V rozpočtu vláda schválila schodek 60 miliard. „Rozhazovačnost,“ tvrdí pravice

Nahrávám video
Události ČT: O změnách v rozpočtu jednali ministři do poslední chvíle
Zdroj: ČT24

Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 60 miliard korun. Počítá s růstem platů, důchodů i výdaji na bezpečnost. Například rozpočet ministerstva vnitra naroste v příštím roce oproti letošku o 3,8 miliardy korun. Částka je kompromisem – vnitro požadovalo ještě o půl miliardy víc, nakonec dostalo přidáno 420 milionů. Zklamána ale byla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), která nevyjednala ani korunu navíc. Analytici však míní, že pro schodek rozpočtu 2017 nejsou ekonomické důvody.

Ministerstvo vnitra v pondělí zveřejnilo svůj požadavek na navýšení rozpočtu o 1,1 miliardy. Z toho mělo jít 600 milionů korun pro policii na boj proti terorismu. Dalších 200 milionů chtěli policisté na opravy nemovitostí a 150 milionů chtělo do oprav budov investovat i samo ministerstvo. 

Jenže Andrej Babiš to odmítl s tím, že navýšení o další miliardu nepovažuje za reálné. Už žádné rezervy nemáme, jsme nadoraz, dodal s tím, že jde ze strany ČSSD o předvolební boj.

Ministři bojují za rozpočet a potom většinou ho nečerpají. Hlavně se mi nelíbí, že nečerpají zálohu na příští programové období.
Andrej Babiš
premiér

Ve středu ráno pak obě strany vyjednaly zvýšení rozpočtu o 420 milionů. Vnitro dostane 100 milionů na dobrovolné hasiče, 120 milionů na investice a 200 milionů na úpravy budov v projektu zelená úsporám, dodal ministr financí.  

„Pro mě je velmi důležité, že dalších 100 milionů dostanou dobrovolní hasiči. To znamená fond, který jsme založili a letos je poprvé k dispozici obcím i dobrovolným hasičům. Pro příští rok bude mít celkově 700 milionů,“ komentoval ranní jednání ministr vnitra.  

Rozpočet podporuje hospodářský růst, zaměstnanost a zejména sociální soudržnost. V okamžiku, kdy ekonomika roste, tak je důležité, aby se to projevilo v životní úrovni lidí.
Bohuslav Sobotka

Šlechtová bude hledat u sebe v rozpočtu

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová naopak po jednání s Babišem spokojená nebyla. „Minulý týden jsem měla rozpor ve výši dvou miliard korun. (…) Peníze by měly jít do dotací na podporu místních komunikací a stavbu domů pro seniory. Bylo mi ale sděleno, že již nemám nárok vůbec na nic.“ 

obrázek
Zdroj: ČT24

Peníze tak bude ministryně muset hledat ve svém rozpočtu. „Budu si s tím muset pohrát,“ uvedla. Postěžovala si také, že nemůže přijmout tolik úředníků, kolik plánovala. Ve středu si jich s Babišem „vyhádala“ deset. „Ale mně to nestačí, protože rozpor zůstává ve výši zhruba 120 míst pro Centrum pro regionální rozvoj,“ dodala Šlechtová.  

Schodek má být příští rok 60 miliard

Rozpočet na rok 2017 ve středu Sobotkova vláda schválila. Počítá se v něm se schodkem 60 miliard korun. Je v něm zahrnut růst platů učitelů a zdravotníků, zvýšení peněz za státní pojištěnce a růst důchodů.

Platy učitelů už od letošního září stouply o osm procent. Od listopadu pak stoupnou mzdy policistům, hasičům, pracovníkům ve veřejné sféře, ale také více než 20 tisícům vojáků. Vláda navýšení jejich platových tarifů o čtyři procenta ve středu také schválila, jak na Twitteru informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). 

Důchody by pak od příštího roku měly podle dohody vládních stran stoupnout o 308 korun měsíčně.

obrázek
Zdroj: ČT24

Už na jaře se kabinet rozhodl, že stát odvede příští rok na zdravotní pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané o 3,6 miliardy korun více než letos. To by mělo umožnit od ledna zvýšit o deset procent platy zdravotníkům. Vláda schválila i zvýšení výdajů na vědu o 3,75 miliardy Kč.

Jednání Babiš ukončil už také s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou, která požadovala především více peněz na sociální služby. Chybějících 700 milionů korun na sociální služby má ministerstvo najít ve vlastní kapitole státního rozpočtu pro příští rok. Má ušetřit na dávkách v hmotné nouzi.

