Pražská burza stoupla nad 900 bodů, nejvýše od počátku března. Rostly i další akciové trhy

Pražská burza v úterý posílila o více než dvě procenta. Index PX se tak poprvé od 10. března dostal nad 900 bodů, když zavřel na hodnotě 901,15 bodu. K růstu mu pomohly především akcie bank, nejvýrazněji si polepšila Erste Bank. Ve ztrátě skončily pouze dva z hlavních titulů. Příznivý den pro akcie zažily v úterý Asie, Evropa i Spojené státy.

Pražská burza i v úterý těžila z pozitivního zahraničního sentimentu. „Tahounem růstu v Evropě se stal finanční sektor, což se promítlo i na našem trhu,“ uvedl makléř Fio banky Josef Dudek. Cenné papíry Erste Bank zhodnotily o 6,76 procenta na 527,40 koruny. Komerční banka rostla o rovné dvě procenta na 511 korun a Moneta Money Bank si polepšila o 0,81 procenta na 49,90 Kč. Akcie pojišťovny VIG pak zdražily o 2,4 procenta na 512 korun.

Dařilo se i titulům z jiných oborů. Například technologická společnost Avast přidala více než 3,5 procenta na 158,50 Kč. Likérka Stock zavřela silnější o více než dvě procenta na 72 korunách.

V červeném skončily pouze akcie elektrárenské společnosti ČEZ a tabákové společnosti Philip Morris ČR. ČEZ odepsal 0,41 procenta na 482 korun, Philip Morris 0,44 procenta na 13 520 korun.

Index PX letos zažívá turbulentní vývoj kvůli pandemii koronaviru. V lednu dosáhl svého letošního maxima, když se pohyboval výrazně nad hranicí 1100 bodů. Ještě 4. března byl nad tisíci body, potom se ale v průběhu dvou týdnů propadl až pod 700 bodů. 

Vzestup akcií v Asii, pomáhá jim otevírání ekonomik

Muž v budově Šanghajské burzy
Zdroj: Reuters/Aly Song

Akcie na asijských trzích v úterý posílily. Investoři věnují menší pozornost napětí mezi Čínou a Spojenými státy a místo toho se více soustředí na to, jak se znovu otevírají ekonomiky, zasažené pandemií nemoci covid-19. K růstu asijských akciových trhů přispěl i slib čínské centrální banky, že posílí podpůrná opatření a bude pokračovat ve snižovaní úroků.

Nejvýrazněji zpevnil hlavní index tokijské burzy Nikkei 225, který si připsal 2,55 procenta a uzavřel na 21 271,17 bodu. Jde o nejvyšší hodnotu od začátku března. Podle analytiků k tomu patrně přispělo to, že v Japonsku v pondělí skočil nouzový stav. Na akciovém trhu posílila všechna průmyslová odvětví, zejména letecká a pozemní doprava.

Napětí mezi USA a Čínou zůstává jen v pozadí

Méně výrazně posílily akcie na čínských trzích. Jejich hlavní index CSI 300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, si připsal 1,13 procenta na 3872,77 bodu. Hlavní ukazatel cenového vývoje na burze v Hongkongu, index Hang Seng, pak vzrostl o 1,88 procenta na 23 384,66 bodu. Nejvýraznější zisky vykázaly akcie firem z odvětví informačních technologií a nemovitostí.

Index MSCI, který sleduje vývoj akcií v oblasti Asie a Tichomoří bez Japonska, zpevnil o 0,91 procenta na 146,09 bodu. „Napětí mezi Spojenými státy a Čínou nadále vře na pozadí, ale zdá se, že investoři se více zajímají o vyhlídky na znovuotevření ekonomik po celém světě,“ řekl podle agentury Reuters analytik z australské banky NAB Rodrigo Catril.

Indexy stouply v Evropě i v USA

Přední evropské akciové indexy uzavřely den v plusu většinou přes jedno procento. Například britský index FTSE 100 přidal 1,24 procenta, německý DAX procento a francouzský CAC 40 vzrostl o 1,46 procenta. Panevropský Stoxx 600 skončil výše 1,08 procenta.. 

Hlavní americké akciové indexy také uzavřely v zisku, byť velmi rozdílně. Dow Jones, který zahrnuje třicet předních společností, stoupl o 2,17 procenta a širší S&P 500 o 1,23 procenta. Naopak technologický Nasdaq přidal pouze 0,17 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 9 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 17 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 17 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled