Pražská burza stoupla nad 900 bodů, nejvýše od počátku března. Rostly i další akciové trhy

Pražská burza v úterý posílila o více než dvě procenta. Index PX se tak poprvé od 10. března dostal nad 900 bodů, když zavřel na hodnotě 901,15 bodu. K růstu mu pomohly především akcie bank, nejvýrazněji si polepšila Erste Bank. Ve ztrátě skončily pouze dva z hlavních titulů. Příznivý den pro akcie zažily v úterý Asie, Evropa i Spojené státy.

Pražská burza i v úterý těžila z pozitivního zahraničního sentimentu. „Tahounem růstu v Evropě se stal finanční sektor, což se promítlo i na našem trhu,“ uvedl makléř Fio banky Josef Dudek. Cenné papíry Erste Bank zhodnotily o 6,76 procenta na 527,40 koruny. Komerční banka rostla o rovné dvě procenta na 511 korun a Moneta Money Bank si polepšila o 0,81 procenta na 49,90 Kč. Akcie pojišťovny VIG pak zdražily o 2,4 procenta na 512 korun.

Dařilo se i titulům z jiných oborů. Například technologická společnost Avast přidala více než 3,5 procenta na 158,50 Kč. Likérka Stock zavřela silnější o více než dvě procenta na 72 korunách.

V červeném skončily pouze akcie elektrárenské společnosti ČEZ a tabákové společnosti Philip Morris ČR. ČEZ odepsal 0,41 procenta na 482 korun, Philip Morris 0,44 procenta na 13 520 korun.

Index PX letos zažívá turbulentní vývoj kvůli pandemii koronaviru. V lednu dosáhl svého letošního maxima, když se pohyboval výrazně nad hranicí 1100 bodů. Ještě 4. března byl nad tisíci body, potom se ale v průběhu dvou týdnů propadl až pod 700 bodů. 

Vzestup akcií v Asii, pomáhá jim otevírání ekonomik

Muž v budově Šanghajské burzy
Zdroj: Reuters/Aly Song

Akcie na asijských trzích v úterý posílily. Investoři věnují menší pozornost napětí mezi Čínou a Spojenými státy a místo toho se více soustředí na to, jak se znovu otevírají ekonomiky, zasažené pandemií nemoci covid-19. K růstu asijských akciových trhů přispěl i slib čínské centrální banky, že posílí podpůrná opatření a bude pokračovat ve snižovaní úroků.

Nejvýrazněji zpevnil hlavní index tokijské burzy Nikkei 225, který si připsal 2,55 procenta a uzavřel na 21 271,17 bodu. Jde o nejvyšší hodnotu od začátku března. Podle analytiků k tomu patrně přispělo to, že v Japonsku v pondělí skočil nouzový stav. Na akciovém trhu posílila všechna průmyslová odvětví, zejména letecká a pozemní doprava.

Napětí mezi USA a Čínou zůstává jen v pozadí

Méně výrazně posílily akcie na čínských trzích. Jejich hlavní index CSI 300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, si připsal 1,13 procenta na 3872,77 bodu. Hlavní ukazatel cenového vývoje na burze v Hongkongu, index Hang Seng, pak vzrostl o 1,88 procenta na 23 384,66 bodu. Nejvýraznější zisky vykázaly akcie firem z odvětví informačních technologií a nemovitostí.

Index MSCI, který sleduje vývoj akcií v oblasti Asie a Tichomoří bez Japonska, zpevnil o 0,91 procenta na 146,09 bodu. „Napětí mezi Spojenými státy a Čínou nadále vře na pozadí, ale zdá se, že investoři se více zajímají o vyhlídky na znovuotevření ekonomik po celém světě,“ řekl podle agentury Reuters analytik z australské banky NAB Rodrigo Catril.

Indexy stouply v Evropě i v USA

Přední evropské akciové indexy uzavřely den v plusu většinou přes jedno procento. Například britský index FTSE 100 přidal 1,24 procenta, německý DAX procento a francouzský CAC 40 vzrostl o 1,46 procenta. Panevropský Stoxx 600 skončil výše 1,08 procenta.. 

Hlavní americké akciové indexy také uzavřely v zisku, byť velmi rozdílně. Dow Jones, který zahrnuje třicet předních společností, stoupl o 2,17 procenta a širší S&P 500 o 1,23 procenta. Naopak technologický Nasdaq přidal pouze 0,17 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 2 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 19 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...