Program Antivirus potrvá až do konce října

7 minut
UDÁLOSTI: Program Antivirus potrvá do konce října
Zdroj: ČT24

Vláda schválila prodloužení programu Antivirus, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách a chránit je před propuštěním. Fungovat bude do konce října. Na Twitteru to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Program platí od 12. března a měl původně skončit na konci srpna, Maláčová ale už dříve avizovala, že bude prosazovat jeho prodloužení.

„Vláda schválila prodloužení ‚Áčka‘ i ‚Béčka‘ z programu Antivirus do října. Stále totiž existují podniky, které potřebují pomoc,“ napsala Maláčová na Twitteru. Podle ministerstva práce budou náklady na prodloužení vyplácení obou příspěvků 4,25 miliardy korun.

Program Antivirus dosud zahrnoval tři druhy podpor:

  • Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy.
  • Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.
  • Podpora C představuje odpuštění sociálních odvodů za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí víc než desetinu lidí.

Maláčová po jednání vlády řekla, že prodloužení režimu C by vyžadovalo změnu zákona. Odpuštění odvodů menším firmám tak podle ní skončí se závěrem srpna a firmy od září znovu budou odvody platit.

Dosud se podle Maláčové zaplatilo za fungování programu od poloviny března zhruba sedmnáct miliard. „Je to levnější než podpora v nezaměstnanosti,“ poznamenala ministryně. Podle ní náklady na jedno procento nezaměstnanosti, tedy zhruba 70 tisíc osob bez práce, činí 1,7 miliardy korun měsíčně.

K 21. srpnu podle údajů ministerstva úřady práce evidovaly 280 500 uchazečů o zaměstnání, tedy zhruba o 53 100 víc než na konci února. Nezaměstnanost se od té doby zvedla ze 3,0 na 3,87 procenta. Na podporách v nezaměstnanosti stát podle dat resortu vydal od 1. března do konce července 4,48 miliardy korun.

Kurzarbeit má zajistit mimořádná schůze sněmovny

V budoucnu by měl vládní program zavedený kvůli epidemii koronaviru nahradit takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.

Podle Maláčové se parametry kurzarbeitu nyní připravují. „Potřebujeme, aby do dvou týdnů prošel vládou, a my mohli pak požádat o mimořádnou sněmovnu,“ přiblížila. Program by podle ní měl být připraven od začátku listopadu a spouštěn by byl v případě, že by zemi kvůli hospodářské krizi hrozil výrazný růst nezaměstnanosti. Využívat by se mohl ale i při živelních pohromách.

Odbory a zaměstnavatelé požadovali prodloužení Antiviru do konce roku. Někteří členové vlády původně také mluvili o tomto termínu. Maláčová v pondělí o přípravě dlouhodobého kurzarbeitu jednala s odboráři. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly shoda na podobě odborů, zaměstnavatelů a vlády zatím není a bude složité pravidla upravit tak, aby stihla platit od ledna.

Podle údajů ministerstva práce podporu z programu Antivirus dostalo 57 459 firem. Na příspěvcích A získaly 6,12 miliardy, na podpoře B pak 11,17 miliardy. Úřady práce poslaly náhradu mzdy 777 455 zaměstnancům.

Podle některých odborníků stát tak přispívá i na pozice, které by bez podpory neměly šanci se dál udržet a už by neexistovaly. Podle iniciativy ekonomů a dalších expertů KoroNERV-20 je nežádoucí, aby Antivirus konzervoval minulý stav ekonomiky a bránil modernizaci. Uskupení navrhuje Antivirus ukončit a zavést dlouhodobý kurzarbeit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 4 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...