Průměrný důchod má příští rok vzrůst o zhruba 800 korun. Vláda možná tentokrát nic navíc nepřidá

Důchodci dostanou v příštím roce přidáno v průměru přes 800 korun. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). S takovým číslem sestavuje státní rozpočet a počítá s ním i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Jde o navýšení dané zákonem, vláda zatím nemá jasno, jestli penze navýší i nad rámec svých povinností.

„Valorizace bude určitě přes osm set podle odhadů, které máme. Já počítám s tím, že dodržíme to, co jsme slíbili, že v roce 2021 budou důchody 15 tisíc,“ prohlásila Schillerová.

Dnešní průměrný důchod dosahuje 14 400 korun. „Podle těchto propočtů by měl být průměrný důchod 15 270 korun,“ potvrdila plán vlády pro příští rok Maláčová.

Takový nárůst je dán zákonem: penze se zvyšuje o inflaci a polovinu růstu reálných mezd z předchozího roku. Vedle valorizace výslednou sumu zvyšuje i fakt, že do penze odchází lidé s nárokem na více peněz. A nadále platí, že čím vyšší důchod, tím větší přidání.

Pokud se zvýší důchody podle současného plánu, stále půjde o třetí nejvyšší jednorázové přidání v historii. Ministerstvo financí počítá s tím, že stát v příštím roce utratí za důchody o 32 miliard více než letos.

Systém důchodového pojištění byl přitom v minulých třech letech v mírném přebytku. Důvodem byla dobrá kondice české ekonomiky s růstem výdělků a vysokou zaměstnaností. Více lidí tak platilo vyšší odvody na penze. Loni na nich sociální správa vybrala 480,3 miliardy korun a výdaje byly o 19,8 miliardy nižší.

  • Průměrný starobní důchod je v Česku necelých 14 400 korun.
  • Částka bude i v průběhu letošního roku mírně růst. Do důchodu totiž postupně odcházejí lidé, kteří mají nárok na vyšší penze.
  • Stát v posledních dvou letech zvyšoval důchody nejvíc ve své historii. Letos i loni vzrostla průměrná penze o 900 korun. V předchozích letech byly nárůsty podstatně nižší.
  • Výdaje vlády na důchody díky podstatnému zvyšování penzí v posledních letech rychle rostou. Zatímco ještě v roce 2019 na ně kabinet poslal přes 395 miliard, letos to podle státního rozpočtu bude o 112 miliard víc.

Schillerová s dalším přidáváním nepočítá

Před epidemií přitom vláda mluvila o navýšení důchodů o další částku navíc. „Protože se kvůli koronakrizi všechno neuvěřitelným způsobem zdražuje, tak bych chtěla diskusi se svými vládními kolegy, zda bychom neměli jít nad tu zákonnou valorizaci,“ navrhuje stále ministryně práce Maláčová.

Šéfka financí ale zatím s vyšším růstem, než nařizuje zákon, v rozpočtu nepočítá. „Nebudu hrát žádné závody, protože tady máme velice složitou krizovou situaci,“ reagovala Schillerová.

Vyšší nárůst než daný valorizací nezmínil ani premiér. „My jsme se o tom ještě nebavili. Důchody určitě splníme, minimálně těch 15 tisíc, myslím, že to bude více. Určitě slevy zachováme,“ prohlásil před týdnem premiér Andrej Babiš (ANO).

Na víc asi nebude, přiznává i opozice

Růst průměrných penzí o minimálně 800 korun měsíčně podporují i všechny opoziční strany. „Státní rozpočet asi nebude mít více možností než realizovat povinnou valorizaci,“ myslí si předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

S tím souhlasí i místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček: „Nevidím prostor pro větší zvyšování důchodů, než je zákonná valorizace.“

Zatímco pravicové strany ale chtějí, aby stát zvyšoval penze zásluhově podle předchozích odvodů, část opozice to odmítá. „Prosazujeme, aby se důchody všem zvyšovaly nikoliv stejným procentem, ale stejnou částkou,“ navrhuje předseda SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.

O růstu penzí má vláda definitivně rozhodnout na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 8 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 14 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 20 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
4. 3. 2026

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026
Načítání...