Se svým zaměstnáním je spokojeno téměř sedmdesát procent Čechů, ukazuje průzkum

Se svým zaměstnáním je nyní spokojeno 69 procent Čechů. Jde o nejlepší výsledek od začátku průzkumu v roce 2003. Více než polovina lidí se ale domnívá, že jejich měsíční příjem je nižší, než by si zasloužili. V současném zaměstnání chce zůstat téměř 80 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Podíl lidí, kteří jsou ve své práci spokojeni, vzrostl od minulého roku o devět procentních bodů. „Nejvyšší úroveň spokojenosti jsme zaznamenali u podnikatelů či živnostníků, mezi kterými jsou spokojeny takřka čtyři pětiny,“ uvedli statistici. Naopak v nekvalifikovaných manuálních profesích je spokojeno 52 procent pracovníků, což je nejnižší podíl ze sledovaných kategorií.

Vztahy na pracovišti hodnotí více než tři čtvrtiny zaměstnanců kladně. Spokojenost s nimi úzce souvisí s celkovou spokojeností se zaměstnáním. Lépe vztahy v zaměstnání hodnotí vyšší odborníci a vedoucí pracovníci, naopak kritičtější bývají lidé se základním vzděláním nebo vyučení.

Se svým příjmem není spokojeno 55 procent zaměstnanců, loni to bylo 61 procent. Za adekvátní ho považuje 43 procent lidí, což je meziroční nárůst o osm procentních bodů. Od začátku průzkumu byla mezi Čechy největší spokojenost s měsíčním příjmem na konci 90. let, kdy dosáhla v průměru 68 procent.

Odchod ze zaměstnání nyní zvažuje 16 procent pracujících, což je zhruba stejně jako loni. Nejčastěji jsou to lidé ve věku 20 až 29 let, dotázaní se základním vzděláním, lidé se špatnou životní úrovní či nekvalifikovaní dělníci. Ztráty práce se obává rovněž 16 procent dotázaných.

Průzkum se uskutečnil od 18. do 29. července a zúčastnilo se ho 972 lidí. 

Po dlouhém období konjunktury se růst mezd zastavuje

Další průzkum, tentokrát personální agentury Grafton Recruitment, ukázal, že po dlouhém období konjunktury se nyní růst mezd zastavuje. Finanční ohodnocení i případné benefity si už nediktují zaměstnanci, ale rozhodují o nich opět zaměstnavatelé.

Kandidáti se současné situaci přizpůsobují a na čelní příčky svých priorit kladou stabilitu pracovního místa, jistotu práce a bezpečnost, a to i za cenu nižších příjmů, vyplývá z průzkumu. 

„Již od roku 2019 sledujeme postupné zpomalování růstu české ekonomiky, které letos ještě zvýraznila pandemie koronaviru. I když firmy mohly využít řadu vládních podpůrných opatření, dá se očekávat jak propad české ekonomiky o deset až patnáct procent, tak i růst nezaměstnanosti až na šest až deset procent,“ uvedl ředitel Grafton Recruitment Martin Malo.

Už nyní je podle něj patrný trend, kdy se na jedné straně výrazně snižuje počet nově otevíraných pozic u zaměstnavatelů, na druhé straně násobně roste počet volných uchazečů. Pro zaměstnavatele to znamená, že se mohou opět plně soustředit na výběr kvalitnějších kandidátů i na produktivitu práce. Ta v předchozích letech obecně spíše stagnovala.

Dalším efektem aktuálního vývoje pracovního trhu je i výrazné snížení fluktuace zaměstnanců, a to právě z důvodu nízkého počtu otevřených pracovních nabídek. 

„Dá se očekávat, že po zbytek roku nebude velký zájem o nábor uchazečů bez kvalifikace, nadále se však budeme potýkat s nedostatkem kvalifikovaných kandidátů, kteří dříve často přicházeli ze zahraničí, ale kvůli pandemii museli v mnoha případech opustit Česko. Přeshraniční nábor bude proto i nyní, v době rostoucí nezaměstnanosti, potřeba,“ upozornil Malo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...