Vláda hospodaří v době ekonomického růstu, nemůže se vymlouvat na válku, říká Schillerová

25 minut
Interview ČT24 - Alena Schillerová (26. 10. 2022)
Zdroj: ČT24

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová nesouhlasí s premiérem Petrem Fialou (ODS), že státní rozpočet je takzvaně „válečný“. „Nemůže za to schovat všechno,“ uvedla v Interview ČT24. Výdaje související s válkou na Ukrajině činí 22 miliard, kdežto schodek rozpočtu je 375 miliard korun, zdůraznila. Co se sestavování rozpočtu týče, covidová krize je podle ní se současnou krizí srovnatelná, vláda navíc podle Schillerové hospodaří v době ekonomického růstu. S principem daně z neočekávaných zisků hnutí ANO dle bývalé ministryně financí souhlasí, s provedením ale nikoliv.

Poslanci ve středu schválili v prvním čtení státní rozpočet na příští rok, jeho schodek činí 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře opozice kritizovala. Hnutí ANO s principem takzvané „válečné daně“ dle Schillerové souhlasí, „s provedením však nikoliv“.

Výhrady má hnutí ANO dle bývalé ministryně financí nejen k  dani z mimořádných příjmů. „Výhrad je daleko více. Tam takto legislativně nepodložených příjmů je za 150 miliard,“ uvedla. 

Premiér Petr Fiala (ODS) o návrhu rozpočtu říká, že se jedná o rozpočet válečný a krizový. „Nemůže za to schovat všechno,“ myslí si Schillerová. „Rozpočet je určitě sestavovaný v krizi, ale nenazývala bych ho válečným. Už za rok 2022 bylo výdajů, které jsou spojené s válkou na Ukrajině a migrační krizí, asi za dvaadvacet miliard. Schodek je 375 miliard. Takže to se za to schovat nedá,“ dodala. Vláda má podle ní k dispozici kvůli inflaci velkou část příjmů.

Covidová krize je s válkou na Ukrajině srovnatelná, myslí si Schillerová

Covidová krize, kterou musela řešit minulá vláda Andreje Babiše, je dle Schillerové s válkou na Ukrajině srovnatelná. „Za rok 2020 byl historicky největší propad ekonomiky v historii, minus 5,5 procenta HDP, kdežto tato vláda stále hospodaří v době ekonomického růstu,“ okomentovala bývalá ministryně financí. „Vláda předkládá rozpočet, který není reálný ani na příjmové, ani na výdajové straně. Takto se rozpočet nesestavuje, je to v rozporu se zákony“.

Současná vláda zvolila podle Schillerové špatný způsob řešení energetické krize. „Už od února 2022 ji vyzýváme, ať zastropuje ceny energií. Od prvního října vláda spustila úsporný tarif, ten měl být 66 miliard, nakonec je to šestnáct a skončí na konci tohoto roku. Zastropování bude až od prvního ledna 2023. Mezitím se utrhly ceny energií ze řetězu,“ říká.

Zrušení superhrubé mzdy, kterou by stát získal na příjmech sto miliard, Schillerová nelituje. „Díky tomu zůstalo zaměstnancům v peněženkách sedm procent čistého. To jsou úspory, ze kterých značná řada zaměstnanců dnes žije,“ upozornila.

Schillerová: Je potřeba provést revizi daňových výjimek

Vláda by měla připravit soubor strukturálních reforem, myslí si předsedkyně poslaneckého klubu ANO. „Jsou určité výdaje, které vám stoupnou v důsledku krize, teď je energetická, předtím to byla covidová. A pak máte takzvané strukturální výdaje, to je třeba trvalý výdaj, například zrušení superhrubé mzdy. (…) Tyto výdaje nevyřešíte ze dne na den,“ popsala.

Podle Schillerové je potřeba znovu provést revizi daňových výjimek. „Podpořili bychom takové zvyšování daní, jako jsou daně z neřesti (…) to není jenom hazard, bavíme se i o tvrdém alkoholu, o tabákových výrobcích,“ uvedla.

Hnutí ANO nominovalo na post místopředsedkyně sněmovny poslankyni Kláru Dostálovou (ANO), o které měli detektivové podezření, že svému manželovi koupila dodávku na kempování z financí dolní komory parlamentu. „Je to zkušená politička, bývalá ministryně a velmi úspěšná předsedkyně regionálního výboru,“ odpověděla na dotaz, z jakého důvodu ji ANO nominovalo. „Žádný takový trestný čin se nestal. Všechno to, co bylo v médiích, byla jakási konspirace,“ dodala Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...