Ztráta pivovarů se pohybuje kolem pěti miliard korun. Ty malé zasáhl útlum méně

Nahrávám video

Zhruba pět miliard korun činí ztráta českých pivovarů, které zasáhla koronavirová opatření. Často omezovaly výrobu a některé musely kvůli propadu spotřeby pivo i likvidovat.

S útlumem se lépe vypořádaly malé pivovary než ty velké. Například pivovar Moucha vařil piva méně, protože ho prodával jen přes okénko přímo v areálu bývalého branického pivovaru v Praze, kde sídlí. Skutečnost, že neprovozuje vlastní hospodu, pro něj tenkrát byla spíš výhodou. Znamenalo to nižší náklady. Nyní už zase vaří stejné množství jako před koronavirem.

„Díky krizi lidé objevili malé pivovary a začali kupovat pivo ve flaškách, takže teď víc plníme lahve, než jsme plnili před krizí,“ řekl ředitel pivovaru Petr Moucha. Stejně jako většina malých pivovarů dokázali útlum zvládnout. Alespoň zatím. „Restaurace krachují a proces pokračuje, co se týká úbytku. Myslím, že to nejdůležitější máme ještě před sebou, co se týká přežití na trhu,“ dodal ředitel. 

„Celkově jako minipivovar  jsme nyní už na stejných číslech jako před koronou. Ale ten celkový propad se bude pohybovat kolem 15 procent za celý rok,“ vypočítává prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. 

Velcí byli zasaženi více

Velké pivovary pocítily zavřené restaurace výrazněji. Na konci července hlásily ztrátu 25 procent. „Pivovary se snažily omezit výrobu, snažily se nějakým způsobem reagovat na situaci. Nestáčely do sudů, ale do petek a plechovek, ale výroba je živá, zastavit to nejde,“ řekla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. 

Likvidace piva je pro pivovary drahý a neoblíbený krok. „Pokud bych měla vyčíslit, že jsme museli zlikvidovat pivo a skoro tři měsíce byl zavřený jeden prodejní kanál, tak ztráty se blíží stovkám milionů korun,“ sdělila mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová. 

Plzeňskému pivovaru se alespoň malou část podařilo přeměnit v pálenku. Ze sta hektolitrů jí vzniklo sto litrů. Část prošlého piva využila i plzeňská čistírna odpadních vod, a to na výrobu bioplynu. Podobná řešení ale pro pivovary zisk neznamenají. Ztráty z restaurací jim vyrovnával spíš rostoucí prodej lahvového a plechovkového piva. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 11 mminutami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 4 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 20 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

Evropský pohled