V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Řekla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Kancléřka Angela Merkelová respektuje rozhodnutí německého ústavního soudu k nákupům dluhopisů, kterými se ECB snaží podpořit ekonomiku a verdikt považuje za podnět k hlubší integraci eurozóny. Šéf Fedu varoval před dlouhodobějším útlumem ekonomiky USA. Akcie poté klesly. Průmyslová výroba v eurozóně i EU prudce klesla. V Česku automobilka TPCA prodloužila odstávku výroby do 25. května.
V příštím sedmiletém rozpočtu Unie bude víc peněz pro krizí zasažené regiony, slíbila Leyenová
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla ve středu na schůzi Evropského parlamentu, že v příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy.
Poslanci v návrhu rezoluce navazující na středeční debatu o rozpočtu pohrozili, že rozpočet na období 2021 až 2027 neschválí, pokud se v něm nové zdroje příjmů neobjeví.
Komise počítá s tím, že součástí příštího rozpočtu bude i fond pro oživení ekonomik po krizi vyvolané covidem-19. Objem rozpočtu dosahující v minulém období přibližně bilionu eur by tak mohl podle představ Bruselu vzrůst téměř na dvojnásobek. Von der Leyenová o konkrétních číslech nemluvila, přiblížila však rozvržení peněz na hospodářské oživení. Součástí pokrizové obnovy bude podle ní i navýšení peněz ve strukturálních fondech určených na vyrovnání hospodářských rozdílů mezi jednotlivými regiony.
„Bude to nad rámec obvyklých kohezních obálek v rozpočtu a toto navýšení bude rozdělováno na základě vážnosti ekonomických a sociálních dopadů krize,“ popsala von der Leyenová.
Hledání nových příjmů
Členské země jsou v pohledu na budoucí využívání kohezních peněz rozdělené, zvláště severské státy by krizovou pomoc členským zemím preferovaly ve formě úvěrů a nikoli přímých plateb. Značná část poslanců však volá po posílení soudržnosti i prostřednictvím těchto fondů.
Klíčovou součástí rozpočtu však jsou podle poslanců zejména nové zdroje příjmů, po jejichž využívání volají dlouhodobě. Vzhledem k očekávanému vyššímu objemu se bez nich rozpočet nyní podle členů EP neobejde. „Parlament nedá svůj souhlas s VFR (víceletým finančním rámcem) bez dohody na reformě systému vlastních zdrojů,“ uvádí se v předběžném návrhu usnesení, o němž mají poslanci hlasovat v pátek.
Von der Leyenová bez upřesnění přislíbila, že rozpočet, jehož návrh chce komise představit do konce května, bude s novými zdroji příjmů počítat.
Merkelová: Podnět pro hlubší integraci eurozóny
Německá kancléřka Merkelová respektuje rozhodnutí německého ústavního soudu k nákupům dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku. Verdikt považuje za podnět k hlubší integraci eurozóny. Řekla to ve středu v parlamentu, kde čelila dotazům poslanců.
Německý ústavní soud minulý týden rozhodl, že nákupy dluhopisů, kterými se ECB snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s ústavou spolkové republiky. Německá centrální banka proto musí nákupy dluhopisů v rámci programu ECB do tří měsíců přerušit, pokud ECB mezitím neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné a přiměřené. Německo je přitom největší ekonomikou eurozóny a tamní centrální banka má na celkových nákupech ECB značný podíl. Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky, je zároveň nejvýznamnějším členem takzvaného eurosystému, tedy sítě centrálních bank zemí eurozóny, v jejímž čele stojí ECB.
Spor mezi Bruselem a německým ústavním soudem
Rozhodnutí německého ústavního soudu vzbudilo v Evropě kontroverze. Evropská komise (EK) v reakci na verdikt upozornila, že zákony EU jsou nadřazeny německé ústavě a že rozhodnutí Soudního dvora EU, podle něhož je program legální, jsou závazná i pro německý ústavní soud.
„Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu musíme respektovat. Já to přirozeně činím též,“ řekla ve středu Merkelová, podle níž je normální, že se v některých případech objevují spory o výklad kompetencí. Ona sama bude usilovat o to, aby byly co nejmenší. „Chci silnou společnou hodnotu, euro, a v tomto duchu teď také budeme postupovat,“ podotkla také.
Šéf Fedu varoval před dlouhodobějším útlumem americké ekonomiky
Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell ve středu varoval, že Spojené státy by v důsledku koronavirové krize mohly čelit dlouhodobějšímu hospodářskému útlumu. Vyzval Kongres a Bílý dům k dalším rozpočtovým výdajům ke zmírnění dlouhodobých ekonomických škod. Zároveň slíbil, že také Fed bude pokračovat v podpoře ekonomiky.
Dosavadní reakci Spojených států označil Powell za rychlou a energickou. „Mohlo by však určitou dobu trvat, než oživení nabere tempo,“ dodal. „Dodatečná rozpočtová podpora by mohla být nákladná, ale vyplatí se, pokud pomůže odvrátit dlouhodobé ekonomické škody a zajistí nám silnější oživení,“ upozornil. Powell slíbil, že Fed bude v boji proti ekonomickým dopadům koronaviru i nadále naplno využívat své nástroje. Nenaznačil však, jaké konkrétní kroky by centrální banka mohla v nejbližší době podniknout.
Vystoupení Powella vedlo k poklesu hlavních amerických indexů. Dow Jones uzavřel slabší o 2,17 procenta, S&P 500 ztratil 1,75 % a Nasdaq 1,55 procenta.
Šéf Fedu Jerome Powell
Pře ve Sněmovně reprezentantů o další podpůrný balík
Americký Kongres již na boj s ekonomickými dopady koronavirové krize uvolnil téměř tři biliony dolarů (téměř 76 bilionů korun). Demokraté ve Sněmovně reprezentantů v úterý představili návrh dalšího balíku opatření v hodnotě kolem tří bilionů dolarů. Republikáni však chtějí nejprve zhodnotit účinnost dřívějších kroků.
Demokraté v americké Sněmovně reprezentantů odhalili návrh dalšího balíčku na pomoc ekonomice, který by dosahoval mamutí částky tří bilionů dolarů (72,92 bilionu korun). Jeho cílem je poskytnout finance státům, podnikům, federální poště a podporu rodinám. Republikáni, kteří ovládají Senát, však hned záhy nato jejich návrh tvrdě odmítli, informovala agentura Reuters.
Sněmovna reprezentantů bude o demokratickém záchranném balíčku jednat v pátek.
Počet cestujících aerolinek v USA v březnu klesl o 51 procent
Kvůli koronaviru už klesl v březnu počet cestujících amerických leteckých společností o 51 procent, propadl se tak na nejnižší úroveň téměř za 20 let. Celkem aerolinky na domácích trasách i trasách do zahraničí přepravily 38,7 milionu cestujících, což bylo o něco více než po teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu v září 2001. Až do března přitom počet cestujících leteckých společností rostl 29 měsíců za sebou, od října 2017, napsala agentura Reuters.
Oživení se ale nečeká ani v dalších měsících, protože společnosti musely zrušit zhruba 70 procent letů. V dubnu americké ministerstvo financí schválilo pomoc pro aerolinky výměnou za zrušení dividend, zpětného odkupu akcií, omezení odměn pro ředitele a za zákaz propouštění až do konce září.
Počet cestujících v domácí letecké přepravě se snížil na 34,1 milionu z loňských srovnatelných 69,6 milionu. Počet cestujících na mezinárodních trasách klesl na 4,6 milionu z 9,9 milionu. V březnu americká vláda zavedla omezení pro cestující z Číny a Evropy.
Americké letecké společnosti zrušily až do června stovky tisíc letů, včetně nejméně 80 procent pravidelných letů. Minulý týden sdružení Airlines for America, které zastupuje největší americké aerolinky včetně Delta Air Lines, American Airlines, Southwest Airlines a United Airlines, uvedlo, že společnosti musely vyřadit z provozu více než 3000 letadel, což je téměř 50 procent aktivní letecké flotily v USA. V průměru pak přepraví na jeden domácí let 17 cestujících a u letů do zahraničí 29 cestujících.
