Pražská burza ztratila tři procenta. Evropské i americké akciové trhy naopak rostly

Pražská burza pokračovala v úterý v poklesu, který zažila i v pondělí. Index PX ztrácel dopoledne přes 2,5 procenta a klesal pod 740 bodů, kde byl naposledy v březnu 2009. Odpoledne se situace ještě zhoršila. Před 16. hodinou vykazoval index propad o 4,4 procenta, později ho zmírnil a uzavřel slabší o tři procenta na 738 bodech. Evropské burzy se naopak už po divokém pondělí zklidnily a začaly postupně posilovat. Ještě rychleji vystartovaly vzhůru americké indexy.

Na pražské burze byl nejobchodovanějším titulem ČEZ, který v úterý ráno zveřejnil loňské výsledky hospodaření. Čistý zisk loni stoupl o 38 procent na 14,5 miliardy korun. Cenné papíry elektrárenské firmy reagovaly dopoledne růstem o 2,7 procenta. Uzavřely silnější o 6,15 procenta.

V rámci burzy však šlo o výjimku. Drtivě ztrácely zejména bankovní tituly. Erste zavřela slabší o 8,34 procenta, Komerční banka minus 3,94 procenta a Moneta Money Bank pak odepsala 4,3 procenta. Pojišťovna VIG na tom byla v tomto srovnání lépe (+1,45 %).

Největší propad však zaznamenaly akcie CETV (-21,62 %). Z dalších akcií ztratil například Avast (-6,38 %) a Philip Morris (-4,58 %).  

Česká měna k dolaru opět oslabila, a je tak s kurzem 24,72 Kč/USD k měně USA nejslabší od dubna 2017. K euru naopak mírně posílila na 27,11 Kč/EUR.

Evropský i americký vzestup

Převážná část hlavních evropských indexů se dopoledne pohybovala mírně pod nulou či mírně nad ní, odpoledne však již vykazovaly silnější růst. Německý DAX nakonec přidal 2,25 procent, francouzský CAC 40 pak 2,84 procenta, celoevropský STOXX 600 získal 2,26 %. Do kladného teritoria se postupně dostal i britský FTSE 100, který vzrostl o 2,79 procenta. 

Americké akcie po pondělí, kdy některé hlavní indexy ztratily 13 či 14 procent, začaly úterní seanci razantním vzestupem, který pak v turbulentním obchodování nakonec udržely. Dow Jones začal růstem 5,5 procenta, po výkyvech uzavřel na 5,20 %. U indexu S&P 500 to bylo z 6,8 na závěrečných šest procent a u Nasdaqu ze 7,2 na 6,23 procenta.

Smíšeně zakončily úterní obchodování asijské trhy. Japonský index Nikkei 225 stagnoval mírně nad nulou, hongkongský Hang Seng přidal 0,8 procenta. Šanghajský SSE Composite Index vykázal mírný pokles 0,3 procenta.

Naopak výrazného skoku vzhůru dosáhl australský S&P/ASX 200, který stoupl o 5,8 procenta.

Obavy z recese srážely cenu ropy

Ropa se v úterý kvůli obavám z globální recese prodává pod 30 dolary za barel, což je poblíž minima z roku 2016. Podle analytiků se dá v příštích měsících kvůli epidemii nového koronaviru očekávat další pokles poptávky a souboj Saúdské Arábie a Ruska o podíl na trhu.

Severomořská ropa Brent před 14:30 našeho času ztrácela 1,5 procenta na 29,59 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu odepisovala 0,4 procenta na 28,59 dolaru za barel.

Některé země včetně Spojených států a Kanady spolu s evropskými a asijskými zeměmi podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru. Tím omezují poptávku po ropě a ropných produktech, jako je benzin a letecké palivo. Podle analytika Bjornara Tonhaguena ze společnosti Rystad Energy ale ropa stále nedosáhla cenového dna.

Mrazivé odhady příjmů

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhadují, že rozvojovým zemím by letos mohly příjmy z prodeje ropy a zemního plynu klesnout o 50 až 85 procent. Byly by tak nejnižší za více než 20 let.

Před nebezpečím recese varoval v pondělí americký prezident Donald Trump. Řekl, že Spojené státy by mohla recese potkat, protože se zpomalila hospodářská aktivita na celém světě a protože silně klesají také akciové trhy.

Nabídka ropy se přitom zvyšuje. Vývoz ze Saúdské Arábie by měl v nejbližších měsících výrazně vzrůst a překročit hranici deseti milionů barelů denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 7 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 8 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 10 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...