Paliva zlevnila, stále jsou ale výrazně dražší než před válkou

Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne opět zlevnily, průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 47 korun. Litr Naturalu 95 se nyní prodává u čerpacích stanic v průměru za 46,91 koruny, před týdnem byl o 69 haléřů dražší. O 63 haléřů na litru zlevnila také nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,14 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků bude cena pohonných hmot dále klesat, případně stagnovat. Navzdory poklesu jsou pohonné hmoty v Česku stále výrazně dražší než před ruskou invazí na Ukrajinu.

Tehdy zaplatili řidiči za benzin o 13,23 koruny na litru méně, za naftu pak o 15,55 koruny na litru méně. Benzin začal z rekordních hodnot o jednotky haléřů zlevňovat na konci června, cena nafty se snižuje od začátku července. V posledních dvou týdnech se ceny snižují o desítky haléřů za týden.

„Pro řidiče je výborné, že prudce klesají velkoobchodní marže na evropském trhu, a to především u benzinu. Vývoj v nejbližším týdnu bude proto pro řidiče příznivý. Do konce července by průměrné ceny mohly poklesnout o dalších 30 až 60 haléřů za litr. Benzin zlevní více,“ konstatuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Analytik XTB Jiří Tyleček očekává spíše stagnaci současných cen. „Cena benzinu i dieselu na čerpacích stanicích pokračovala v minulém týdnu v poklesu. Stále se tak pozitivně projevoval propad cen paliv v Rotterdamu z počátku července,“ uvedl Tyleček. Českým řidičům podle něj zlevňovala poslední nákupy síla české měny. „Ceny benzinu i dieselu by se nadále mohly pohybovat v blízkosti 47 korun za litr,“ dodal.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 46,26 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 46,58 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 47,89 koruny a nafta se tam tankuje za 48,11 koruny za litr.

Ceny paliv letos prudce vzrostly na přelomu února a března po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu průměrně zhruba 37,40 koruny a nafty asi 36,40. Během dvou týdnů po začátku ruského vpádu ale cena benzinu vyskočila skoro na 47,30 koruny za litr a cena nafty téměř na 49,60 koruny. Od té doby ceny kolísají.

Vláda proti prudkému zdražování paliv přijala několik opatření. Mimo jiné od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty. Kabinet zvažuje, že ponechá sníženou spotřební daň u nafty trvale. Důvodem je konkurenceschopnost s okolními zeměmi.

V Polsku levněji, v Rakousku dráž

Češi, kteří se během léta chystají cestovat do zahraničí, musí počítat s tím, že v řadě zemí si proti Česku za benzin a naftu připlatí. Jsou ale i státy, kde naopak na pohonných hmotách ušetří, někde i výrazně. Vyplývá to z údajů společnosti Finlord.

„Velmi nízké jsou ceny v Maďarsku, a to kvůli vládnímu stropu na ceny paliv. Nicméně za takto nízké ceny cizinci natankovat nemohou. O devět korun levněji než v ČR lze natankovat v Polsku, což je důsledek nižší daně. V Chorvatsku je mírně levnější benzin,“ popsal Tomčiak. Při ceně nižší o devět korun ušetří řidiči na padesátilitrové nádrži zhruba 450 korun.

V Itálii jsou benzin i nafta mírně dražší, nicméně oproti minulosti je rozdíl vůči Česku podle analytika mnohem menší, což je důsledek výrazné redukce spotřební daně v Itálii. O čtyři koruny vyšší než v tuzemsku jsou ceny pohonných hmot v Rakousku. „Řidičům se tam nevyplatí tankovat,“ doplnil Tomčiak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 6 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 16 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 21 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...