Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 60 miliard korun. Počítá s růstem platů, důchodů i výdaji na bezpečnost. Například rozpočet ministerstva vnitra naroste v příštím roce oproti letošku o 3,8 miliardy korun. Částka je kompromisem – vnitro požadovalo ještě o půl miliardy víc, nakonec dostalo přidáno 420 milionů. Zklamána ale byla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), která nevyjednala ani korunu navíc. Analytici však míní, že pro schodek rozpočtu 2017 nejsou ekonomické důvody.
V rozpočtu vláda schválila schodek 60 miliard. „Rozhazovačnost,“ tvrdí pravice
Události ČT: O změnách v rozpočtu jednali ministři do poslední chvíle (zdroj: ČT24)
Ministerstvo vnitra v pondělí zveřejnilo svůj požadavek na navýšení rozpočtu o 1,1 miliardy. Z toho mělo jít 600 milionů korun pro policii na boj proti terorismu. Dalších 200 milionů chtěli policisté na opravy nemovitostí a 150 milionů chtělo do oprav budov investovat i samo ministerstvo.
Jenže Andrej Babiš to odmítl s tím, že navýšení o další miliardu nepovažuje za reálné. Už žádné rezervy nemáme, jsme nadoraz, dodal s tím, že jde ze strany ČSSD o předvolební boj.
Ministři bojují za rozpočet a potom většinou ho nečerpají. Hlavně se mi nelíbí, že nečerpají zálohu na příští programové období.
Ve středu ráno pak obě strany vyjednaly zvýšení rozpočtu o 420 milionů. Vnitro dostane 100 milionů na dobrovolné hasiče, 120 milionů na investice a 200 milionů na úpravy budov v projektu zelená úsporám, dodal ministr financí.
„Pro mě je velmi důležité, že dalších 100 milionů dostanou dobrovolní hasiči. To znamená fond, který jsme založili a letos je poprvé k dispozici obcím i dobrovolným hasičům. Pro příští rok bude mít celkově 700 milionů,“ komentoval ranní jednání ministr vnitra.
Rozpočet podporuje hospodářský růst, zaměstnanost a zejména sociální soudržnost. V okamžiku, kdy ekonomika roste, tak je důležité, aby se to projevilo v životní úrovni lidí.
Šlechtová bude hledat u sebe v rozpočtu
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová naopak po jednání s Babišem spokojená nebyla. „Minulý týden jsem měla rozpor ve výši dvou miliard korun. (…) Peníze by měly jít do dotací na podporu místních komunikací a stavbu domů pro seniory. Bylo mi ale sděleno, že již nemám nárok vůbec na nic.“
obrázek
Peníze tak bude ministryně muset hledat ve svém rozpočtu. „Budu si s tím muset pohrát,“ uvedla. Postěžovala si také, že nemůže přijmout tolik úředníků, kolik plánovala. Ve středu si jich s Babišem „vyhádala“ deset. „Ale mně to nestačí, protože rozpor zůstává ve výši zhruba 120 míst pro Centrum pro regionální rozvoj,“ dodala Šlechtová.
Schodek má být příští rok 60 miliard
Rozpočet na rok 2017 ve středu Sobotkova vláda schválila. Počítá se v něm se schodkem 60 miliard korun. Je v něm zahrnut růst platů učitelů a zdravotníků, zvýšení peněz za státní pojištěnce a růst důchodů.
Platy učitelů už od letošního září stouply o osm procent. Od listopadu pak stoupnou mzdy policistům, hasičům, pracovníkům ve veřejné sféře, ale také více než 20 tisícům vojáků. Vláda navýšení jejich platových tarifů o čtyři procenta ve středu také schválila, jak na Twitteru informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Důchody by pak od příštího roku měly podle dohody vládních stran stoupnout o 308 korun měsíčně.
obrázek
Už na jaře se kabinet rozhodl, že stát odvede příští rok na zdravotní pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané o 3,6 miliardy korun více než letos. To by mělo umožnit od ledna zvýšit o deset procent platy zdravotníkům. Vláda schválila i zvýšení výdajů na vědu o 3,75 miliardy Kč.
Jednání Babiš ukončil už také s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou, která požadovala především více peněz na sociální služby. Chybějících 700 milionů korun na sociální služby má ministerstvo najít ve vlastní kapitole státního rozpočtu pro příští rok. Má ušetřit na dávkách v hmotné nouzi.
Rozpočet ministerstva obrany v příštím roce meziročně stoupne o 4,75 miliardy na 52,5 miliardy korun, což je podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) jeden z nejvyšších meziročních růstů v evropských zemích.
