Obchodní dohodu s USA prý Peking podmiňuje zrušením restrikcí vůči Huawei

Čínský prezident Si Ťin-pching hodlá na setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem představit řadu požadavků, které by měly Spojené státy splnit, aby byl Peking ochoten urovnat vzájemné obchodní spory. Jednou z podmínek je odstranění obchodních restrikcí proti čínské společnosti Huawei. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informoval americký list The Wall Street Journal.

Americké tajné služby podezírají Huawei ze spolupráce s čínskou rozvědkou, firma to však dlouhodobě popírá. Spojené státy ji přesto v polovině května zařadily na černou listinu, což znamená, že americké podniky potřebují zvláštní povolení, pokud chtějí této čínské firmě dodávat své produkty.

Společnost Huawei minulý týden varovala, že obchodní restrikce ze strany USA budou mít negativní dopad na její tržby. Zařazení firmy na černou listinu zvýšilo obchodní napětí mezi Washingtonem a Pekingem.

Spojené státy a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa, spolu již od loňského roku vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalují cla. Naposledy v květnu Američané zatížili dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů vyšším clem, následně Číňané rozhodli o tarifech na americké zboží, jehož roční dovoz dosahuje 60 miliard dolarů.

O obchodních vztazích by měl Trump se Si Ťin-pchingem jednat na víkendovém summitu G20 v Japonsku. Ostatně americký prezident se nechal slyšet, že by okamžitě uvalil cla na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA se pohybuje kolem tří set miliard dolarů, kdyby se s čínským prezidentem na summitu nesetkal.

Huawei čelí kritice i v Česku

Američtí vyjednavači se podle The Wall Street Journal snaží držet kauzu Huawei mimo obchodní rozhovory s Čínou. Trump nicméně opakovaně hovořil o tom, že obchodní dohoda by mohla Huawei zahrnovat.

Spojené státy firmu Huawei už dříve kvůli podezření ze špionáže pro čínskou vládu vyloučily z budování mobilních sítí nové generace a stejný postup vyžadují i po svých spojencích.

Technologie Huawei využívají všichni tři čeští mobilní operátoři i největší provozovatel telekomunikačních sítí CETIN. Před výrobky čínské firmy varoval vedle amerických úřadů i  český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Huawei je nyní druhým největším výrobcem chytrých telefonů za jihokorejským konkurentem Samsung. Analytici oslovení agenturou Reuters však v květnu uvedli, že odbyt telefonů Huawei by mohl letos v důsledku amerických sankcí klesnout až o čtvrtinu. Nevyloučili ani možnost, že telefony této značky by časem mohly zcela zmizet z globálního trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...