Zaměstnavatelům a živnostníkům stále chybí konkrétní informace o podpoře, kterou jim slíbila vláda v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru. Neví například, za jakých podmínek a kdy budou mít na ni nárok. Tyto informace úřady nezveřejnily, žádosti tedy ani nezačaly přijímat, řekl na pondělní tiskové konferenci prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Obecně ale podporu vítá. Podniky zatím pokračují v omezování výroby, kvůli pandemii zastaví výrobu ve všech evropských závodech také Toyota. Ekonomická nálada v eurozóně rekordně klesla a dolů míří i ceny ropy.
Podnikatelům chybí informace, jak získat státní podporu, říká Dlouhý. Své evropské závody zavírá už také Toyota
„Koncepčně jsou to správné věci, ještě čekáme, jak přesně se ustanoví kurzarbeit. Problémem je, jak daleko je koncept (vlády) od skutečné realizace konkrétních opatření,“ hodnotil úlevy pro firmy a podnikatele Dlouhý v pořadu Události, komentáře.
K podnikatelům se má podle něj hovořit „jasně, stručně a konkrétně“. „Většina věcí záleží na tom, že někdo musí o něco žádat a trvá dlouho, než se konkrétní úleva dostane ke konkrétnímu člověku,“ upozornil Dlouhý. Osobně doufá, že v rámci tří, čtyř týdnů se některé ekonomické aktivity znovu „začnou hýbat“.
Z nového bleskového šetření mezi téměř 1400 živnostníky a firmami v Hospodářské komoře podle něj mimo jiné vyplývá, že dvě pětiny zaměstnavatelů hodlají využít takzvaný kurzarbeit, protože mají významné problémy s odbytem. „Ačkoliv vláda schválila toto opatření už před týdnem, jak a kdy mohou zaměstnavatelé pomoc získat, se možná dozvědí teprve dnes,“ uvedl Dlouhý.
Komora podle něj měla připomínky k návrhu kurzarbeitu, který předpokládal, že zaměstnavatel bude i z náhrad mezd odvádět sociální a zdravotní pojištění. „Znamenalo by to, že z každé stokoruny, která bude poskytnuta jako kompenzace zaměstnavateli, on hned zpátky odvede 34 korun. My jsme navrhovali použít třeba 1,5násobek průměrné mzdy a s tím snížit, zrušit nebo odložit odvody na určitou dobu – tři až šest měsíců. Případně odvodit kompenzaci náhrad od superhrubé mzdy – tam by se snad nemusely ani ty odvody odkládat nebo rušit,“ uvedl Dlouhý.
Dodal, že podle informací z rána návrh kurzarbeitu, tak jak ho bude předkládat ministerstvo práce a sociálních věcí vládě, připomínky komory do určité míry respektuje.
Přitom v těchto dnech se budou tisíce zaměstnavatelů rozhodovat, zda budou propouštět zaměstnance. Skoro polovina zaměstnavatelů už byla nucena poslat své zaměstnance na home office, nařídit závodní dovolenou nebo propouštět. Skoro třetina podniků také vyčerpala veškeré své finanční rezervy. Každá čtvrtá firma přestala platit svým dodavatelům. Na 14 procent firem už snížilo mzdy zaměstnancům.
„K propouštění zatím přistoupilo sedm procent respondentů – v restauračních službách je to ovšem 17 procent a v cestovním ruchu 14 procent firem,“ uvedl Dlouhý. O propouštění podle něj do budoucna uvažuje také až 35 procent firem ve zpracovatelském průmyslu.
Ministerstvo práce žádá vládu o šest miliard korun z vládní rozpočtové rezervy na kurzarbeit. Peníze se využijí na příspěvky na mzdy ve firmách, na které dopadla nařízená omezení kvůli šíření koronaviru. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) chce kurzarbeit spustit 1. dubna. Kurzarbeit obsahuje program na podporu zaměstnanosti s názvem Antivirus a zahrnuje pět druhů příspěvků od státu na mzdy podle důvodu omezení výroby či služeb.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (nestr. za ANO) už se řada opatření realizuje. „Bezúročné úvěry s odloženou splatností se proplácí od minulého týdne, je o ně poměrně velký zájem. Každý den už proplácíme v řádu stamilionů korun,“ upozornil ministr. S ošetřovným se podle něj muselo počkat na konec měsíce. „Stejně tak se připravuje patnáctitisícový jednorázový příspěvek pro OSVČ, to bude také v dubnu,“ podotkl v Událostech, komentářích Havlíček.
