Se svým zaměstnáním je spokojeno téměř sedmdesát procent Čechů, ukazuje průzkum

Se svým zaměstnáním je nyní spokojeno 69 procent Čechů. Jde o nejlepší výsledek od začátku průzkumu v roce 2003. Více než polovina lidí se ale domnívá, že jejich měsíční příjem je nižší, než by si zasloužili. V současném zaměstnání chce zůstat téměř 80 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Podíl lidí, kteří jsou ve své práci spokojeni, vzrostl od minulého roku o devět procentních bodů. „Nejvyšší úroveň spokojenosti jsme zaznamenali u podnikatelů či živnostníků, mezi kterými jsou spokojeny takřka čtyři pětiny,“ uvedli statistici. Naopak v nekvalifikovaných manuálních profesích je spokojeno 52 procent pracovníků, což je nejnižší podíl ze sledovaných kategorií.

Vztahy na pracovišti hodnotí více než tři čtvrtiny zaměstnanců kladně. Spokojenost s nimi úzce souvisí s celkovou spokojeností se zaměstnáním. Lépe vztahy v zaměstnání hodnotí vyšší odborníci a vedoucí pracovníci, naopak kritičtější bývají lidé se základním vzděláním nebo vyučení.

Se svým příjmem není spokojeno 55 procent zaměstnanců, loni to bylo 61 procent. Za adekvátní ho považuje 43 procent lidí, což je meziroční nárůst o osm procentních bodů. Od začátku průzkumu byla mezi Čechy největší spokojenost s měsíčním příjmem na konci 90. let, kdy dosáhla v průměru 68 procent.

Odchod ze zaměstnání nyní zvažuje 16 procent pracujících, což je zhruba stejně jako loni. Nejčastěji jsou to lidé ve věku 20 až 29 let, dotázaní se základním vzděláním, lidé se špatnou životní úrovní či nekvalifikovaní dělníci. Ztráty práce se obává rovněž 16 procent dotázaných.

Průzkum se uskutečnil od 18. do 29. července a zúčastnilo se ho 972 lidí. 

Po dlouhém období konjunktury se růst mezd zastavuje

Další průzkum, tentokrát personální agentury Grafton Recruitment, ukázal, že po dlouhém období konjunktury se nyní růst mezd zastavuje. Finanční ohodnocení i případné benefity si už nediktují zaměstnanci, ale rozhodují o nich opět zaměstnavatelé.

Kandidáti se současné situaci přizpůsobují a na čelní příčky svých priorit kladou stabilitu pracovního místa, jistotu práce a bezpečnost, a to i za cenu nižších příjmů, vyplývá z průzkumu. 

„Již od roku 2019 sledujeme postupné zpomalování růstu české ekonomiky, které letos ještě zvýraznila pandemie koronaviru. I když firmy mohly využít řadu vládních podpůrných opatření, dá se očekávat jak propad české ekonomiky o deset až patnáct procent, tak i růst nezaměstnanosti až na šest až deset procent,“ uvedl ředitel Grafton Recruitment Martin Malo.

Už nyní je podle něj patrný trend, kdy se na jedné straně výrazně snižuje počet nově otevíraných pozic u zaměstnavatelů, na druhé straně násobně roste počet volných uchazečů. Pro zaměstnavatele to znamená, že se mohou opět plně soustředit na výběr kvalitnějších kandidátů i na produktivitu práce. Ta v předchozích letech obecně spíše stagnovala.

Dalším efektem aktuálního vývoje pracovního trhu je i výrazné snížení fluktuace zaměstnanců, a to právě z důvodu nízkého počtu otevřených pracovních nabídek. 

„Dá se očekávat, že po zbytek roku nebude velký zájem o nábor uchazečů bez kvalifikace, nadále se však budeme potýkat s nedostatkem kvalifikovaných kandidátů, kteří dříve často přicházeli ze zahraničí, ale kvůli pandemii museli v mnoha případech opustit Česko. Přeshraniční nábor bude proto i nyní, v době rostoucí nezaměstnanosti, potřeba,“ upozornil Malo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 15 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...