Restaurace by měly více dbát na opatření proti nákaze, říká expert

Stravovací zařízení by měla více dbát na dodržování opatření proti šíření koronaviru, aby vláda nerozhodla o jejich opětovném uzavření. Obavy ze zpřísnění opatření vyvolalo i jmenování Romana Prymuly ministrem zdravotnictví, uvedl Igor Třeslín, ředitel společnosti Storyous, která dodává do restaurací technologie a pokladní systémy. Smysl by podle něj dávalo snížení kapacity restaurací, dodržování bezpečnostních odstupů a nabádání lidí k používání dezinfekce. Podniky by se měly znovu více zaměřit na přípravu občerstvení s sebou, uvedl.

Většina provozovatelů nemá podle Třeslína další rezervy, úplné uzavření by tak už nemusely přežít. Alespoň částečně snížit náklady se však podle průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) podařilo dvěma třetinám restauratérů. Důležité je, nastavit takové restrikce, za kterých bude další provoz možný.

V zahraničí podle Třeslína panují striktnější pravidla a důrazně se dbá na jejich dodržování. „Musíme si uvědomit, že Praha je nyní Milán na jaře. Dodržování opatření je zásadní,“ řekl.

Nový ministr zdravotnictví je epidemiolog a z jeho předchozího působení a výroků se dá podle Třeslína očekávat, že může požadovat snížení počtu nakažených i za cenu uzavření restaurací. V úterý už Prymula řekl, že vláda v následujících dnech dále omezí otevírací dobu restaurací. Zavírat by měly ve 22:00 místo nynější půlnoci.

Zavření v 22:00 je problém hlavně pro bary

Podle Třeslína by otevření do 22:00 nemělo restaurace zásadně omezit, Češi jsou podle něj zvyklí chodit na jídlo dříve. Připustil, že je to samozřejmě problém pro bary. Situace je podle něj složitá a je těžké najít ideální řešení pro všechny.

Solidarita, která panovala při první vlně pandemie na jaře, se podle Třeslína nyní pravděpodobně opakovat nebude. Například majitelé, kteří snižovali nebo odpouštěli nájem, už si to v tuto chvíli nemohou dovolit, řekl dále.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka jsou restaurace v Praze zhruba na polovině tržeb. Podniky zaměřené na obědová menu mají nižší příjmy kvůli rozšířené práci z domova, dalším zařízením chybějí turisté. Například Německo zařadilo Prahu a Středočeský kraj mezi riziková místa a zřejmě chystá zpřísnění.

Podle průzkumu AMPS třetina restauratérů zvažuje ukončení činnosti. Obavy o své podnikání má 81 procent provozovatelů stravovacích provozů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 2 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 7 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 8 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 21 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026
Načítání...