Americký prezident Donald Trump v pondělí na setkání s představiteli předních amerických technologických firem slíbil, že včas splní jejich požadavek, aby mohly opět dodávat čínské společnosti Huawei Technologies, která se v USA ocitla na černé listině. Podle Trumpa to ale nesmí ohrožovat národní bezpečnost. Tisk přitom v pondělí informoval, že firma Huawei tajně pomáhala vytvořit bezdrátovou síť v KLDR. A americká divize Huawei Futurewei Technologies mezitím oznámila, že propustila více než dvě třetiny z 850 zaměstnanců v USA.
Huawei je největším světovým výrobcem telekomunikačních zařízení. Letos v květnu americké ministerstvo obchodu firmu umístilo na černou listinu organizací, které představují bezpečností riziko. To znamená, že americké podniky potřebují zvláštní povolení, pokud chtějí této čínské firmě dodávat své produkty. Ministerstvo spravedlnosti pak Huawei obvinilo z krádeže obchodního tajemství a dalších zločinů.
Setkání s prezidentem se v Bílém domě zúčastnili ředitelé firem Cisco Systems, Intel, Broadcom, Qualcomm, Micron Technology, Western Digital a Google, uvedla agentura Reuters. Přestože šéfové firem požádali o včasné udělení licence na prodej firmě Huawei od ministerstva obchodu, Bílý dům v prohlášení dodal, že vedoucí pracovníci zároveň vyjádřili „silnou podporu“ omezení nákupů telekomunikačních zařízení a prodeje firmě Huawei z důvodu národní bezpečnosti.
Setkání se uskutečnilo v době přetrvávající nejistoty ohledně budoucího spojení amerických firem s Huawei. Americké podniky nesmějí prodávat většinu součástek a komponentů Huawei bez zvláštní licence, Trump ale v červnu uvedl, že by se prodej mohl obnovit díky jednání o nové obchodní dohodě s Čínou. Zatím však stále není zcela jasné, jaká bude nová politika vůči Huawei.
Podle jednoho z informovaných zdrojů ředitelé na setkání vyjádřili nespokojenost zvláště vůči ministrovi obchodu Wilburu Rossovi, který se jednání rovněž zúčastnil. Neposkytl totiž podle nich jasné pokyny ohledně politiky týkající se prodeje čínské firmě. Ross řekl, že licence budou vydány, pokud nebude existovat hrozba pro národní bezpečnost. Agentura Reuters minulý týden uvedla, že schválení licencí americkým firmám k obnovení prodeje je záležitostí týdnů.
Udělování licencí funguje na jednorázové bázi, upřesňuje ekonom MND Martin Janíčko. „Jednotliví dodavatelé si dají žádost a ta musí obsahovat dostatečné odůvodnění, proč licenci potřebují. A další věcí je, že rozhodování také funguje na jednorázové bázi pro jednotlivé firmy a bývají většinou časově omezené,“ říká.
To, že americké firmy mají omezené dodávky pro Huawei, brzdí podle Janíčka sice jejich byznys, nicméně zatím se to příliš viditelně neprojevuje. „My to z tvrdých dat ještě nevidíme, protože tam docházelo k předzásobení ze stran amerických firem, a navíc tam dobíhají některé kontrakty, které není možné normálním způsobem zrušit,“ vysvětluje Janíčko.
A dodává, že se také projevuje to, že se americká ekonomika nachází v poměrně silné konjunktuře a poptávka od amerických domácností tak zastiňuje problémy na nákladové straně, které americké firmy mají. „Do budoucna to asi uvidíme nicméně v tom, že budou stoupat ceny u některých technologických gigantů a zároveň někteří z nich budou muset část z té nedostatečné poptávky od firmy Huawei odečíst ze zisku,“ míní Janíčko.
Firma Huawei čelí přitom problémům i v dalších částech světa. „Prozatím ta opatření u ostatních, zejména týkající se Evropy či Kanady, jsou méně intenzivní než v USA, nicméně dá se očekávat, že kdyby Spojené státy trvaly na těch opatřeních a těch licencí by vydávaly relativně málo, pak i některé další státy v jiných částech světa je mohou následovat. Ale asi to půjde do menší míry, protože ve Spojených státech se jedná o velice silný konkurenční boj vůči čínským technologickým firmám, který je v ostatních částech světa podstatně menší,“ dodává Janíčko.
Zmíněná nová obchodní dohoda by podle něho mohla leccos vyřešit, i když ne zřejmě úplně. „Stále zůstává spousta nedořešených věcí, například technologický dumping, ze kterého je Čína obviňována, měnový dumping a snaha, aby Čína nekopírovala duševní vlastníctví ostatních států, firem. Dohoda, kdyby se nakonec na ní všechny strany v rozumné podobě shodly, to zmírní, ale nedomnívám se, že bychom se dostali do bodu nula, ve kterém jsme byli před rokem či rokem a půl a stále tady bude dále existovat napětí mezi technologickými firmami a administrativou USA a Číny,“ míní Janíčko.
Huawei v pondělí současně uvedla, že její americká divize Futurewei zrušila více než 600 pracovních míst. Divize se zaměřuje na výzkum a zřízena byla částečně kvůli spolupráci s univerzitami a výzkumníky. Kanceláře má v Silicon Valley a v oblastech Seattlu, Chicaga a Dallasu. Loni měla provozní náklady 510 milionů USD (11,6 miliardy korun).
