Odstartoval program COVID Praha. Firmy ho vyčerpaly během devíti minut

Nahrávám video

Program magistrátu na podporu podnikatelů COVID Praha, který město spustilo v úterý ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), byl během devíti minut zcela vyčerpán, sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Už dříve přišel stát s programy COVID I a COVID II. Prostředky pro ně určené už zájemci také vyčerpali. Mnohé společnosti však na úvěry nedosáhly, hlavně pokud jde o COVID I.

Praha do programu vložila 600 milionů korun z evropského operačního programu Praha –⁠ pól růstu. Dohromady jde tak o záruky za 1,4 miliardy korun. 

Program město založilo, protože se pražští podnikatelé nemohli hlásit do vládního programu podpory COVID II. Ministerstvo průmyslu a obchodu městu původně přislíbilo do jeho programu další peníze, Praha je ale nakonec nedostala, budou přesunuty do vládního programu COVID III.

„Žádám pana premiéra (Andreje) Babiše, aby se program COVID III spustil co nejdříve. Protože pražští podnikatelé nyní bojují o čas. My už jsme udělali maximum, co jsme mohli. Praha nemůže dál suplovat roli vlády,“ uvedl Hřib.

Primátor už v pondělí řekl, že pražský program je pouze provizorním řešením a podnikatelům musí pomoci vláda. Podnikatelská sféra by podle něj potřebovala pomoc až 5,5 miliardy korun. V hlavním městě je asi 550 tisíc podnikatelských subjektů, z nichž je 350 tisíc fyzických osob.

Kvůli vyčerpané částce ČMZRB tedy už teď ukončila příjem žádostí. Podporu každopádně smí čerpat malé a střední firmy se sídlem nebo provozovnou na území Prahy, které realizují projekt na území metropole, a je zaměřena na financování pracovního kapitálu v podobě běžných provozních potřeb.

ČMRZB dodala, že navazující státní program COVID III bude spuštěn na přelomu dubna a května. 

Získat podporu není jednoduché

Manželé Vaňourkovi museli zavřít svůj obchod s pánskými oděvy v polovině března. A snažili se získat úvěr v obou vládních programech.

Jenže COVID I byl podle nich tak rychle vyčerpaný, že neměli šanci. U COVID II nesplnili všechny podmínky. Podnikatel Jiří Vaňourek připouští, že se jejich firma dostala do záporných čísel, ale argumentuje tím, že je to živá firma, která měsíčně odvádí od 20 tisíc do 100 tisíc korun.

Většina žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID I neprošla. Podle záruční a rozvojové banky kvůli tomu, že firmy byly zadlužené nebo nedodržely jiné podmínky. 

V COVIDu II, do kterého už byly zapojeny i komerční banky, zatím naopak uspěla většina žádostí. Doposud ale byla prověřena jen malá část z podaných žádostí.

Je tam velká byrokracie s vyplňováním žádostí a je velká prodleva mezi tím, kdy podnikatelé zažádají o podporu a mezi tím, kdy se banka vyjádří, domnívá se místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Před 10 lety nedostaly firmy ani korunu, připomněl Havlíček

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v souvislosti s kritikou upozorňuje na jiné souvislosti. „Snažili jsme se pokrýt všechno. Před deseti lety, když byla hospodářská krize (po roce 2008, poznámka redakce), dostali podnikatelé nulu, čistou nulu. Dneska jsme za měsíc a půl v podstatě pokryli úplně všechny segmenty.“

S úvěrem na čtyři miliony korun naopak neměla problém firmy Marccrab z Českých Budějovic. Prodává kuchyňské vybavení do školních jídelen a restaurací. Peníze potřebovala na nákup zboží. V rámci COVID I jim žádost prošla.

„Šlo to hrozně rychle, 16. března jsme požádali, druhý den jsem obdrželi informaci, že jsme zaregistrováni a na konci týdny byl úvěr schválen,“ uvedl předseda představenstva Marek Materna.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 19 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...