Se svým zaměstnáním je spokojeno téměř sedmdesát procent Čechů, ukazuje průzkum

Se svým zaměstnáním je nyní spokojeno 69 procent Čechů. Jde o nejlepší výsledek od začátku průzkumu v roce 2003. Více než polovina lidí se ale domnívá, že jejich měsíční příjem je nižší, než by si zasloužili. V současném zaměstnání chce zůstat téměř 80 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Podíl lidí, kteří jsou ve své práci spokojeni, vzrostl od minulého roku o devět procentních bodů. „Nejvyšší úroveň spokojenosti jsme zaznamenali u podnikatelů či živnostníků, mezi kterými jsou spokojeny takřka čtyři pětiny,“ uvedli statistici. Naopak v nekvalifikovaných manuálních profesích je spokojeno 52 procent pracovníků, což je nejnižší podíl ze sledovaných kategorií.

Vztahy na pracovišti hodnotí více než tři čtvrtiny zaměstnanců kladně. Spokojenost s nimi úzce souvisí s celkovou spokojeností se zaměstnáním. Lépe vztahy v zaměstnání hodnotí vyšší odborníci a vedoucí pracovníci, naopak kritičtější bývají lidé se základním vzděláním nebo vyučení.

Se svým příjmem není spokojeno 55 procent zaměstnanců, loni to bylo 61 procent. Za adekvátní ho považuje 43 procent lidí, což je meziroční nárůst o osm procentních bodů. Od začátku průzkumu byla mezi Čechy největší spokojenost s měsíčním příjmem na konci 90. let, kdy dosáhla v průměru 68 procent.

Odchod ze zaměstnání nyní zvažuje 16 procent pracujících, což je zhruba stejně jako loni. Nejčastěji jsou to lidé ve věku 20 až 29 let, dotázaní se základním vzděláním, lidé se špatnou životní úrovní či nekvalifikovaní dělníci. Ztráty práce se obává rovněž 16 procent dotázaných.

Průzkum se uskutečnil od 18. do 29. července a zúčastnilo se ho 972 lidí. 

Po dlouhém období konjunktury se růst mezd zastavuje

Další průzkum, tentokrát personální agentury Grafton Recruitment, ukázal, že po dlouhém období konjunktury se nyní růst mezd zastavuje. Finanční ohodnocení i případné benefity si už nediktují zaměstnanci, ale rozhodují o nich opět zaměstnavatelé.

Kandidáti se současné situaci přizpůsobují a na čelní příčky svých priorit kladou stabilitu pracovního místa, jistotu práce a bezpečnost, a to i za cenu nižších příjmů, vyplývá z průzkumu. 

„Již od roku 2019 sledujeme postupné zpomalování růstu české ekonomiky, které letos ještě zvýraznila pandemie koronaviru. I když firmy mohly využít řadu vládních podpůrných opatření, dá se očekávat jak propad české ekonomiky o deset až patnáct procent, tak i růst nezaměstnanosti až na šest až deset procent,“ uvedl ředitel Grafton Recruitment Martin Malo.

Už nyní je podle něj patrný trend, kdy se na jedné straně výrazně snižuje počet nově otevíraných pozic u zaměstnavatelů, na druhé straně násobně roste počet volných uchazečů. Pro zaměstnavatele to znamená, že se mohou opět plně soustředit na výběr kvalitnějších kandidátů i na produktivitu práce. Ta v předchozích letech obecně spíše stagnovala.

Dalším efektem aktuálního vývoje pracovního trhu je i výrazné snížení fluktuace zaměstnanců, a to právě z důvodu nízkého počtu otevřených pracovních nabídek. 

„Dá se očekávat, že po zbytek roku nebude velký zájem o nábor uchazečů bez kvalifikace, nadále se však budeme potýkat s nedostatkem kvalifikovaných kandidátů, kteří dříve často přicházeli ze zahraničí, ale kvůli pandemii museli v mnoha případech opustit Česko. Přeshraniční nábor bude proto i nyní, v době rostoucí nezaměstnanosti, potřeba,“ upozornil Malo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:31

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...