Průmyslová výroba v eurozóně i EU kvůli koronaviru prudce klesla
Průmyslová výroba v Evropské unii v březnu kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích eurozóny propad proti předchozímu měsíci činil 11,3 procenta, v celé EU pak 10,4 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
V březnu velká část zemí v Evropě zavedla omezující opatření s cílem zabránit šíření nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. V únoru výroba v eurozóně klesla jen o 0,1 procenta a v celé EU zůstala beze změny.
Nižší byla výroba v průmyslu i ve srovnání s loňským březnem. V zemích platících eurem se snížila o 12,9 procenta, v celé Unii pak o 11,8 procenta.
Výroba zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou například auta, pračky nebo televizory, v eurozóně proti únoru klesla o 26,3 procenta. Výroba kapitálového zboží pak zaznamenala propad o 15,9 procenta, zatímco výroba polotovarů se snížila o 11 procent a výroba spotřebního zboží krátkodobé spotřeby o 1,6 procenta. Produkce energie klesla o čtyři procenta. Podobný byl vývoj i v celé EU.
Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje k dispozici, největší meziměsíční propad výroby zaznamenala Itálie (28,4 procenta), dále Slovensko (20,3 procenta) a Francie (16,4 procenta), tedy hlavně velcí producenti zboží dlouhodobé spotřeby a kapitálového zboží, upozornila agentura Reuters. Naopak v Irsku, které se zaměřuje na produkci potravin, výroba překvapivě o 15,5 procenta vzrostla a vyšší byla také v Řecku, Finsku a Litvě.
Meziročně se v EU i v zemích eurozóny nejvíce, a to o více než pětinu, propadla výroba kapitálového zboží a zboží dlouhodobé spotřeby. Výroba spotřebního zboží krátkodobé spotřeby zaznamenala jen mírný pokles. Největší propad, téměř o třetinu, zaznamenalo Lucembursko, vysoký byl pokles také v Itálii a na Slovensku. Naopak v Irsku, na Maltě a ve Finsku se výroba zvýšila.
Automobilka TPCA prodloužila odstávku výroby do 25. května
Kolínská automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) znovu prodloužila odstávku výroby kvůli koronaviru. Výrobní linky by se měly znovu spustit v pondělí 25. května ráno. Náběh doprovodí desítky hygienických opatření, řekl mluvčí automobilky Tomáš Paroubek. Původně se měla výroba ve firmě spustit v pondělí 18. května. Výroba se v Kolíně zastavila 18. března večer.
Důvodem prodloužení odstávky jsou podle Paroubka zavřené hranice a zavřená dealerství, auta tak nemá kdo prodávat. Podle Paroubka bude firma od začátku vyrábět na sto procent, tedy na dvě směny. Koronavirem jsou zasažené klíčové trhy firmy, například Itálie, Velká Británie nebo Španělsko.
Starosta Michael Kašpar (Změna pro Kolín) ve středu řekl, že odstávka výroby v TPCA se na životě ve městě nepodepisuje. „Ze začátku to bylo znát, ve městě bylo prázdno. Ale postupně se ulice plní, zvlášť od pondělí, kdy se to hodně rozvolnilo. Takže město je plné,“ řekl Kašpar.
Podle něj nejsou komplikace ani se zahraničními dělníky, kteří zůstali na ubytovnách. „Za ty dva měsíce jsme nemuseli řešit téměř žádný problém,“ řekl Kašpar.
Například mladoboleslavská Škoda Auto, která kvůli koronavirové krizi také přerušila výrobu, ji obnovila v pondělí 27. dubna ve všech třech svých výrobních závodech v České republice. Ani jeden ze závodů ale nefunguje na sto procent kapacity. Obnovení výroby ve Škodě doprovázelo více než 80 hygienických opatření. V noci z pondělí na úterý se v Mladé Boleslavi a Kvasinách poprvé po obnovení výroby konala třetí, tedy noční směna.
V TPCA pracuje v současnosti zhruba 2500 lidí a firma představuje jednoho z největších exportérů v České republice a zároveň zaměstnavatele na Kolínsku.