Paliva zlevnila, stále jsou ale výrazně dražší než před válkou

Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne opět zlevnily, průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 47 korun. Litr Naturalu 95 se nyní prodává u čerpacích stanic v průměru za 46,91 koruny, před týdnem byl o 69 haléřů dražší. O 63 haléřů na litru zlevnila také nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,14 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků bude cena pohonných hmot dále klesat, případně stagnovat. Navzdory poklesu jsou pohonné hmoty v Česku stále výrazně dražší než před ruskou invazí na Ukrajinu.

Tehdy zaplatili řidiči za benzin o 13,23 koruny na litru méně, za naftu pak o 15,55 koruny na litru méně. Benzin začal z rekordních hodnot o jednotky haléřů zlevňovat na konci června, cena nafty se snižuje od začátku července. V posledních dvou týdnech se ceny snižují o desítky haléřů za týden.

„Pro řidiče je výborné, že prudce klesají velkoobchodní marže na evropském trhu, a to především u benzinu. Vývoj v nejbližším týdnu bude proto pro řidiče příznivý. Do konce července by průměrné ceny mohly poklesnout o dalších 30 až 60 haléřů za litr. Benzin zlevní více,“ konstatuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Analytik XTB Jiří Tyleček očekává spíše stagnaci současných cen. „Cena benzinu i dieselu na čerpacích stanicích pokračovala v minulém týdnu v poklesu. Stále se tak pozitivně projevoval propad cen paliv v Rotterdamu z počátku července,“ uvedl Tyleček. Českým řidičům podle něj zlevňovala poslední nákupy síla české měny. „Ceny benzinu i dieselu by se nadále mohly pohybovat v blízkosti 47 korun za litr,“ dodal.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 46,26 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 46,58 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 47,89 koruny a nafta se tam tankuje za 48,11 koruny za litr.

Ceny paliv letos prudce vzrostly na přelomu února a března po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu průměrně zhruba 37,40 koruny a nafty asi 36,40. Během dvou týdnů po začátku ruského vpádu ale cena benzinu vyskočila skoro na 47,30 koruny za litr a cena nafty téměř na 49,60 koruny. Od té doby ceny kolísají.

Vláda proti prudkému zdražování paliv přijala několik opatření. Mimo jiné od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty. Kabinet zvažuje, že ponechá sníženou spotřební daň u nafty trvale. Důvodem je konkurenceschopnost s okolními zeměmi.

V Polsku levněji, v Rakousku dráž

Češi, kteří se během léta chystají cestovat do zahraničí, musí počítat s tím, že v řadě zemí si proti Česku za benzin a naftu připlatí. Jsou ale i státy, kde naopak na pohonných hmotách ušetří, někde i výrazně. Vyplývá to z údajů společnosti Finlord.

„Velmi nízké jsou ceny v Maďarsku, a to kvůli vládnímu stropu na ceny paliv. Nicméně za takto nízké ceny cizinci natankovat nemohou. O devět korun levněji než v ČR lze natankovat v Polsku, což je důsledek nižší daně. V Chorvatsku je mírně levnější benzin,“ popsal Tomčiak. Při ceně nižší o devět korun ušetří řidiči na padesátilitrové nádrži zhruba 450 korun.

V Itálii jsou benzin i nafta mírně dražší, nicméně oproti minulosti je rozdíl vůči Česku podle analytika mnohem menší, což je důsledek výrazné redukce spotřební daně v Itálii. O čtyři koruny vyšší než v tuzemsku jsou ceny pohonných hmot v Rakousku. „Řidičům se tam nevyplatí tankovat,“ doplnil Tomčiak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...