Odstartoval program COVID Praha. Firmy ho vyčerpaly během devíti minut

4 minuty
Události: Pomoc pro pražské podnikatele
Zdroj: ČT24

Program magistrátu na podporu podnikatelů COVID Praha, který město spustilo v úterý ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), byl během devíti minut zcela vyčerpán, sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Už dříve přišel stát s programy COVID I a COVID II. Prostředky pro ně určené už zájemci také vyčerpali. Mnohé společnosti však na úvěry nedosáhly, hlavně pokud jde o COVID I.

Praha do programu vložila 600 milionů korun z evropského operačního programu Praha –⁠ pól růstu. Dohromady jde tak o záruky za 1,4 miliardy korun. 

Program město založilo, protože se pražští podnikatelé nemohli hlásit do vládního programu podpory COVID II. Ministerstvo průmyslu a obchodu městu původně přislíbilo do jeho programu další peníze, Praha je ale nakonec nedostala, budou přesunuty do vládního programu COVID III.

„Žádám pana premiéra (Andreje) Babiše, aby se program COVID III spustil co nejdříve. Protože pražští podnikatelé nyní bojují o čas. My už jsme udělali maximum, co jsme mohli. Praha nemůže dál suplovat roli vlády,“ uvedl Hřib.

Primátor už v pondělí řekl, že pražský program je pouze provizorním řešením a podnikatelům musí pomoci vláda. Podnikatelská sféra by podle něj potřebovala pomoc až 5,5 miliardy korun. V hlavním městě je asi 550 tisíc podnikatelských subjektů, z nichž je 350 tisíc fyzických osob.

Kvůli vyčerpané částce ČMZRB tedy už teď ukončila příjem žádostí. Podporu každopádně smí čerpat malé a střední firmy se sídlem nebo provozovnou na území Prahy, které realizují projekt na území metropole, a je zaměřena na financování pracovního kapitálu v podobě běžných provozních potřeb.

ČMRZB dodala, že navazující státní program COVID III bude spuštěn na přelomu dubna a května. 

Získat podporu není jednoduché

Manželé Vaňourkovi museli zavřít svůj obchod s pánskými oděvy v polovině března. A snažili se získat úvěr v obou vládních programech.

Jenže COVID I byl podle nich tak rychle vyčerpaný, že neměli šanci. U COVID II nesplnili všechny podmínky. Podnikatel Jiří Vaňourek připouští, že se jejich firma dostala do záporných čísel, ale argumentuje tím, že je to živá firma, která měsíčně odvádí od 20 tisíc do 100 tisíc korun.

Většina žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID I neprošla. Podle záruční a rozvojové banky kvůli tomu, že firmy byly zadlužené nebo nedodržely jiné podmínky. 

V COVIDu II, do kterého už byly zapojeny i komerční banky, zatím naopak uspěla většina žádostí. Doposud ale byla prověřena jen malá část z podaných žádostí.

Je tam velká byrokracie s vyplňováním žádostí a je velká prodleva mezi tím, kdy podnikatelé zažádají o podporu a mezi tím, kdy se banka vyjádří, domnívá se místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Před 10 lety nedostaly firmy ani korunu, připomněl Havlíček

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v souvislosti s kritikou upozorňuje na jiné souvislosti. „Snažili jsme se pokrýt všechno. Před deseti lety, když byla hospodářská krize (po roce 2008, poznámka redakce), dostali podnikatelé nulu, čistou nulu. Dneska jsme za měsíc a půl v podstatě pokryli úplně všechny segmenty.“

S úvěrem na čtyři miliony korun naopak neměla problém firmy Marccrab z Českých Budějovic. Prodává kuchyňské vybavení do školních jídelen a restaurací. Peníze potřebovala na nákup zboží. V rámci COVID I jim žádost prošla.

„Šlo to hrozně rychle, 16. března jsme požádali, druhý den jsem obdrželi informaci, že jsme zaregistrováni a na konci týdny byl úvěr schválen,“ uvedl předseda představenstva Marek Materna.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...