Výpadky příjmů obcí a krajů způsobené mimo jiné vyplácením příspěvků osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) i společníkům malých firem by měly být kompenzovány převody peněz ze státního rozpočtu, a to bez vázání na konkrétní účely. Vyplývá to z vyjádření Národní rozpočtové rady (NRR) v její pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí. Rada v dokumentu uvedla, že v současné situaci je pomoc státu podnikatelům nutná, a to i za cenu velkého nárůstu deficitu veřejných rozpočtů.
Obce a kraje by měly dostat peníze od státu, míní Národní rozpočtová rada
Rada upozornila, že z hlediska efektivity opatření, která mají podpořit ekonomiku, se v řadě případů ukazuje nepružnost některých částí veřejné správy. To se podle rady mimo jiné projevuje nevhodně nastaveným systémem žádostí, ve kterých dělají žadatelé příliš často chyby. Vyřizování žádostí je tak pomalé.
Zástupci obcí a krajů kritizují, že vyplácení příspěvků připraví místní samosprávy o příjmy z daní, jejichž výnosy se rozdělují mezi státní rozpočet a právě obce a kraje. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Schillerová přemýšlí nad podporou těch nejmenších obcí
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvažuje o přímých kompenzacích výpadku příjmů jen pro nejmenší obce. „Přemýšlím o tom, ale spíše jen pro ty nejmenší obce. Ta velká města, která ty příjmy mají, by měla být solidární,“ uvedla. Zároveň chce v pondělí vládě představit dotační program za 3,1 miliardy korun pro obce do tří tisíc obyvatel, který by se týkal škol a školek.
Senát oproti tomu plánuje do konce června poslat sněmovně návrh zákona, podle kterého by stát měl obcím a krajům výpadek příjmů dorovnat. „Jde o výši příspěvku pro obce, jestli to má být 1000 korun na obyvatele, nebo 1100 korun,“ uvedl předseda senátního výboru pro veřejnou správu Zbyněk Linhart (za STAN). V případě krajů by pak šlo o 400 korun na obyvatele.
O podobě návrhu bude Senát rozhodovat 24. června, v případě vyššího příspěvku by stát podle Linharta nejen řešil výpadek v příjmech obcí, ale také podpořil místní ekonomiky prostřednictvím obcí podle vzoru Německa nebo Rakouska.
Vláda obcím slibuje peníze na investice
Ministryně financí také uvedla, že ministerstvo podpoří rozpočty krajů a obcí dotacemi na investice. Podle Jana Pavla z Národní rozpočtové rady by ale nešlo o vhodné řešení. „Obce by měly dostat ty peníze, které by standardně měly mít. Nemělo by se jednat o nějaké žádosti na specifické investiční akce,“ uvedl.
Podle výpočtů ministerstva financí vyplácení příspěvků bude mít na státní rozpočet dopad 26,1 miliardy korun, na daňové příjmy obcí 9,9 miliardy a krajů 3,5 miliardy korun. Dohromady jde o téměř čtyřicet miliard. Podle Schillerové je tak možné, že kvůli dotacím pro obce, odpuštění sociálních odvodů a podpůrným programům bude sněmovnu znovu žádat o zvýšení schodku. Letos by tak mohl dosáhnout až výše 500 miliard.
Také premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že vláda bohatě vrátí obcím na dotacích peníze, o které kvůli kompenzačním bonusům přijdou. Babiše vyzvaly v otevřeném dopisu k osobní schůzce Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí a Spolek pro obnovu venkova. Chtějí ho informovat o společné pozici samospráv, než ji představí veřejně či na jednání v Senátu příští týden. Premiér by podle nich měl na schůzku přizvat i zástupce Asociace krajů.
Babiš ale napsal agentuře ČTK, že dopis nemá. „Asi pokračují jen v PR a své kampani do krajských voleb. Pokud by chtěli seriózně jednat, tak by se chovali jinak. Na výzvy přes média nereaguji,“ uvedl premiér.
NRR: Snižování příjmů rozpočtů krajů a obcí může mít fatální důsledky
Rada upozornila, že sektor místních samospráv byl v rámci veřejných financí dosud velmi stabilní. Snižování příjmů rozpočtů krajů a obcí může mít podle rady velmi nepříznivé dopady na jejich investiční aktivitu. Investice samospráv v posledních letech tvořily podle rady skoro polovinu veškerých veřejných investic.
„Pokud by byl výpadek řešen dotačními programy vázanými na konkrétní akce, výsledkem by byl nárůst administrativních nákladů a časové prodlevy, což by mohlo přispět k procyklickému chování veřejných investic, a tedy i k prohloubení hospodářského propadu. Kromě toho by došlo také k omezení fiskální autonomie místních samospráv,“ upozornila rada.
Podle Národní rozpočtové rady by měla být určena maximální hodnota pro zpětné uplatnění daňové ztráty, protože toto opatření může také případně snížit příjmy samospráv. „Pokud by k zastropování nedošlo, reálně hrozí, že podniky vlastněné zahraničními subjekty budou mít tendenci v rámci daňové optimalizace přesouvat do České republiky daňové ztráty,“ uvedla.
Uplatnění daňové ztráty zpětně schválila v rámci protikrizového daňového balíčku sněmovna 29. května. Přistoupila přitom na poslanecký pozměňovací návrh, který omezuje její celkovou výši na třicet milionů korun.