Rozpočet ministerstva obrany v příštím roce meziročně stoupne o 4,75 miliardy na 52,5 miliardy korun, což je podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) jeden z nejvyšších meziročních růstů v evropských zemích.

Proti návrhu z počátku září vláda navýšila výdaje i příjmy rozpočtu o 4,6 miliardy korun. Plánovaný schodek zůstal na 60 miliardách korun. Celkové příjmy rozpočtu by tak podle vládou odsouhlaseného návrhu měly příští rok být 1249,3 miliardy korun a výdaje 1309,3 miliardy korun.

Rozpočet kritizuje pravice i analytici

Návrh rozpočtu už dříve kritizovala TOP 09, aktuálně jej komentovala i opoziční ODS. Podle ní je rozhazovačný a vláda jeho schválením opouští standardní ekonomiku, která je založena na svobodném trhu a volné soutěži.

„Zásluhou podnikatelů, živnostníků a jejich zaměstnanců se české ekonomice daří a výběr daní roste. Vláda by měla přestat plýtvat těmito penězi a využít je k tomu, aby se v České republice žilo ještě lépe,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala, podle kterého by vláda měla dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a investovat do vzdělání či dopravní infrastruktury. „Místo toho vláda přijímá tisíce nových státních zaměstnanců, zvyšuje sociální dávky a neváží si tak úsilí aktivních a pracovitých občanů,“ doplnil Fiala.

Navrhovaný schodek zkrátka nemá ekonomické opodstatnění. Je čistě výsledkem zohlednění politického cyklu, tedy snahy politiků navyšovat výdaje ve volebním roce. Bohužel, z podstatné části jde o provozní výdaje, na platy státních zaměstnanců a podobně, nikoli o výdaje investiční.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Roklen

I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ve čtvrtém roce solidního růstu ekonomiky mohl být státní rozpočet již vyrovnaný či přebytkový. „Navrhovaný deficit 60 miliard korun je zbytečným plýtváním. Chybou je, že je posuzován vůči návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítal s deficitem 70 miliard korun, jenže realita bude pravděpodobně výrazně lepší,“ upozornil.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek má přitom z parametrů rozpočtu na rozdíl od předchozích dvou let určité obavy. Výběr daní je totiž podle něj založen na předpokladu, že se pozitivně projeví vliv opatření proti daňovým únikům. „K tomuto efektu ovšem možná došlo již letos, což by znamenalo příští rok výpadek v příjmech proti predikci,“ upozornil. 

Jako hrozbu ale vidí Sobíšek i zvýšení důchodů nad rámec valorizačního schématu. „Nejde jen o to, že rozhodnutí vlády prohloubí schodek důchodového účtu, ale hlavně o to, že jde o trvalé zvýšení mandatorních výdajů. Na vyšší důchody bude muset najít politická reprezentace v dalších letech zdroje i v situaci, kdy se ekonomice nebude dařit,“ vysvětlil. Navíc nárůst mandatorních výdajů přitom podle něj nelze odbýt poukazem na nadcházející volební rok, po němž se vládní výdaje opět stabilizují. „Volebním rokem bude totiž v příštím desetiletí každý,“ dodal.

Ekonom Komerční banky Marek Dřímal očekává díky svému optimističtějšímu odhadu růstu ekonomiky než MF, že schodek rozpočtu bude příští rok fakticky kolem 45 miliard korun. „Oproti letošnímu vývoji, kdy předpokládáme nakonec vyrovnaný rozpočet, se však bude jednat o nezanedbatelné zhoršení vládního hospodaření. To kromě znovunastartování investic vysvětlují blížící se volby. Takzvaný politický cyklus ovlivňuje vládní hospodaření prakticky všude na světě,“ uvedl.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že se tato vláda snaží zlepšit výběr daní a podle něj se mimo jiné ukazuje, že podpora hospodářského růstu, podpora spotřeby domácností tím, že se zvyšuje minimální mzda a platy, přináší zpátky do státního rozpočtu nové daňové výnosy. „Myslím, že to je mnohem lepší hospodářská politika, než když jsme měli politiku škrtů, která vedla ke stagnaci ekonomiky, hospodářskému propadu, ke snižování životní úrovně,“ dodal.

Při návrhu rozpočtu ministerstvo financí vycházelo z dat, kdy ve srovnání s červnem snížilo celkové výdaje a příjmy o 15,4 miliardy korun. Důvodem byl především nižší odhad příjmů z rozpočtu EU a dalších finančních mechanismů. Plánovaný schodek zůstal na 60 miliardách korun. Celkové příjmy rozpočtu by tak měly příští rok být 1244,7 miliardy korun a výdaje 1304,7 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 13 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...