V obchodech přibývají potraviny z dovozu. Prohlubuje se závislost hlavně na státech EU

Masné a mléčné výrobky, zelenina, ovoce nebo brambory. Potraviny, které produkují i tuzemští farmáři, přesto jich je v obchodech čím dál víc od zahraničních výrobců. Důvodem jsou nízké výkupní ceny surovin. Zemědělci je tak prodávají do zahraničí, odkud se k nám dováží hotové výrobky. Schodek agrárního zahraničního obchodu se tak loni meziročně prohloubil o zhruba 7,88 miliardy korun a dosáhl 40,3 miliardy korun, informovali zástupci Zemědělského svazu. To je dosud nejhorší výsledek.

Do Česka se v minulém roce dovezlo agrární zboží za 228,6 miliardy korun, což je meziroční navýšení o přibližně dvě miliardy korun, zároveň se vyvezlo za 186,1 miliardy korun, což je naopak méně o více než deset miliard korun. Podle ministerstva zemědělství se prohloubila hlavně bilance se státy EU, meziročně o 43 procent na 24,2 miliardy korun.

„Bohužel se více než naplnily naše odhady z podzimu minulého roku. Ukazuje se tak v plné nahotě závislost na zahraničních výrobcích. Nejhoršího výsledku, jak je v posledních letech zvykem, bylo dosaženo u masa, kde činí záporné saldo 23 miliard korun, což je 60 procent celkového záporného salda agrárního zahraničního obchodu,“ uvedl mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha.

Záporný schodek se podle Píchy před deseti lety stal pravidlem také u mléčných výrobků a dalších potravin živočišného původu. Výkupní ceny mléka jsou zhruba stejné jako před 27 lety, přitom náklady farmářům od té doby několikanásobně vzrostly. „V tu dobu jsme prodávali mléko za 8,40 koruny a v současné době ho prodáváme za 8,20,“ říká Miroslav Drs, který svou farmu na jihu Čech založil v roce 1991.

Výsledky obchodu naopak vylepšují obiloviny s přebytkem 8,6 miliardy korun, nezahuštěné mléko s přebytkem 7,9 miliardy korun nebo živá zvířata. K vylepšení pomáhá i tabák a tabákové výrobky s kladným saldem pět miliard korun, které podle celního sazebníku spadají do agrárních komodit, upřesňuje svaz.

Zahraniční odběratelé nabízí lepší cenu

„Zahraniční odběratelé jsou schopni nabídnout lepší cenu než tuzemští zpracovatelé. Vezměme například mléko. U nás byla loni průměrná cena 8,55, kdežto v Německu je o korunu vyšší. Vyvážíme obilí, vyvážíme maso, vyvážíme mléko a dovážíme zpracované výrobky,“ konstatuje mluvčí Zemědělského svazu Pícha.

Vývoj schodku
Zdroj: ČT24

Na rekordním schodku celkového agrárního zahraničního obchodu se podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého pravděpodobně odrazilo i posilování české měny v minulých letech a také snížení exportu cigaret, které se na jeho hodnotě podílejí ze zhruba deseti procent.

Navzdory poklesu celkového agrárního exportu nicméně podle Bílého došlo ve většině zemí, kde má Česká republika zařízeny pozice agrárních diplomatů, ke zvýšení tuzemského zemědělského vývozu. Nejvíce v Rusku a Číně.

Potraviny se do Česka dováží dlouhodobě

Zemědělské výrobky a suroviny se do tuzemska víc dováží dlouhodobě. „Stále více se ukazuje naše závislost na zahraničních zpracovatelích potravin. Přestože máme moderní zemědělství, které je plně konkurenceschopné s ostatními pěstiteli a chovateli, stali jsme se vývozci suroviny a dovážíme práci z ostatních zemí,“ upozorňuje svaz.

Podle Píchy se tak nedaří Česku zlepšovat strukturu obchodu dlouhodobě. „V tomto roce se ukazuje ošidnost závislosti na exportu surovin. Zatímco cena surovin většinou stagnovala nebo klesala, ceny potravin zůstaly přibližně stejné nebo se navyšovaly,“ uzavřel.

Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka bylo naposledy kladné v roce 1993 a od té doby je bilance v minusu. Dosud nejhorší výsledky měl agrární zahraniční obchod v roce 2011, kdy skončil ve schodku více než 36 miliard korun. Částečné zlepšení salda pod 20 miliard korun se podařilo za dřívějšího ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který již tehdy uvedl, že by chtěl, aby schodek klesl na nulu. Na konci jeho funkčního období, tedy předloni, však již schodek přesáhl 30 miliard korun.

Současný ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) se v minulém roce několikrát vyjádřil, že by byl pro to, aby se na českých pultech v obchodních řetězcích ze zhruba 70 procent vyskytovaly české produkty, a to u komodit, které jsou Češi schopní vyrobit.

Nejvíc zemědělských výrobků se v loňském roce dovezlo z Německa a Polska

Export do zemí mimo EU roste podle ministerstva zemědělství rychleji než do evropských států. Agrární zboží loni nejvíce směřovalo na Slovensko (21,8 procenta), do Německa (19,7 procenta) a do Polska, následovala Itálie, Rakousko a Maďarsko, hlavními odběrateli mimo EU jsou Rusko, Japonsko, Čína, Turecko nebo USA.

Naopak do Česka nejvíce míří dovozy z Německa (21,6 procenta) a Polska (16,9 procenta), dále pak z Nizozemí, Slovenska a Španělska, ze zemí mimo EU jde o Čínu, Turecko, USA nebo Norsko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
před 11 hhodinami

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
před 16 hhodinami

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
17. 7. 2025
Načítání...