Psychologicky je tato vlna odlišná. Mnozí podnikatelé uvažují, že skončí, říká exguvernér Singer

Nahrávám video
Události, komentáře: Epidemie sráží ekonomiku
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika se letos podle centrální banky kvůli koronaviru propadne víc než o plánovaných 8,2 procenta. Vláda v pátek schvaluje další náhradu ztrát, třeba kompenzační bonus pro drobné podnikatele nebo prodloužení státních záruk za firemní půjčky až do konce příštího roku. V řadě případů to ale nemusí stačit, uvedl host pořadu Události, komentáře České televize, ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podle druhého hosta, předsedy Asociace samostatných odborů Petra Dufka bude rozhodující roli hrát také doba, po jakou budou muset zůstat provozovny uzavřeny.

„Myslím si, že je správné a rozumné nějakým způsobem kompenzovat tu uzávěru, ke které dochází, protože některé firmy jsou už skutečně na hraně. Vidím to i na tom, že někteří zavírají. Druhá stránka věci ale je, jestli to je dostatečné, nebo ne. Myslím, že ne, že v řadě případů nebude,“ uvedl ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Podle něho je také z pohledu podnikatelů až dramatický rozdíl mezi první a aktuálně druhou vlnou pandemie.

„Podnikatelský sektor vzal jaro s klidem. Slyšel jsem i výrazy jako ,máme nasušeno, přežijeme‘ a je vidět, že se rozhodl, že to přečká. Majitelé, protože Češi jsou obecně fiskálně konzervativní jako osoby i jako podnikatelé, rezervy měli. V tuto chvíli si ale myslím, že v hotelech je naprosto zřetelné, že oni se smířili s tím, že přijdou o jednu letní sezonu, ale tak trochu čekali, že nějaká zima kolem Vánoc přijde,“ doplnil Singer. Teď si ale podle něj  uvědomují, že nepřijde.

„V tomto smyslu je psychologicky vlna odlišná. Teď už mnozí uvažují ne o tom, že to přečkají a jak, ale že to ukončí,“ dodal.

Předseda Asociace samostatných odborů Petr Dufek uvedl, že rozhodující roli bude hrát také doba, po jakou budou muset zůstat provozovny uzavřeny. Obává se zároveň, že to bude trvat daleko déle než avizovaných jeden až dva měsíce.

Pokud by ale skutečně bylo zavřeno „jen“ do zhruba druhého listopadu, jak se zatím počítá, pak by podle Dufka pět set korun denně mohlo podnikatelům stačit. Ovšem doplnil by k tomu další programy.

„Oddělil bych děti od rodičů, zavedl bych například pomoc při školách v přírodě. Já jsem o tom hovořil i na pondělní tripartitě a myslím si, že je potřeba připravit celý systém kurzarbeitu, protože si myslím, že v České republice chybí a do budoucna to může pomoci,“ uvedl.

Konkrétní představu má takovou, že po podzimních prázdninách by poslal děti do škol v přírodě. Ty by pak posílaly domů jen nemocné a ostatní by zůstali na místě. „To znamená, že se bude dál učit, budou tady učitelé, kteří budou učit, budou tady hoteliéři, kteří dostanou prostor, restaurace, malé podniky,“ upřesnil představu.

Covid III nelze použít na ty, kteří jsou na hraně existence, upozorňuje Singer

V pátek se bude rozhodovat také o osudu programu Covid III, tedy státní záruky za půjčky, jehož zastáncem je mimo jiné i prezident Miloš Zeman. Ten v rozhovoru pro Mladou frontu DNES řekl, že když tento úvěr podnikatelé nebudou schopni dobře využít a zkrachují, tak se alespoň pročistí trh. Podle Singera je ale potřeba si uvědomit, že Covid III byl myšlen na podporu těch, kteří jsou zdraví. A není tak schopen řešit problémy v oblasti turistiky, restaurací či kaváren.

„Protože program stojí na principu, že stát bankám je ochoten na portfoliu, které dělají, vykrýt jenom třicet procent rizika, nemohou program použít na ty, kteří jsou na hraně existence. Dovolím si k tomu dodat, že vize, že někdo je povinen podnikat tak skvěle, že je připravený na dvě vlny bezprecedentní pandemie, která přišla po stu letech na svět, mně připadne maličko přehnaná,“ zdůraznil.

Navíc je skeptický i k tomu, že opatření s druhým či třetím listopadovým dnem skončí. Zásadní problém tak mají podle něho skutečně obory jako turistika, restaurace i kanceláře. Pro ně je potřeba připravit nějaký souhrnější program, míní.

Dufek k dotazu na svůj recept na nejefektivnější kombinaci ekonomických nástrojů, které by pomohly všem, uvedl, že si nemyslí, že jde jen o potřebnou ekonomickou pomoc.

„Myslím si, že je potřeba to provázat i s dalšími systémy, který by tady měly být. Nárůst nemocných je tak mohutný, že si myslím, že budeme mít velké problémy, aby to zvládnul zdravotní systém. Je potřeba se připravit i na to, co bude po pandemii, protože svět už nebude stejný, jako byl,“ uvedl s tím, že vláda podle něho zaspala – programy měla mít schválené už před měsícem.

Nicméně aktuálně připravované programy i schválený letošní deficit, a i ten chystaný pro příští rok, je podle Dufka maximum, co se dá v této chvíli dělat. „Protože budou muset počkat, jak se pandemie bude vyvíjet, abychom mohli do podnikání pustit další peníze. A nejde to postavit na tom, že budeme pomáhat všem, protože za chvíli dojdou v rozpočtu peníze,“ zdůraznil.

Připomíná také, že se rozpočet propadá stále hlouběji do minusu, i když pořád platí, že Česká republika je na tom velice dobře. „Je tady i otázka toho, jak pomoci nezaměstnaným a jak je zapojit do pracovního procesu, což bude další ekonomická pomoc pro podnikání,“ doplnil Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 17 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...