Masné a mléčné výrobky, zelenina, ovoce nebo brambory. Potraviny, které produkují i tuzemští farmáři, přesto jich je v obchodech čím dál víc od zahraničních výrobců. Důvodem jsou nízké výkupní ceny surovin. Zemědělci je tak prodávají do zahraničí, odkud se k nám dováží hotové výrobky. Schodek agrárního zahraničního obchodu se tak loni meziročně prohloubil o zhruba 7,88 miliardy korun a dosáhl 40,3 miliardy korun, informovali zástupci Zemědělského svazu. To je dosud nejhorší výsledek.
V obchodech přibývají potraviny z dovozu. Prohlubuje se závislost hlavně na státech EU
Do Česka se v minulém roce dovezlo agrární zboží za 228,6 miliardy korun, což je meziroční navýšení o přibližně dvě miliardy korun, zároveň se vyvezlo za 186,1 miliardy korun, což je naopak méně o více než deset miliard korun. Podle ministerstva zemědělství se prohloubila hlavně bilance se státy EU, meziročně o 43 procent na 24,2 miliardy korun.
„Bohužel se více než naplnily naše odhady z podzimu minulého roku. Ukazuje se tak v plné nahotě závislost na zahraničních výrobcích. Nejhoršího výsledku, jak je v posledních letech zvykem, bylo dosaženo u masa, kde činí záporné saldo 23 miliard korun, což je 60 procent celkového záporného salda agrárního zahraničního obchodu,“ uvedl mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha.
Záporný schodek se podle Píchy před deseti lety stal pravidlem také u mléčných výrobků a dalších potravin živočišného původu. Výkupní ceny mléka jsou zhruba stejné jako před 27 lety, přitom náklady farmářům od té doby několikanásobně vzrostly. „V tu dobu jsme prodávali mléko za 8,40 koruny a v současné době ho prodáváme za 8,20,“ říká Miroslav Drs, který svou farmu na jihu Čech založil v roce 1991.
Výsledky obchodu naopak vylepšují obiloviny s přebytkem 8,6 miliardy korun, nezahuštěné mléko s přebytkem 7,9 miliardy korun nebo živá zvířata. K vylepšení pomáhá i tabák a tabákové výrobky s kladným saldem pět miliard korun, které podle celního sazebníku spadají do agrárních komodit, upřesňuje svaz.
Zahraniční odběratelé nabízí lepší cenu
„Zahraniční odběratelé jsou schopni nabídnout lepší cenu než tuzemští zpracovatelé. Vezměme například mléko. U nás byla loni průměrná cena 8,55, kdežto v Německu je o korunu vyšší. Vyvážíme obilí, vyvážíme maso, vyvážíme mléko a dovážíme zpracované výrobky,“ konstatuje mluvčí Zemědělského svazu Pícha.
Vývoj schodku
Na rekordním schodku celkového agrárního zahraničního obchodu se podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého pravděpodobně odrazilo i posilování české měny v minulých letech a také snížení exportu cigaret, které se na jeho hodnotě podílejí ze zhruba deseti procent.
Navzdory poklesu celkového agrárního exportu nicméně podle Bílého došlo ve většině zemí, kde má Česká republika zařízeny pozice agrárních diplomatů, ke zvýšení tuzemského zemědělského vývozu. Nejvíce v Rusku a Číně.
Potraviny se do Česka dováží dlouhodobě
Zemědělské výrobky a suroviny se do tuzemska víc dováží dlouhodobě. „Stále více se ukazuje naše závislost na zahraničních zpracovatelích potravin. Přestože máme moderní zemědělství, které je plně konkurenceschopné s ostatními pěstiteli a chovateli, stali jsme se vývozci suroviny a dovážíme práci z ostatních zemí,“ upozorňuje svaz.
Podle Píchy se tak nedaří Česku zlepšovat strukturu obchodu dlouhodobě. „V tomto roce se ukazuje ošidnost závislosti na exportu surovin. Zatímco cena surovin většinou stagnovala nebo klesala, ceny potravin zůstaly přibližně stejné nebo se navyšovaly,“ uzavřel.
Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka bylo naposledy kladné v roce 1993 a od té doby je bilance v minusu. Dosud nejhorší výsledky měl agrární zahraniční obchod v roce 2011, kdy skončil ve schodku více než 36 miliard korun. Částečné zlepšení salda pod 20 miliard korun se podařilo za dřívějšího ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který již tehdy uvedl, že by chtěl, aby schodek klesl na nulu. Na konci jeho funkčního období, tedy předloni, však již schodek přesáhl 30 miliard korun.
Současný ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) se v minulém roce několikrát vyjádřil, že by byl pro to, aby se na českých pultech v obchodních řetězcích ze zhruba 70 procent vyskytovaly české produkty, a to u komodit, které jsou Češi schopní vyrobit.
Nejvíc zemědělských výrobků se v loňském roce dovezlo z Německa a Polska
Export do zemí mimo EU roste podle ministerstva zemědělství rychleji než do evropských států. Agrární zboží loni nejvíce směřovalo na Slovensko (21,8 procenta), do Německa (19,7 procenta) a do Polska, následovala Itálie, Rakousko a Maďarsko, hlavními odběrateli mimo EU jsou Rusko, Japonsko, Čína, Turecko nebo USA.
Naopak do Česka nejvíce míří dovozy z Německa (21,6 procenta) a Polska (16,9 procenta), dále pak z Nizozemí, Slovenska a Španělska, ze zemí mimo EU jde o Čínu, Turecko, USA nebo Norsko.