Dlouhý: Řada podnikatelů nezná své možnosti, jak získat úlevy (zdroj: ČT24)
Podpora vlády je dle Prouzy nedostatečná, čeká masové propouštění
Podpora vlády pro zaměstnavatele je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy ale stále nedostatečná. V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru, které stát v boji proti šíření nákazy zavedl, očekává ke konci března masové propouštění, uvedl na Twitteru.
„Propouštění už bohužel běží, masová vlna přijde dnes a zítra. Důvod? Podpora vlády je naprosto nedostatečná. Z každé poskytnuté stokoruny si vláda obratem stáhne zpátky 34 Kč na sociální a zdravotní pojištění. A firmám, které platí své lidi slušně, stát přispěje jen malou část nákladů,“ napsal Prouza.
Prouza kritizuje, stejně jako Dlouhý, také to, že informace k poskytovaným podporám jsou nedostatečné. Vláda by je podle něj měla dát na jedno místo, jasně a přehledně. „Zatím vidíme přesný opak – vznikají nové a nové weby, na každém je něco, občas i protichůdné informace, chybí vzájemná provázanost. To šlo pochopit před třemi týdny,“ uvedl šéf svazu obchodu.
Toyota kvůli pandemii zastaví výrobu ve všech evropských závodech
Japonská automobilka Toyota dočasně zastaví kvůli pandemii nemoci COVID-19 všechny závody v Evropě. V ruském závodě bude stát výroba do pátku, ve zbylých továrnách v šesti evropských zemích, včetně České republiky, nejméně do 19. dubna, oznámila agentura Kjódó.
Z deseti vozů značky Toyota prodaných v Evropě se jich osm vyrobí v evropských závodech, uvádí japonská automobilka na svém webu. V Evropě má po jednom závodě ve Francii, Portugalsku, Turecku a Polsku. Dva jsou v Británii. V Rusku Toyota vyrábí v závodech v Petrohradě, zatímco v České republice má společný podnik se skupinou PSA v Kolíně.
Do 17. dubna už Toyota zastavila provoz ve Spojených státech, Mexiku a v Kanadě; od pátku kvůli poklesu poptávky omezí i výrobu v Japonsku. Ve čtyřech čínských provozech Toyoty se mezitím provoz vrátil k normálu.
Toyota je po německém koncernu Volkswagen druhým největším výrobcem aut na světě z hlediska odbytu.
Automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) ve své české kolínské továrně už výrobu přerušila ve středu 18. března před půlnocí. Původně se měly výrobní linky zastavit 25. března.
Výrobu zastavila už v minulých dnech řada automobilek, například Volkswagen, BMW, francouzský PSA, italsko-americký Fiat Chrysler Automobiles (FCA), Ford Moror i Škoda Auto. Ta v pátek prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech kvůli pandemii koronaviru nejméně do 14. dubna, původně se měla výroba spustit 6. dubna.
Ekonomická nálada v eurozóně i v celé EU se propadá, nejvíce v Itálii
Kvůli koronaviru se v březnu výrazně snížila důvěra mezi spotřebiteli i ve všech hospodářských odvětvích, v mnoha případech ještě před zavedením omezení, k nimž přistoupily jednotlivé státy, uvedla Evropská komise (EK). Markantně klesl rovněž index očekávání u vývoje zaměstnanosti.
Index důvěry v eurozóně se meziměsíčně snížil o 8,9 bodu na 94,5 bodu. Přerušil se tak vzestupný trend, který začal v listopadu. Jde zároveň o nejvýraznější meziměsíční pokles od roku 1985, kdy se začala tato hospodářská statistika vést. Hodnota indexu je teď nejníže od roku 2013, ale mírně překonala odhad ekonomů v anketě agentury Reuters. Ti v průměru očekávali, že index klesne až na 93 bodů.
Respondenti na dotazy odpovídali mezi 26. únorem a 23. březnem. Valná většina z nich se vyjádřila před zavedením opatření proti šíření nákazy, která učinily jednotlivé státy. V případě Německa a Itálie se to týká 71 až 85 procent odpovědí, v případě Francie více než 95 procent.
Za rekordním snížením stojí propad očekávání, co se týče výroby a poptávky, a všeobecná hospodářská situace, uvedla agentura Reuters. Stejně tak výrazně klesl index očekávání u vývoje zaměstnanosti – v eurozóně o 10,9 na 94,1 bodu.
