Výdaje státu na platy rostou, ale kvalita služeb ne, vadí Stanjurovi. Podle Schillerové už k plošnému přidávání nedojde

Nahrávám video

Výdaje na platy státních zaměstnanců vzrostly za posledních pět let o více než šedesát procent, ale fungování státu se o tolik nezlepšilo. Těmito slovy kritizuje plánované výdaje státu pro příští rok Zbyněk Stanjura (ODS) ze sněmovního rozpočtového výboru. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale přibylo zejména učitelů, vojáků a policistů; kritiku rozpočtu pro rok 2020 od pravicové opozice proto odmítá. Schillerová a Stanjura byli hosty pořadu Události, komentáře.

Návrh státního rozpočtu, který v pondělí podpořil vládní kabinet, počítá pro příští rok s navýšením platů všech zaměstnanců veřejné správy o 1500 korun; kromě toho porostou v řádu jednotek procent také platy pedagogických i nepedagogických pracovníků ve školství. Poroste ale také počet lidí, jejichž plat je součástí rozpočtu státu. Právě to na záměru vlády v pondělí kritizoval prezident Miloš Zeman. 

Ministryně financí ale s výhradami nesouhlasí. „Nárůst počtu státních zaměstnanců se týká pouze pedagogů, nepedagogů – ať mi někdo  řekne, jestli nepotřebujeme učitele. A pak se týká pracovníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. V ostatních oblastech počet úředníků snižujeme oproti loňskému roku ke třem tisícům,“ prohlásila Schillerová.

Podle Stanjury je ale třeba šířeji porovnávat počet státních zaměstnanců a výdaje na jejich platy. „V roce 2015 to bylo 139 miliard korun, pro příští rok to bude 225 miliard. To je nárůst o 61 procent. A každý občan se může zeptat sám sebe,  jestli se za tu doby zlepšily služby státu o 61 procent. Jsem přesvědčený, že ne,“ zhodnotil člen sněmovního rozpočtového výboru Stanjura. 

Už se to nedá opakovat, hájí přidávání státním zaměstnancům Schillerová

Podle Stanjury není správné, že průměrná mzda je nižší než průměrný plat ve státní sféře. „Ti, kteří produkují hodnoty, vydělávají méně. To není zdravé pro českou ekonomiku. Podnikatelé na to poukazují: jsou to oni, kdo odvádí daně. Přitom nemají na platy, jaké dává stát,“ kritizoval Stanjura.

Šéfka státní kasy ovšem zvyšování platů pro příští rok brání s tím, že jde o mimořádný krok: „To, co uděláme pro rok 2020, už se nedá opakovat. Pomůžeme tím nízkopříjmovým zaměstnancům. Loni jsme přidávali procentuálně, ale v různých kategoriích různě, takže třeba zaměstnanci u soudů měli 15 procent a ostatní 7 procent.“

Podle ní odhady ukazují, že by i průměrná mzda v příštím roce měla růst o 5,7 procenta; stát bude přidávat svým zaměstnancům v průměru o 5,6 procenta. Přidávání ze státního rozpočtu je proto podle ní v pořádku.

Rozpočet 2020
Zdroj: ČT24

Nárůst výdajů na platy zaměstnanců bude znamenat pro rozpočet zhruba dvě miliardy korun navíc. Ve veřejném sektoru pracovalo na konci loňska 640 700 lidí – učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se zvedl o 10,8 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 2 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 16 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
včera v 20:07

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled