Odstartoval program COVID Praha. Firmy ho vyčerpaly během devíti minut

Nahrávám video

Program magistrátu na podporu podnikatelů COVID Praha, který město spustilo v úterý ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), byl během devíti minut zcela vyčerpán, sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Už dříve přišel stát s programy COVID I a COVID II. Prostředky pro ně určené už zájemci také vyčerpali. Mnohé společnosti však na úvěry nedosáhly, hlavně pokud jde o COVID I.

Praha do programu vložila 600 milionů korun z evropského operačního programu Praha –⁠ pól růstu. Dohromady jde tak o záruky za 1,4 miliardy korun. 

Program město založilo, protože se pražští podnikatelé nemohli hlásit do vládního programu podpory COVID II. Ministerstvo průmyslu a obchodu městu původně přislíbilo do jeho programu další peníze, Praha je ale nakonec nedostala, budou přesunuty do vládního programu COVID III.

„Žádám pana premiéra (Andreje) Babiše, aby se program COVID III spustil co nejdříve. Protože pražští podnikatelé nyní bojují o čas. My už jsme udělali maximum, co jsme mohli. Praha nemůže dál suplovat roli vlády,“ uvedl Hřib.

Primátor už v pondělí řekl, že pražský program je pouze provizorním řešením a podnikatelům musí pomoci vláda. Podnikatelská sféra by podle něj potřebovala pomoc až 5,5 miliardy korun. V hlavním městě je asi 550 tisíc podnikatelských subjektů, z nichž je 350 tisíc fyzických osob.

Kvůli vyčerpané částce ČMZRB tedy už teď ukončila příjem žádostí. Podporu každopádně smí čerpat malé a střední firmy se sídlem nebo provozovnou na území Prahy, které realizují projekt na území metropole, a je zaměřena na financování pracovního kapitálu v podobě běžných provozních potřeb.

ČMRZB dodala, že navazující státní program COVID III bude spuštěn na přelomu dubna a května. 

Získat podporu není jednoduché

Manželé Vaňourkovi museli zavřít svůj obchod s pánskými oděvy v polovině března. A snažili se získat úvěr v obou vládních programech.

Jenže COVID I byl podle nich tak rychle vyčerpaný, že neměli šanci. U COVID II nesplnili všechny podmínky. Podnikatel Jiří Vaňourek připouští, že se jejich firma dostala do záporných čísel, ale argumentuje tím, že je to živá firma, která měsíčně odvádí od 20 tisíc do 100 tisíc korun.

Většina žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID I neprošla. Podle záruční a rozvojové banky kvůli tomu, že firmy byly zadlužené nebo nedodržely jiné podmínky. 

V COVIDu II, do kterého už byly zapojeny i komerční banky, zatím naopak uspěla většina žádostí. Doposud ale byla prověřena jen malá část z podaných žádostí.

Je tam velká byrokracie s vyplňováním žádostí a je velká prodleva mezi tím, kdy podnikatelé zažádají o podporu a mezi tím, kdy se banka vyjádří, domnívá se místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Před 10 lety nedostaly firmy ani korunu, připomněl Havlíček

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v souvislosti s kritikou upozorňuje na jiné souvislosti. „Snažili jsme se pokrýt všechno. Před deseti lety, když byla hospodářská krize (po roce 2008, poznámka redakce), dostali podnikatelé nulu, čistou nulu. Dneska jsme za měsíc a půl v podstatě pokryli úplně všechny segmenty.“

S úvěrem na čtyři miliony korun naopak neměla problém firmy Marccrab z Českých Budějovic. Prodává kuchyňské vybavení do školních jídelen a restaurací. Peníze potřebovala na nákup zboží. V rámci COVID I jim žádost prošla.

„Šlo to hrozně rychle, 16. března jsme požádali, druhý den jsem obdrželi informaci, že jsme zaregistrováni a na konci týdny byl úvěr schválen,“ uvedl předseda představenstva Marek Materna.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
19:38Aktualizovánopřed 2 mminutami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
08:59Aktualizovánopřed 49 mminutami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 1 hhodinou

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 5 hhodinami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
04:35Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
včera v 20:32

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
včera v 17:06

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánovčera v 16:28

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.