Průměrný důchod má příští rok vzrůst o zhruba 800 korun. Vláda možná tentokrát nic navíc nepřidá

Důchodci dostanou v příštím roce přidáno v průměru přes 800 korun. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). S takovým číslem sestavuje státní rozpočet a počítá s ním i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Jde o navýšení dané zákonem, vláda zatím nemá jasno, jestli penze navýší i nad rámec svých povinností.

„Valorizace bude určitě přes osm set podle odhadů, které máme. Já počítám s tím, že dodržíme to, co jsme slíbili, že v roce 2021 budou důchody 15 tisíc,“ prohlásila Schillerová.

Dnešní průměrný důchod dosahuje 14 400 korun. „Podle těchto propočtů by měl být průměrný důchod 15 270 korun,“ potvrdila plán vlády pro příští rok Maláčová.

Takový nárůst je dán zákonem: penze se zvyšuje o inflaci a polovinu růstu reálných mezd z předchozího roku. Vedle valorizace výslednou sumu zvyšuje i fakt, že do penze odchází lidé s nárokem na více peněz. A nadále platí, že čím vyšší důchod, tím větší přidání.

Pokud se zvýší důchody podle současného plánu, stále půjde o třetí nejvyšší jednorázové přidání v historii. Ministerstvo financí počítá s tím, že stát v příštím roce utratí za důchody o 32 miliard více než letos.

Systém důchodového pojištění byl přitom v minulých třech letech v mírném přebytku. Důvodem byla dobrá kondice české ekonomiky s růstem výdělků a vysokou zaměstnaností. Více lidí tak platilo vyšší odvody na penze. Loni na nich sociální správa vybrala 480,3 miliardy korun a výdaje byly o 19,8 miliardy nižší.

  • Průměrný starobní důchod je v Česku necelých 14 400 korun.
  • Částka bude i v průběhu letošního roku mírně růst. Do důchodu totiž postupně odcházejí lidé, kteří mají nárok na vyšší penze.
  • Stát v posledních dvou letech zvyšoval důchody nejvíc ve své historii. Letos i loni vzrostla průměrná penze o 900 korun. V předchozích letech byly nárůsty podstatně nižší.
  • Výdaje vlády na důchody díky podstatnému zvyšování penzí v posledních letech rychle rostou. Zatímco ještě v roce 2019 na ně kabinet poslal přes 395 miliard, letos to podle státního rozpočtu bude o 112 miliard víc.

Schillerová s dalším přidáváním nepočítá

Před epidemií přitom vláda mluvila o navýšení důchodů o další částku navíc. „Protože se kvůli koronakrizi všechno neuvěřitelným způsobem zdražuje, tak bych chtěla diskusi se svými vládními kolegy, zda bychom neměli jít nad tu zákonnou valorizaci,“ navrhuje stále ministryně práce Maláčová.

Šéfka financí ale zatím s vyšším růstem, než nařizuje zákon, v rozpočtu nepočítá. „Nebudu hrát žádné závody, protože tady máme velice složitou krizovou situaci,“ reagovala Schillerová.

Vyšší nárůst než daný valorizací nezmínil ani premiér. „My jsme se o tom ještě nebavili. Důchody určitě splníme, minimálně těch 15 tisíc, myslím, že to bude více. Určitě slevy zachováme,“ prohlásil před týdnem premiér Andrej Babiš (ANO).

Na víc asi nebude, přiznává i opozice

Růst průměrných penzí o minimálně 800 korun měsíčně podporují i všechny opoziční strany. „Státní rozpočet asi nebude mít více možností než realizovat povinnou valorizaci,“ myslí si předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

S tím souhlasí i místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček: „Nevidím prostor pro větší zvyšování důchodů, než je zákonná valorizace.“

Zatímco pravicové strany ale chtějí, aby stát zvyšoval penze zásluhově podle předchozích odvodů, část opozice to odmítá. „Prosazujeme, aby se důchody všem zvyšovaly nikoliv stejným procentem, ale stejnou částkou,“ navrhuje předseda SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.

O růstu penzí má vláda definitivně rozhodnout na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 31 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...