Proti návrhu z počátku září vláda navýšila výdaje i příjmy rozpočtu o 4,6 miliardy korun. Plánovaný schodek zůstal na 60 miliardách korun. Celkové příjmy rozpočtu by tak podle vládou odsouhlaseného návrhu měly příští rok být 1249,3 miliardy korun a výdaje 1309,3 miliardy korun.
Rozpočet kritizuje pravice i analytici
Návrh rozpočtu už dříve kritizovala TOP 09, aktuálně jej komentovala i opoziční ODS. Podle ní je rozhazovačný a vláda jeho schválením opouští standardní ekonomiku, která je založena na svobodném trhu a volné soutěži.
„Zásluhou podnikatelů, živnostníků a jejich zaměstnanců se české ekonomice daří a výběr daní roste. Vláda by měla přestat plýtvat těmito penězi a využít je k tomu, aby se v České republice žilo ještě lépe,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala, podle kterého by vláda měla dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a investovat do vzdělání či dopravní infrastruktury. „Místo toho vláda přijímá tisíce nových státních zaměstnanců, zvyšuje sociální dávky a neváží si tak úsilí aktivních a pracovitých občanů,“ doplnil Fiala.
Navrhovaný schodek zkrátka nemá ekonomické opodstatnění. Je čistě výsledkem zohlednění politického cyklu, tedy snahy politiků navyšovat výdaje ve volebním roce. Bohužel, z podstatné části jde o provozní výdaje, na platy státních zaměstnanců a podobně, nikoli o výdaje investiční.
I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ve čtvrtém roce solidního růstu ekonomiky mohl být státní rozpočet již vyrovnaný či přebytkový. „Navrhovaný deficit 60 miliard korun je zbytečným plýtváním. Chybou je, že je posuzován vůči návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítal s deficitem 70 miliard korun, jenže realita bude pravděpodobně výrazně lepší,“ upozornil.
obrázek
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek má přitom z parametrů rozpočtu na rozdíl od předchozích dvou let určité obavy. Výběr daní je totiž podle něj založen na předpokladu, že se pozitivně projeví vliv opatření proti daňovým únikům. „K tomuto efektu ovšem možná došlo již letos, což by znamenalo příští rok výpadek v příjmech proti predikci,“ upozornil.
Jako hrozbu ale vidí Sobíšek i zvýšení důchodů nad rámec valorizačního schématu. „Nejde jen o to, že rozhodnutí vlády prohloubí schodek důchodového účtu, ale hlavně o to, že jde o trvalé zvýšení mandatorních výdajů. Na vyšší důchody bude muset najít politická reprezentace v dalších letech zdroje i v situaci, kdy se ekonomice nebude dařit,“ vysvětlil. Navíc nárůst mandatorních výdajů přitom podle něj nelze odbýt poukazem na nadcházející volební rok, po němž se vládní výdaje opět stabilizují. „Volebním rokem bude totiž v příštím desetiletí každý,“ dodal.
Ekonom Komerční banky Marek Dřímal očekává díky svému optimističtějšímu odhadu růstu ekonomiky než MF, že schodek rozpočtu bude příští rok fakticky kolem 45 miliard korun. „Oproti letošnímu vývoji, kdy předpokládáme nakonec vyrovnaný rozpočet, se však bude jednat o nezanedbatelné zhoršení vládního hospodaření. To kromě znovunastartování investic vysvětlují blížící se volby. Takzvaný politický cyklus ovlivňuje vládní hospodaření prakticky všude na světě,“ uvedl.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že se tato vláda snaží zlepšit výběr daní a podle něj se mimo jiné ukazuje, že podpora hospodářského růstu, podpora spotřeby domácností tím, že se zvyšuje minimální mzda a platy, přináší zpátky do státního rozpočtu nové daňové výnosy. „Myslím, že to je mnohem lepší hospodářská politika, než když jsme měli politiku škrtů, která vedla ke stagnaci ekonomiky, hospodářskému propadu, ke snižování životní úrovně,“ dodal.
Při návrhu rozpočtu ministerstvo financí vycházelo z dat, kdy ve srovnání s červnem snížilo celkové výdaje a příjmy o 15,4 miliardy korun. Důvodem byl především nižší odhad příjmů z rozpočtu EU a dalších finančních mechanismů. Plánovaný schodek zůstal na 60 miliardách korun. Celkové příjmy rozpočtu by tak měly příští rok být 1244,7 miliardy korun a výdaje 1304,7 miliardy korun.