Na předposlední červnovou sobotu letos připadl podle výpočtů společnosti Deloitte den daňové svobody. Daňoví poplatníci tak v letošním roce pracují na odvod daní 174 dní, o jeden den více než loni. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto plátce daní. Do té doby jeho celý příjem připadá státu. Podle jiného výpočtu ale už letos den daňové svobody připadl na 22. května.
Den daňové svobody je letos nejpozději v historii
Společnost Deloitte již dříve uvedla, že den daňové svobody dosud nikdy nebyl později. Přibližně stejně jako Češi jsou podle Deloitte na tom letos Nizozemci, Němci a Slovinci. Nejvíce dnů budou daně pro stát odvádět poplatníci ve Francii a Lucembursku, naopak nejméně v Rumunsku a Bulharsku.
V letošním roce se sice nemění žádná důležitá daňová sazba, změn v daňovém systému je ale poměrně dost, uvedl již dříve hlavní ekonom Deloitte David Marek. Zvýšilo se například daňové zvýhodnění na první dítě, začaly platit nižší výdajové paušály pro podnikatele a zpřísnily se podmínky pro získání daňového bonusu, poukázal. „Zvýšení minimální mzdy ovlivnilo výši školkovného a tedy efektivního zdanění fyzických osob,“ doplnil.
Podle jiných výpočtů Liberálního institutu ale nastal den daňové svobody v Česku 22. května. Češi tak podle institutu na stát letos pracovali 142 dní. To je nejméně od roku 2000, od kdy institut údaje o dni daňové svobody zveřejňuje.
Společnost Deloitte k výpočtu dne daňové svobody rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu. Liberální institut při svém výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody (22. května) s vývojem v dalších zemích.