Psychologicky je tato vlna odlišná. Mnozí podnikatelé uvažují, že skončí, říká exguvernér Singer

Nahrávám video

Česká ekonomika se letos podle centrální banky kvůli koronaviru propadne víc než o plánovaných 8,2 procenta. Vláda v pátek schvaluje další náhradu ztrát, třeba kompenzační bonus pro drobné podnikatele nebo prodloužení státních záruk za firemní půjčky až do konce příštího roku. V řadě případů to ale nemusí stačit, uvedl host pořadu Události, komentáře České televize, ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podle druhého hosta, předsedy Asociace samostatných odborů Petra Dufka bude rozhodující roli hrát také doba, po jakou budou muset zůstat provozovny uzavřeny.

„Myslím si, že je správné a rozumné nějakým způsobem kompenzovat tu uzávěru, ke které dochází, protože některé firmy jsou už skutečně na hraně. Vidím to i na tom, že někteří zavírají. Druhá stránka věci ale je, jestli to je dostatečné, nebo ne. Myslím, že ne, že v řadě případů nebude,“ uvedl ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Podle něho je také z pohledu podnikatelů až dramatický rozdíl mezi první a aktuálně druhou vlnou pandemie.

„Podnikatelský sektor vzal jaro s klidem. Slyšel jsem i výrazy jako ,máme nasušeno, přežijeme‘ a je vidět, že se rozhodl, že to přečká. Majitelé, protože Češi jsou obecně fiskálně konzervativní jako osoby i jako podnikatelé, rezervy měli. V tuto chvíli si ale myslím, že v hotelech je naprosto zřetelné, že oni se smířili s tím, že přijdou o jednu letní sezonu, ale tak trochu čekali, že nějaká zima kolem Vánoc přijde,“ doplnil Singer. Teď si ale podle něj  uvědomují, že nepřijde.

„V tomto smyslu je psychologicky vlna odlišná. Teď už mnozí uvažují ne o tom, že to přečkají a jak, ale že to ukončí,“ dodal.

Předseda Asociace samostatných odborů Petr Dufek uvedl, že rozhodující roli bude hrát také doba, po jakou budou muset zůstat provozovny uzavřeny. Obává se zároveň, že to bude trvat daleko déle než avizovaných jeden až dva měsíce.

Pokud by ale skutečně bylo zavřeno „jen“ do zhruba druhého listopadu, jak se zatím počítá, pak by podle Dufka pět set korun denně mohlo podnikatelům stačit. Ovšem doplnil by k tomu další programy.

„Oddělil bych děti od rodičů, zavedl bych například pomoc při školách v přírodě. Já jsem o tom hovořil i na pondělní tripartitě a myslím si, že je potřeba připravit celý systém kurzarbeitu, protože si myslím, že v České republice chybí a do budoucna to může pomoci,“ uvedl.

Konkrétní představu má takovou, že po podzimních prázdninách by poslal děti do škol v přírodě. Ty by pak posílaly domů jen nemocné a ostatní by zůstali na místě. „To znamená, že se bude dál učit, budou tady učitelé, kteří budou učit, budou tady hoteliéři, kteří dostanou prostor, restaurace, malé podniky,“ upřesnil představu.

Covid III nelze použít na ty, kteří jsou na hraně existence, upozorňuje Singer

V pátek se bude rozhodovat také o osudu programu Covid III, tedy státní záruky za půjčky, jehož zastáncem je mimo jiné i prezident Miloš Zeman. Ten v rozhovoru pro Mladou frontu DNES řekl, že když tento úvěr podnikatelé nebudou schopni dobře využít a zkrachují, tak se alespoň pročistí trh. Podle Singera je ale potřeba si uvědomit, že Covid III byl myšlen na podporu těch, kteří jsou zdraví. A není tak schopen řešit problémy v oblasti turistiky, restaurací či kaváren.

„Protože program stojí na principu, že stát bankám je ochoten na portfoliu, které dělají, vykrýt jenom třicet procent rizika, nemohou program použít na ty, kteří jsou na hraně existence. Dovolím si k tomu dodat, že vize, že někdo je povinen podnikat tak skvěle, že je připravený na dvě vlny bezprecedentní pandemie, která přišla po stu letech na svět, mně připadne maličko přehnaná,“ zdůraznil.

Navíc je skeptický i k tomu, že opatření s druhým či třetím listopadovým dnem skončí. Zásadní problém tak mají podle něho skutečně obory jako turistika, restaurace i kanceláře. Pro ně je potřeba připravit nějaký souhrnější program, míní.

Dufek k dotazu na svůj recept na nejefektivnější kombinaci ekonomických nástrojů, které by pomohly všem, uvedl, že si nemyslí, že jde jen o potřebnou ekonomickou pomoc.

„Myslím si, že je potřeba to provázat i s dalšími systémy, který by tady měly být. Nárůst nemocných je tak mohutný, že si myslím, že budeme mít velké problémy, aby to zvládnul zdravotní systém. Je potřeba se připravit i na to, co bude po pandemii, protože svět už nebude stejný, jako byl,“ uvedl s tím, že vláda podle něho zaspala – programy měla mít schválené už před měsícem.

Nicméně aktuálně připravované programy i schválený letošní deficit, a i ten chystaný pro příští rok, je podle Dufka maximum, co se dá v této chvíli dělat. „Protože budou muset počkat, jak se pandemie bude vyvíjet, abychom mohli do podnikání pustit další peníze. A nejde to postavit na tom, že budeme pomáhat všem, protože za chvíli dojdou v rozpočtu peníze,“ zdůraznil.

Připomíná také, že se rozpočet propadá stále hlouběji do minusu, i když pořád platí, že Česká republika je na tom velice dobře. „Je tady i otázka toho, jak pomoci nezaměstnaným a jak je zapojit do pracovního procesu, což bude další ekonomická pomoc pro podnikání,“ doplnil Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 14 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 20 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 21 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.