Firma uvedla, že důvodem propouštění je omezení podnikatelských aktivit v souvislosti s kroky americké vlády. Kvůli umístění Huawei na černou listinu nesmí Futurewei přesouvat na mateřskou firmu údaje o citlivých technologiích. Futurewei podle údajů amerického patentového úřadu podala více než 2100 patentů v oblastech jako jsou telekomunikace, mobilní sítě páté generace (5G) či videotechnologie.
Huawei má v USA kolem 1500 zaměstnanců, kromě Futurewei pracují v podpoře zákazníků, v řízení dodavatelského řetězce či ve funkcích týkajících se veřejných záležitostí. Od ledna 2018, kdy na poslední chvíli po tlaku americké vlády zkrachovala dohoda o vstupu na americký trh s chytrými telefony s firmami AT&T a Verizon, počet zaměstnanců firmy stabilně klesá.
Spojené státy obviňují Huawei z porušování amerických sankcí vůči Íránu a z krádeží amerického duševního vlastnictví, což firma popírá. Washington také lobbuje u spřátelených vlád, aby nedovolily Huawei výstavbu mobilních sítí nové generace 5G s tím, že vybavení firmy může využívat čínská vláda ke špionáži.
Tisk: Firma Huawei tajně pomáhala vytvořit bezdrátovou síť v KLDR
V pondělí také informoval americký list The Washington Post s odvoláním na vnitřní dokumenty firmy Huawei Technologies o tom, že tato čínská telekomunikační společnost tajně pomáhala Severní Koreji vybudovat a udržovat komerční bezdrátovou síť. Podle deníku se Huawei spolu s čínskou státní firmou Panda International Information Technology v KLDR podílely na řadě projektů po dobu nejméně osmi let.
Americký list se opírá o údaje o zakázkách a smlouvách získaných z databáze, která registruje aktivity firmy Huawei ve světě. Materiály listu pod podmínkou anonymity poskytl bývalý zaměstnanec firmy. Dokumenty dodaly i některé další osoby obeznámené s provozem firmy. Svou kancelář v severokorejské metropoli Pchjongjangu prý obě společnosti opustily v první polovině roku 2016.
Tyto informace vyvolávají otázky, zda telekomunikační gigant Huawei, který používá ve svých součástkách americké technologie, neporušil při dodávkách zařízení americká exportní pravidla. Severokorejský režim čelí přísným mezinárodním sankcím kvůli svému jadernému a raketovému zbrojnímu programu a kvůli porušování lidských práv.
Americké ministerstvo obchodu podle listu The Washington Post vyšetřuje předpokládanou činnost Huawei v Severní Koreji od roku 2016, nikdy ale veřejně o této spojitosti nehovořilo. Informaci deníku ministerstvo odmítlo komentovat.
Společnost Huawei svou „obchodní přítomnost“ v Severní Koreji popřela. Mluvčí firmy Joe Kelly nicméně odmítl odpovědět na podrobnější otázky včetně toho, zda Huawei v KLDR působila v minulosti. Autenticitu dokumentů, které list získal, Kelly nezpochybnil, ale ani nepotvrdil.
„Huawei se plně řídí zákony a nařízeními v zemích a v regionech, kde působí, včetně zákonů o kontrole vývozu a o sankcích“ uvalených OSN, USA a EU, uvedl Kelly v prohlášení.
Podezření západních zemí vůči Huawei se zřejmě prohloubí
Dá se očekávat, že odhalení spojitosti mezi Severní Koreou a Huawei dál prohloubí podezření západních zemí vůči Huawei. Ta je už rok vystavena kritice západních států, které ji podezírají ze spolupráce s čínskými tajnými službami a varují před využíváním jejích produktů při budování vyspělých komunikačních sítí. Vedení Huawei kontakty s ozbrojenými složkami popírá.
Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v prosinci označil technologie Huawei a další čínské firmy ZTE za bezpečnostní riziko. Nejnověji vzbudila rozruch pondělní zpráva Českého rozhlasu, podle níž zaměstnanci české pobočky Huawei shromažďují citlivá data o lidech, s nimiž vedou obchodní jednání. Získané informace také probírají s lidmi z čínského velvyslanectví. Českému rozhlasu – Radiožurnálu to řekli bývalí zaměstnanci firmy. Společnost Huawei i toto obvinění odmítla.
Severokorejský operátor Koryolink zahájil činnost v roce 2008. Vytvoření bezdrátové sítě v KLDR následovalo po diskrétní návštěvě Kim Čong-ila, otce stávajícího severokorejského diktátora Kim Čong-una, v ústředí firmy Huawei v čínském Šen-čenu, napsal The Washington Post.
Koryolink byl společným podnikem severokorejské státní společnosti Korea Post & Telecommuniations Corporation a egyptské firmy Orascom Telecom Media and Technology Holding SAE. Klíčovým hráčem byla i čínská firma Panda International, s níž úzce spolupracoval Huawei, který jejím prostřednictvím dodával do KLDR základnové stanice, antény a další zařízení. Firma Huawei se prý podílela i na vývoji softwaru.
Zaměstnanci firem Huawei a Panda měli údajně řadu let základnu v jednom levném hotelu poblíž Kim Ir-senova náměstí v Pchjongjangu.
V interních dokumentech firmy Huawei a mezi zaměstnanci se určité citlivé země jako KLDR, Írán nebo Sýrie označovaly kódy. Severní Korea měla označení A9. Ve vnitropodnikovém diskusním fóru jeden zaměstnanec Huawei vzpomíná, jak v roce 2008 pomáhal při zavádění operátora Koryolink v A9, než byl urychleně odvolán do Číny k zajištění technologické podpory letní olympiády v Pekingu.
