Schodek státního rozpočtu se může letos přiblížit 500 miliardám, připustila Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila, že navrhne zvýšení deficitu z 300 miliard, na které se už letos plánovaný rozpočet dříve měnil. Ministryně to ve středu řekla v České televizi. Uvedla také, že se zvažují i další formy pomoci zasažené ekonomice, například COVID IV či podpora cestovnímu ruchu. K pokrytí výdajů chce využít hlavně prodej státních dluhopisů, o které mají investoři velký zájem.

Naposledy sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun.

„Nevylučuji, že půjdu ještě jednou do sněmovny, ale potřebuji mít již nějak ten účet uzavřen. Prodloužili jsme program Antivirus, běží kompenzační bonus, máme odpuštění sociálních odvodů, chystáme masivní dotace pro obce. Takže potřebuji to mít již nějak sečtené. A nemohu vyloučit, že do sněmovny ještě jednou půjdu. Může se stát, že se tomuto číslu přiblížíme ( 500 miliard korun),“ uvedla Schillerová.

Půl bilionu korun je například devět procent loňského hrubého domácího produktu. Za tuto částku by se daly pořídit také tři nové jaderné bloky v Dukovanech.  

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. 

Ke konci května skončilo hospodaření státu schodkem 157,4 miliardy korun z dubnového schodku 93,8 miliardy korun. Květnový výsledek je tak nejhorší od vzniku ČR. Už tehdy někteří analytici naznačovali, že letošní plánovaný schodek ve výši 300 miliard korun je neudržitelný. Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda se domnívá, že stát si může letos dovolit deficit i 600 miliard korun. Zdůraznil však, že to platí pouze jednorázově.

Kvůli dopadům šíření koronaviru a přijatým opatřením totiž klesají příjmy státu, zatímco výdaje výrazně rostou. Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard. Z údajů dále vyplývá, že stát na podporu ekonomiky dosud uvolnil 57,3 miliardy. Dalších zhruba 11 miliard korun představují dosud podpořené úvěry.

Schillerová ve středu zároveň opět odmítla navýšit příjmy rozpočtu zvyšováním daní. „To je to nejhorší, co bychom mohli podnikatelům udělat. Cílem je udržet zaměstnanost a podpořit následně spotřebu a dát peníze do záruk,“ uvedla.

„Do prosperity se neproškrtáme,“ uvedla ministryně na otázku, zda uvažuje o krácení výdajů. Něco lze podle ní ušetřit na snížení provozních výdajů státu, ale tam se desítky miliard nedají nalézt. Proto chce nadále využít velkého zájmu investorů o české státní dluhopisy, kde si tak stát půjčuje za enormně nízké úroky. 

Vedle současných záruk za úvěry u bank v rámci programů COVID ministryně chystá i další záruční schéma, které by se týkalo investičních úvěrů. Nynější záruky se týkají záruk za úvěry na provoz provozních úvěrů.

Rovněž nevyloučila to, že pro některé obory by prodloužila i vyplácení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Zatím je naplánován do 8. června. Jako možnou skupinu podnikatelů uvedla průvodce. K prodloužení vyplácení takzvaného kompenzačního bonusu už není potřeba novela zákona, ale jen nařízení vlády.

Poslanec za ODS Jan Skopeček k možné žádosti o zvýšení deficitu státního rozpočtu řekl, že se musí zjistit, zda jsme schopni ho profinancovat. Poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) pak dodal, že vládě nevyčítá výdaje na pomoc hospodářství, ale šest let předchozí nehospodárné politiky. „Nebyla by to taková tragédie, kdyby ty prostředky byly vynaloženy rychle a efektivně,“ doplňuje Kalousek.

Mikuláš Ferjenčík (Piráti) se pak podivil, že přes různé podpory zůstávají statisíce lidí bez pomoci. Podle Jana Farského (STAN) je nutné prostředky vynaložit tak, aby pomohly udržet ekonomiku v příštích letech. „Česko to zvládne, protože zadluženost je nízká,“ doplňuje ke schodku místopředseda STAN.

Letošní deficit nemusí být tragédií ani podle Pavla Kováčika (KSČM) a to za předpokladu, že se podobná čísla nebudou opakovat v nadcházejících letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 8 mminutami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 2 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 5 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 22 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...