Z větších ekonomik eurozóny se ekonomická nálada nejvýrazněji zhoršila v Itálii, která má po Spojených státech nejvíce zaznamenaných případů nákazy a největší počet mrtvých na světě. Po Itálii zaznamenala nejhlubší pokles největší evropská ekonomika, tedy Německo. V Británii, která z EU na konci ledna vystoupila, se ekonomická nálada snížila méně, a to o 3,5 na 92 bodů.
Němečtí experti letos očekávají pokles HDP o 2,8 procenta
Ekonomové, kteří radí německé vládě, očekávají, že zemi čeká letos hluboká recese, přinejmenším v prvním pololetí. Za celý rok ekonomika podle hlavního scénáře klesne zhruba o 2,8 procenta. Možný je podle nich ale i pokles hrubého domácího produktu (HDP) až o 5,4 procenta. Skupina expertů to v pondělí uvedla v analýze dopadů koronaviru na německé hospodářství.
Šéf skupiny expertů Lars P. Feld nicméně upozornil, že všechny prognózy jsou kvůli výjimečnosti současné situace zatíženy velkou mírou nejistoty.
S poklesem německé ekonomiky asi o pět procent, tedy podobným tempem jako v roce 2009, kdy ji zasáhla globální finanční krize, počítá například také analytik finanční společnosti Deutsche Bank Marc Schattenberg. Podobné odhady mají i další ekonomové.
Banky z eurozóny ruší kvůli koronaviru dividendy
Přední banky v eurozóně už také ruší plány na výplatu dividend a na odkup akcií, místo toho se soustředí na posílení rezerv. Protože opatření na boj s pandemií vedou k zastavení ekonomické aktivity, jsou banky v přední linii bitvy a vyžaduje se po nich, aby pomohly udržet nad vodou firmy, kterým chybí hotovost. Regulátoři je proto vyzvali, aby výplatu dividend pozastavily. Na tyto výzvy nově reagovaly banky z Itálie, Irska, Belgie či Nizozemska, včetně UniCredit či KBC, která vlastní českou ČSOB. Informuje o tom agentura Reuters.
V Itálii, která je epicentrem onemocnění v Evropě, jako první na žádost ECB zareagovala největší tamní banka UniCredit. Ta v neděli oznámila, že pozastavuje odkup akcií i plánovanou výplatu dividendy za loňský rok. V pondělí odložení dividendy oznámila nizozemská ABN Amro a následovali ji specialista na internetové bankovnictví ING, banka zaměřená na zemědělce Rabobank a belgická KBC.
V Irsku, které při finanční krizi muselo požádat o mezinárodní pomoc, plánují odložit výplatu dividend za loňský rok Bank of Ireland a Allied Irish Bank.
Rozhodnutí bank bude velkou úlevou pro regulátory. Investoři jsou ale méně spokojeni, akcie bank proto dnes dopoledne prudce klesaly. ING, ABN Amro, AIB a Bank of Ireland ztrácely více než šest procent.
Generální ředitel Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Agustín Carstens o víkendu uvedl, že globální zmrazení dividend a odkupů akcií bank je kvůli koronavirové krizi nutné. BIS funguje jako banka pro centrální banky.
Některé komerční banky jsou však odhodlány ve výplatě dividend akcionářům pokračovat. Například banky ve Švýcarsku doporučení místních regulátorů ignorovaly. Britské banky zatím mlčí, zatímco v USA osm největších bank zastavilo dokupy vlastních akcií, ale žádná z nich navzdory rostoucímu politickému tlaku neodložila výplatu dividend.
Britská centrální banka varovala finanční domy, aby nepoužívaly stimulační peníze ve prospěch akcionářů. Zatím však nezveřejnila žádné pokyny ohledně výplat.
Ropa prudce klesá, Brent je nejníže od listopadu 2002
Ceny ropy na začátku týdne pokračují v propadu, severomořský Brent odepisuje kolem osmi procent a dostal se pod 23 dolarů za barel. To je nejníže od listopadu 2002, ukazují záznamy agentury Reuters. Za výrazným poklesem cen jsou dopady pandemie způsobené šířením koronaviru.
V důsledku pandemie klesá poptávka nejen po ropě, ale i po některých dalších komoditách. Naopak těžba zůstává vysoká, na trhu je proto čím dál více ropy, kterou teď nikdo nepotřebuje.
