Program Antivirus potrvá až do konce října

7 minut
UDÁLOSTI: Program Antivirus potrvá do konce října
Zdroj: ČT24

Vláda schválila prodloužení programu Antivirus, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách a chránit je před propuštěním. Fungovat bude do konce října. Na Twitteru to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Program platí od 12. března a měl původně skončit na konci srpna, Maláčová ale už dříve avizovala, že bude prosazovat jeho prodloužení.

„Vláda schválila prodloužení ‚Áčka‘ i ‚Béčka‘ z programu Antivirus do října. Stále totiž existují podniky, které potřebují pomoc,“ napsala Maláčová na Twitteru. Podle ministerstva práce budou náklady na prodloužení vyplácení obou příspěvků 4,25 miliardy korun.

Program Antivirus dosud zahrnoval tři druhy podpor:

  • Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy.
  • Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.
  • Podpora C představuje odpuštění sociálních odvodů za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí víc než desetinu lidí.

Maláčová po jednání vlády řekla, že prodloužení režimu C by vyžadovalo změnu zákona. Odpuštění odvodů menším firmám tak podle ní skončí se závěrem srpna a firmy od září znovu budou odvody platit.

Dosud se podle Maláčové zaplatilo za fungování programu od poloviny března zhruba sedmnáct miliard. „Je to levnější než podpora v nezaměstnanosti,“ poznamenala ministryně. Podle ní náklady na jedno procento nezaměstnanosti, tedy zhruba 70 tisíc osob bez práce, činí 1,7 miliardy korun měsíčně.

K 21. srpnu podle údajů ministerstva úřady práce evidovaly 280 500 uchazečů o zaměstnání, tedy zhruba o 53 100 víc než na konci února. Nezaměstnanost se od té doby zvedla ze 3,0 na 3,87 procenta. Na podporách v nezaměstnanosti stát podle dat resortu vydal od 1. března do konce července 4,48 miliardy korun.

Kurzarbeit má zajistit mimořádná schůze sněmovny

V budoucnu by měl vládní program zavedený kvůli epidemii koronaviru nahradit takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.

Podle Maláčové se parametry kurzarbeitu nyní připravují. „Potřebujeme, aby do dvou týdnů prošel vládou, a my mohli pak požádat o mimořádnou sněmovnu,“ přiblížila. Program by podle ní měl být připraven od začátku listopadu a spouštěn by byl v případě, že by zemi kvůli hospodářské krizi hrozil výrazný růst nezaměstnanosti. Využívat by se mohl ale i při živelních pohromách.

Odbory a zaměstnavatelé požadovali prodloužení Antiviru do konce roku. Někteří členové vlády původně také mluvili o tomto termínu. Maláčová v pondělí o přípravě dlouhodobého kurzarbeitu jednala s odboráři. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly shoda na podobě odborů, zaměstnavatelů a vlády zatím není a bude složité pravidla upravit tak, aby stihla platit od ledna.

Podle údajů ministerstva práce podporu z programu Antivirus dostalo 57 459 firem. Na příspěvcích A získaly 6,12 miliardy, na podpoře B pak 11,17 miliardy. Úřady práce poslaly náhradu mzdy 777 455 zaměstnancům.

Podle některých odborníků stát tak přispívá i na pozice, které by bez podpory neměly šanci se dál udržet a už by neexistovaly. Podle iniciativy ekonomů a dalších expertů KoroNERV-20 je nežádoucí, aby Antivirus konzervoval minulý stav ekonomiky a bránil modernizaci. Uskupení navrhuje Antivirus ukončit a zavést dlouhodobý kurzarbeit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
17:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kupka chce, aby se na železnici stavělo levněji, přizval proto španělské firmy

Česko podle serveru Zdopravy.cz staví úsek vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Přerovem za vyšší cenu a uzpůsobený na nižší rychlost než jinde v Evropě. Snížení ceny si ministr dopravy Martin Kupka (ODS) slibuje od projektů PPP, které podle něj do tuzemska přivedou zahraniční kapitál i další nabídky. To dle něj povede k tomu, že se české firmy o zakázky „poperou v ostřejší konkurenci“. V Interview ČT24 Kupka řekl, že kvůli tomu do Česka přizval španělské firmy, aby mohly nastavit vlastní cenovou hladinu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Důvěra v českou ekonomiku roste

Důvěra v českou ekonomiku letos v květnu stoupla oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra po předchozím dubnovém poklesu rostla jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů, hlásí Český statistický úřad (ČSÚ). Celková důvěra v hospodářství se v květnu zvýšila také meziročně, a to o 4,4 bodu. Podle některých analytiků ale nálady podnikatelů a spotřebitelů ovlivňuje hrozba uvalení amerických cel na dovozy z Evropské unie.
včeraAktualizovánovčera v 11:42

Trump souhlasil s odložením zvýšených cel pro EU

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení padesátiprocentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.
včeraAktualizovánovčera v 11:30

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
25. 5. 2025Aktualizováno25. 5. 2025

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
24. 5. 2025

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025
Načítání...