příštího roku, kdy fondy vstoupí do likvidace. Ta by měla být ukončena převedením peněz a zánikem fondů nejpozději začátkem ledna 2017.

Peníze si budou moci lidé nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře. Pokud si klient druhého pilíře bude chtít zachovat procentní výměru státního důchodu, bude si muset důchodové pojištění doplatit.

Banky nebo záložny budou dávat peníze do nového fondu kvůli krizím

Senát také schválil normu, podle které budou muset banky, družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry dávat až tři miliardy korun ročně do nového fondu pro řešení finanční krize. Legislativa vychází z evropské směrnice. Senát přijal i doprovodný zákon, který má mimo jiné zvýšit informovanost klientů bank o pojištění jejich vkladů.

Návrh zákona připravilo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Celkové příspěvky do Fondu pro řešení krize mají činit dvě až tři miliardy korun ročně, takže do deseti let by měl být dosažen požadovaný cílový objem peněz ve fondu - asi 25 miliard korun.

Budova České národní banky v Praze
Zdroj: Vojtěch Rejl/V.Rejl

Víc do jednoho, méně do druhého

Spolu s tím se má roční výše příspěvků do stávajícího Fondu pojištění vkladů má od příštího roku snížit ze současných čtyř miliard na 0,9 miliardy korun, řekl senátorům ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj to tak bude výhodnější.

V případě krachu banky by lidé měli dostat 100 tisíc eur (zhruba 2,7 milionu korun), v určitých případech až dvojnásobek. Definována mají být také nová pravidla pro obce s příjmy nad 500 tisíc eur (zhruba 13,5 milionu korun).

Oba fondy bude spravovat nově Garanční systém finančního trhu, který vznikne ze současné struktury Fondu pojištění vkladů. Zákon počítá s pokutami za jeho porušení, převážně v řádu desítek milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajinští uprchlíci Česku platí víc, než dostávají. Prospívají i ekonomice

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.
včera v 12:24

„Do it baby, do it now,“ hecuje Nerudová Evropu. David varuje před plýtváním

Evropská unie se potřebuje zapojit do mezinárodní soutěže na poli umělé inteligence (AI), shodli se europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD) ve čtvrtečních Událostech, komentářích. Nerudová vyzvala, aby EU budovala konkurenceschopnost a vytvořila vhodné podmínky pro technologické firmy. David varoval, že se nemusí podařit dohnat Čínu a Spojené státy americké, které ve vývoji AI vedou.
včera v 07:43

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
13. 2. 2025

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
13. 2. 2025Aktualizováno13. 2. 2025

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
12. 2. 2025

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
11. 2. 2025

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
11. 2. 2025Aktualizováno11. 2. 2025

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
11. 2. 2025Aktualizováno11. 2. 2025
Načítání...