Pražská burza ztratila tři procenta. Evropské i americké akciové trhy naopak rostly

Pražská burza pokračovala v úterý v poklesu, který zažila i v pondělí. Index PX ztrácel dopoledne přes 2,5 procenta a klesal pod 740 bodů, kde byl naposledy v březnu 2009. Odpoledne se situace ještě zhoršila. Před 16. hodinou vykazoval index propad o 4,4 procenta, později ho zmírnil a uzavřel slabší o tři procenta na 738 bodech. Evropské burzy se naopak už po divokém pondělí zklidnily a začaly postupně posilovat. Ještě rychleji vystartovaly vzhůru americké indexy.

Na pražské burze byl nejobchodovanějším titulem ČEZ, který v úterý ráno zveřejnil loňské výsledky hospodaření. Čistý zisk loni stoupl o 38 procent na 14,5 miliardy korun. Cenné papíry elektrárenské firmy reagovaly dopoledne růstem o 2,7 procenta. Uzavřely silnější o 6,15 procenta.

V rámci burzy však šlo o výjimku. Drtivě ztrácely zejména bankovní tituly. Erste zavřela slabší o 8,34 procenta, Komerční banka minus 3,94 procenta a Moneta Money Bank pak odepsala 4,3 procenta. Pojišťovna VIG na tom byla v tomto srovnání lépe (+1,45 %).

Největší propad však zaznamenaly akcie CETV (-21,62 %). Z dalších akcií ztratil například Avast (-6,38 %) a Philip Morris (-4,58 %).  

Česká měna k dolaru opět oslabila, a je tak s kurzem 24,72 Kč/USD k měně USA nejslabší od dubna 2017. K euru naopak mírně posílila na 27,11 Kč/EUR.

Evropský i americký vzestup

Převážná část hlavních evropských indexů se dopoledne pohybovala mírně pod nulou či mírně nad ní, odpoledne však již vykazovaly silnější růst. Německý DAX nakonec přidal 2,25 procent, francouzský CAC 40 pak 2,84 procenta, celoevropský STOXX 600 získal 2,26 %. Do kladného teritoria se postupně dostal i britský FTSE 100, který vzrostl o 2,79 procenta. 

Americké akcie po pondělí, kdy některé hlavní indexy ztratily 13 či 14 procent, začaly úterní seanci razantním vzestupem, který pak v turbulentním obchodování nakonec udržely. Dow Jones začal růstem 5,5 procenta, po výkyvech uzavřel na 5,20 %. U indexu S&P 500 to bylo z 6,8 na závěrečných šest procent a u Nasdaqu ze 7,2 na 6,23 procenta.

Smíšeně zakončily úterní obchodování asijské trhy. Japonský index Nikkei 225 stagnoval mírně nad nulou, hongkongský Hang Seng přidal 0,8 procenta. Šanghajský SSE Composite Index vykázal mírný pokles 0,3 procenta.

Naopak výrazného skoku vzhůru dosáhl australský S&P/ASX 200, který stoupl o 5,8 procenta.

Obavy z recese srážely cenu ropy

Ropa se v úterý kvůli obavám z globální recese prodává pod 30 dolary za barel, což je poblíž minima z roku 2016. Podle analytiků se dá v příštích měsících kvůli epidemii nového koronaviru očekávat další pokles poptávky a souboj Saúdské Arábie a Ruska o podíl na trhu.

Severomořská ropa Brent před 14:30 našeho času ztrácela 1,5 procenta na 29,59 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu odepisovala 0,4 procenta na 28,59 dolaru za barel.

Některé země včetně Spojených států a Kanady spolu s evropskými a asijskými zeměmi podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru. Tím omezují poptávku po ropě a ropných produktech, jako je benzin a letecké palivo. Podle analytika Bjornara Tonhaguena ze společnosti Rystad Energy ale ropa stále nedosáhla cenového dna.

Mrazivé odhady příjmů

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhadují, že rozvojovým zemím by letos mohly příjmy z prodeje ropy a zemního plynu klesnout o 50 až 85 procent. Byly by tak nejnižší za více než 20 let.

Před nebezpečím recese varoval v pondělí americký prezident Donald Trump. Řekl, že Spojené státy by mohla recese potkat, protože se zpomalila hospodářská aktivita na celém světě a protože silně klesají také akciové trhy.

Nabídka ropy se přitom zvyšuje. Vývoz ze Saúdské Arábie by měl v nejbližších měsících výrazně vzrůst a překročit hranici deseti milionů barelů denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...