V říjnu 1895 uvařil sládek Holeček první várku piva budoucího Budvaru. Letošní výročí poznamenává pandemie

Pivovar Budějovický Budvar je nositelem jedné z nejslavnějších českých značek. Je také předním exportérem a posledním tuzemským pivovarem, který vlastní stát. Ve středu 7. října je to 125 let od chvíle, kdy v tehdejším Českém akciovém pivovaru (ČAP) v Českých Budějovicích, nynějším Budvaru, uvařil sládek Antonín Holeček první várku piva. Za vznikem ČAP stáli především českobudějovičtí právovárečníci vedení Augustem Zátkou.

České Budějovice jsou pivovarnickým městem už od roku 1265. Město založil král Přemysl Otakar II. a zároveň mu udělil i právo várečné. V průběhu 15. století se vyvinuly měšťanské pivovary, v roce 1495 založila vlastní pivovar městská rada.

O tři sta let později město prodalo dva obecní pivovary měšťanům, čímž vznikl Měšťanský pivovar. Várečné právo se vztahovalo na 387 domů ve vnitřním městě, jejich majitelé byli podílníky nového pivovaru.

Průmyslová revoluce v 19. století si vynutila přechod na novou technologii a vznik velkých průmyslových pivovarů. Čeští právovárečníci, nespokojení se situací v proněmecky orientovaném Měšťanském pivovaře, se na schůzce v lednu 1894 dohodli na založení nového pivovaru na zelené louce.

Jeho první valná hromada, která zvolila správní radu, se sešla 15. dubna 1895. V roce 1936 se ČAP přejmenoval na Budvar –⁠ Český akciový pivovar České Budějovice. Národním podnikem je od roku 1967.

Padesát milionů hektolitrů piva za 125 let

Za 125 let existence českobudějovického pivovaru jeho sládci uvařili přes 50 milionů hektolitrů piva. Této hodnoty dosáhli v únoru 2016. Loni Budvar zvýšil výstav proti roku 2018 o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, nejvíc za dobu existence pivovaru. V prvním hospodářském roce po založení byl výstav pivovaru 35 223 hektolitrů. Národní podnik vyvezl loni nejvíc piva v historii, 1,15 milionu hektolitrů, a to do celkově osmdesáti zemí světa.

Export přitom komplikují vleklé známkoprávní spory s americkou společností Anheuser-Busch. V 19. století se totiž  na severoamerickém trhu prodával i Budweiser z Českých Budějovic, který byl oblíbený mezi přistěhovalci z Evropy. Až do roku 1918 se jihočeské město jmenovalo Budweis, proto bylo pivo zde vyráběné dováženo pod tímto názvem. Obě firmy se tak přou o název „Budweiser“ a „Bud“ a další ochranné známky už od roku 1906.

Američané ve sporu argumentují, že Budweiser se jako první značkové pivo v USA vaří v St. Louis už od roku 1876, zatímco pivovar Budvar byl založen až v roce 1895. Češi ovšem namítají, že právo vařit pivo má město od roku 1265, tedy tradice českého Budweiseru je o 800 let starší. 

Budvar už vyhrál desítky soudních sporů v mnoha zemích, desítky dalších soudních či administrativních řízení běží a má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než sto zemích světa.

Kolik piva uvařil a vyvezl Budějovický Budvar (v tis. hl.)
Zdroj: Budějovický Budvar

Zatímco loni tak byl pivovar na rekordech, letos i jeho výkony poznamenla pandemie koronaviru. Už v dubnu producenti piva oznamovali, že jim v důsledku epidemie a následných vládních opatření, které měly její šíření přibrzdit, klesly tržby o čtyřicet procent, u minipivovarů až o osmdesát.

Kvůli zmíněným koronavirovým omezením musel proto na jaře Budvar zlikvidovat několik set hektolitrů tankového nebo nefiltrovaného sudového piva, které mělo velmi krátkou záruku. V půli května znovu zprovoznil linku na stáčení piva do sudů, kterou v březnu zastavil.

Budějovický producent tak celkově přišel zatím kvůli koronaviru na jaře v restauracích asi o třicet milionů korun. V objemu prodaných hektolitrů se ale dostal pivovar o dvě procenta výš a tržby měl jako loni.

Jak řekl webu ČT24 ředitel Budvaru Petr Dvořák, pomohlo tomu především to, že se změnila hodně struktura prodeje, a to ze sudů do baleného piva. „A také uvedení Budvaru 33 do lahví a plechovek v dubnu tohoto roku. I díky tomu zaznamenáváme další růst našich ležáků,“ dodal.

Celkově pak prodejům nahrávalo i dobré léto. „Měli jsme trhy, které prodávaly o desítky procent víc než loni. Hodně rostlo Německo i Velká Británie. Pak jsou vzdálenější trhy, které se téměř zastavily, třeba Vietnam odebírá o desítky procent méně,“ dodal Dvořák.

