Důchodci dostanou v únoru jednorázový příspěvek 1200 korun

Po poslancích schválili i senátoři, že důchodci dostanou v únoru k penzím jednorázově 1200 korun navíc. Příspěvek má částečně dorovnat poměrně nízkou valorizaci důchodů v příštím roce. Penze se ze zákona mají zvýšit kvůli nízké inflaci jen o 40 korun měsíčně. Kompenzační příspěvek musí ještě podepsat prezident. Podobně senátoři podpořili konec druhého důchodového pilíře nebo vytvoření nového fondu pro řešení finanční krize.

  • Důchody se v Česku zvyšují pravidelně k lednu o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Inflace je letos nízká.
  • Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody v Česku pobíralo podle údajů České správy sociálního zabezpečení na konci loňska 2,86 milionu lidí. Většinu tvoří starobní důchody.
  • Průměrný starobní důchod na konci loňska činil 11 075 korun, letos na konci prvního pololetí 11 316 korun.

ODS se podobně jako ve sněmovně pokusila zákonnou valorizaci penzí zvýšit. Důchody by se měly podle návrhu občanských demokratů zvýšit i s jednorázovou dotací průměrně o více než 200 korun měsíčně. Schválený návrh při rozpočítání znamená v podstatě zvýšení o 140 korun měsíčně. Sociální demokraté návrh ODS označovali za pokus zmařit schválení kompromisu dojednaného ve sněmovně a za populismus. Zdeněk Škromach (ČSSD) doporučoval umožnit vládě zvyšovat důchody i nad zákonný rámec.

Ze šesti set až na dvanáct set korun

Peníze na jednorázový příspěvek musí najít ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že tři miliardy korun budou pokryty z letošní úspory na důchodech a na dalších sociálních dávkách, dalších 580 milionů korun bude třeba získat z jiných zdrojů.

Vláda chtěla původně poslat penzistům jednorázově 600 korun ještě před Vánocemi. Prosincový termín padl poté, co pravicová opozice zablokovala ve sněmovně schválení normy zrychleně v úvodním kole. Koalice pak přišla s návrhem na výplatu zvýšenou o tři stokoruny v únoru, nyní bude o další tři stokoruny vyšší.

Ke konci se chýlí druhý důchodový pilíř

Podle očekávání schválil Senát vládní zákon, který ukončuje druhý důchodový pilíř. Na penze si v příslušných fondech spořilo 85 tisíc lidí. Vklady se lidem vrátí. Proces má začít v červenci příštího roku, kdy fondy vstoupí do likvidace. Ta by měla být ukončena převedením peněz a zánikem fondů nejpozději začátkem ledna 2017.

Peníze si budou moci lidé nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře. Pokud si klient druhého pilíře bude chtít zachovat procentní výměru státního důchodu, bude si muset důchodové pojištění doplatit.

Banky nebo záložny budou dávat peníze do nového fondu kvůli krizím

Senát také schválil normu, podle které budou muset banky, družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry dávat až tři miliardy korun ročně do nového fondu pro řešení finanční krize. Legislativa vychází z evropské směrnice. Senát přijal i doprovodný zákon, který má mimo jiné zvýšit informovanost klientů bank o pojištění jejich vkladů.

Návrh zákona připravilo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Celkové příspěvky do Fondu pro řešení krize mají činit dvě až tři miliardy korun ročně, takže do deseti let by měl být dosažen požadovaný cílový objem peněz ve fondu - asi 25 miliard korun.

Budova České národní banky v Praze
Zdroj: Vojtěch Rejl/V.Rejl

Víc do jednoho, méně do druhého

Spolu s tím se má roční výše příspěvků do stávajícího Fondu pojištění vkladů má od příštího roku snížit ze současných čtyř miliard na 0,9 miliardy korun, řekl senátorům ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj to tak bude výhodnější.

V případě krachu banky by lidé měli dostat 100 tisíc eur (zhruba 2,7 milionu korun), v určitých případech až dvojnásobek. Definována mají být také nová pravidla pro obce s příjmy nad 500 tisíc eur (zhruba 13,5 milionu korun).

Oba fondy bude spravovat nově Garanční systém finančního trhu, který vznikne ze současné struktury Fondu pojištění vkladů. Zákon počítá s pokutami za jeho porušení, převážně v řádu desítek milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...