Kolem 10:30 SELČ vykazovala cena severomořské ropy Brent pokles o 8,2 procenta na 22,89 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) pak ztrácela 5,3 procenta na 20,38 USD za barel. Ráno se propadla pod 20 dolarů a pohybuje se blízko 18letého minima.
Ceny ropy za poslední měsíc klesly o více než polovinu. Klesat začaly, když se Saúdské Arábii nepodařilo přesvědčit Rusko, aby podpořilo společnou dohodu s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC) o koordinovaném snížení těžby. Obě země pak oznámily, že každá svou těžbu zvýší.
Růst těžby přišel ve chvíli, kdy rafinerie po celém světě zpracovávají méně ropy a kdy klesla poptávka po pohonných hmotách, protože letecké společnosti odstavily velkou část své flotily. Na silnicích je i méně aut, neboť mnoho zemí v rámci boje proti šíření nemoci COVID-19 omezilo cestování.
Podle analytiků, které oslovila BBC, je proto kolaps poptávky kvůli nařízením souvisejícím s bojem proti šíření koronaviru teď hlavním důvodem propadu cen.
Burza v Šanghaji je i přes koronavirus jedničkou v primárních nabídkách
Akciová burza v Šanghaji se v prvním čtvrtletí poprvé téměř za tři roky ocitla v čele žebříčku burz s největším počtem primárních nabídek na světě, přestože trhy otřásala pandemie onemocnění způsobeného novým koronavirem, která vypukla v Číně. Celkem 33 společností na hlavní burze a na trhu STAR zaměřeném na začínající firmy získalo podle údajů agentury Refinitiv 7,31 miliardy USD (180,6 miliardy korun). Šanghaj tak hladce překonala americký Nasdaq, kde 17 firem získalo 5,13 miliardy USD, napsala agentura Reuters.
Přestože se Šanghaji daří, podle analytiků zůstává otázkou, zda si Čína dokáže tuto dynamiku udržet, protože koronavirus nadále způsobuje masivní narušení globálních finančních trhů.
V lednu vstoupila na trh v Šanghaji firma Beijing-Shanghai Speed Railway, která získala 4,4 miliardy USD, což byla většina finančních prostředků získaných z primární nabídky na hlavní burze. Emise na trhu STAR rostly i v únoru, kdy se hospodářská aktivita v zemi téměř zastavila. Celkem osm firem získalo na burze v únoru dvě miliardy USD a dalších pět emisí v březnu bylo ohodnoceno na 615,5 milionu USD.
Čínské burzy si vedly mnohem lépe než západní. Hlavní akciový index burz v Šanghaji a Šen-čenu CSI 300 klesl do pátku o 9,4 procenta, zatímco americký index S&P 500 o 21 procent a panevropský STOXX 600 o 25 procent.
Analytik společnosti EY Terence Ho se domnívá, že fiskální odpověď čínské vlády, která zrychlila svůj masivní program opatření na stimulaci ekonomiky, by mohl podpořit výhled firem, které chtějí vstoupit na čínský akciový trh. Ekonomika i trh s primárními nabídkami by tak díky těmto stimulům mohly oživit mnohem rychleji, až se nemoc dostane pod kontrolu. Čína také uvolnila pravidla pro následný prodej akcií pro firmy, které již jsou kótované na burze, aby tak pomohla firmám zasaženým virem získat peníze.
Je to poprvé od třetího čtvrtletí 2017, kdy se Šanghaji podařilo v primárních nabídkách překonat konkurenční burzy v New Yorku a Hongkongu. Podle analytiků je to obrovským počtem čínských začínajících firem, tak zvaných start-upů, a zvyšující se tendencí čínských firem nabídnout akcie na domácím trhu, kde získají větší ohodnocení.
Na Nasdaq byl v prvním čtvrtletí největší nabídkou vstup farmaceutické firmy PPD. Ta na počátku února získala 1,86 miliardy USD.
Třetí příčka mezi burzami patří burze v Thajsku díky únorové primární nabídce firmy Central Retail za 2,5 miliardy USD, která byla v zemi zatím největší primární nabídkou.
Americké akcie rostly
Americké akcie v pondělí posílily v čele s podniky ze zdravotního sektoru. Na trhu však nadále panuje nejistota ohledně rozsahu hospodářských dopadů šíření koronaviru. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 3,19 procenta a uzavřel na 22 327,48 bodu.
Širší index S&P 500 vzrostl o 3,35 procenta na 2626,65 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 3,62 procenta na 7774,15 bodu.