Názvy, pod kterými se Budějovický Budvar prodává v dalších zemích
Zdroj: Budějovický Budvar

Teď už ale podle něho opět zpomaluje prodej sudů a zrychluje prodej baleného piva. Dvořák tak odhaduje, že kvůli pandemii podobně jako na jaře klesnou v posledním čtvrtletí meziročně prodeje o dvě až patnáct procent.

„Největší obavy máme o naše zákazníky v oblasti gastro – hospody a restaurace, kde se naše prodeje pohybují na 70 procentech loňska s negativním výhledem do konce roku,“ uvedl. Zatím ale nechystají žádná nová opatření a režim ponechávají podobný jako na jaře.

Budvar zdraží v lednu pivo v lahvích i plechu

Pivovar se každopádně chystá od ledna 2021 zdražit v Česku lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos, uvedl ředitel. Lahvové a plechovkové pivo tvoří kolem osmdesáti procent produkce pivovaru.

„Hlavním důvodem zdražení jako každý rok je revize cen vstupů zejména v osobních nákladech, cenách energií, případně dalších surovin. Díváme se na ceny vstupů, na naše portfolio a na cenovou pozici vůči celému trhu. Nemyslím si, že je to nějaké zásadní, dramatické zdražení. Pivo se historicky pohybovalo za celkovou inflací a my se jen snažíme postupně část toho tempa dohnat. Jdeme zhruba necelé procento nad celkovou inflací, jenom neznatelně rychleji, než je celková inflace,“ řekl ředitel.

Loni Budvar uvařil dosud nejvíc ležáku, jeho podíl na výrobě přesáhl 78 procent. Ležáky tak byly tahounem rostoucího výstavu, jenž loni meziročně stoupl o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, nejvíc za existence pivovaru. „Primárně se chceme zaměřovat na ležákovou kategorii. A i naše cenová pozice na trhu musí odpovídat, kde chceme, aby Budvar cenově stál,“ řekl ředitel.

Ceny sudového piva nechá pivovar stejné. Podle Dvořáka není totiž letošek vhodný na to, aby zdražilo, kvůli dopadům koronaviru na provoz restaurací. Ceny zvedne podnik pro export, různě podle jednotlivých zemí.

  • Kromě Budějovického Budvaru zdražuje pivo i konkurence. V srpnu oznámil tento záměr Plzeňský Prazdroj, který zvedl cenu od 1. října u některých piv v lahvích a plechovkách, a to v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů.
  • Dvojka na pivovarském trhu, Pivovary Staropramen, pak zvýší u balených piv cenu od prosince, a to o tři až čtyři procenta, podle typu piva. 

Budvar letos investice neomezil, plány jsou za dvě miliardy korun

Budvar měl loni rekordní čistý obrat tři miliardy korun, meziročně vyšší o 192,7 milionu, a poprvé tak přesáhl tři miliardy, jak vyplývá z výroční zprávy. Zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 milionů. 

Letos Budvar se 670 zaměstnanci plánoval investice za šest set milionů a ani kvůli koronaviru je neomezil. V červnu tak například zprovoznil nové cylindrokónické tanky. Celkově jich je 24 s objemem tři tisíce hektolitrů. Kapacita pro hlavní kvašení tak vzrostla skoro o polovinu. Jde o součást investic, jejichž cílem je zvednout roční výstav na 2,25 milionu hektolitru, uvedl výrobně-technický ředitel Budvaru a vrchní sládek Adam Brož.

Technologie je teď ve zkušebním provozu. V nízkém modulu je deska s otvory, do nichž jsou tanky usazeny. Slouží jako spilka, tanky pro hlavní kvašení. První Budvar postavil v roce 1992.

„Od té doby je to už třetí hala, pokračování stejné technologie, protože recept a technologii držíme klasickou, pouze nádobí se mění, když to řeknu lidově. Kapacita tak vzrostla na téměř dvojnásobek, aby spilka byla schopna odkvasit dostatek piva i v sezonních špičkách, tak k 28 kusům původní kapacity přibylo těch čtyřiadvacet,“ řekl Brož. Pivovar chce přidat časem ještě jeden modul, kde bude 16 těchto tanků.

Příští rok chce Budvar dále investovat, chystá se rozšířit varnu, plánuje také zvětšení kapacity plechovkové linky, která podle starších informací zvládne naplnit za hodinu 25 tisíc plechovek.

Jde o součást rozvojového plánu v hodnotě dvou miliard korun, který zahrnuje i logistické centrum, ležácký sklep nebo stáčírnu lahví. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 1 hhodinou

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 1 hhodinou

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 13 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánovčera v 20:29

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026
Načítání...