Schodek státního rozpočtu se může letos přiblížit 500 miliardám, připustila Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila, že navrhne zvýšení deficitu z 300 miliard, na které se už letos plánovaný rozpočet dříve měnil. Ministryně to ve středu řekla v České televizi. Uvedla také, že se zvažují i další formy pomoci zasažené ekonomice, například COVID IV či podpora cestovnímu ruchu. K pokrytí výdajů chce využít hlavně prodej státních dluhopisů, o které mají investoři velký zájem.

Naposledy sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun.

„Nevylučuji, že půjdu ještě jednou do sněmovny, ale potřebuji mít již nějak ten účet uzavřen. Prodloužili jsme program Antivirus, běží kompenzační bonus, máme odpuštění sociálních odvodů, chystáme masivní dotace pro obce. Takže potřebuji to mít již nějak sečtené. A nemohu vyloučit, že do sněmovny ještě jednou půjdu. Může se stát, že se tomuto číslu přiblížíme ( 500 miliard korun),“ uvedla Schillerová.

Půl bilionu korun je například devět procent loňského hrubého domácího produktu. Za tuto částku by se daly pořídit také tři nové jaderné bloky v Dukovanech.  

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. 

Ke konci května skončilo hospodaření státu schodkem 157,4 miliardy korun z dubnového schodku 93,8 miliardy korun. Květnový výsledek je tak nejhorší od vzniku ČR. Už tehdy někteří analytici naznačovali, že letošní plánovaný schodek ve výši 300 miliard korun je neudržitelný. Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda se domnívá, že stát si může letos dovolit deficit i 600 miliard korun. Zdůraznil však, že to platí pouze jednorázově.

Kvůli dopadům šíření koronaviru a přijatým opatřením totiž klesají příjmy státu, zatímco výdaje výrazně rostou. Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard. Z údajů dále vyplývá, že stát na podporu ekonomiky dosud uvolnil 57,3 miliardy. Dalších zhruba 11 miliard korun představují dosud podpořené úvěry.

Schillerová ve středu zároveň opět odmítla navýšit příjmy rozpočtu zvyšováním daní. „To je to nejhorší, co bychom mohli podnikatelům udělat. Cílem je udržet zaměstnanost a podpořit následně spotřebu a dát peníze do záruk,“ uvedla.

„Do prosperity se neproškrtáme,“ uvedla ministryně na otázku, zda uvažuje o krácení výdajů. Něco lze podle ní ušetřit na snížení provozních výdajů státu, ale tam se desítky miliard nedají nalézt. Proto chce nadále využít velkého zájmu investorů o české státní dluhopisy, kde si tak stát půjčuje za enormně nízké úroky. 

Vedle současných záruk za úvěry u bank v rámci programů COVID ministryně chystá i další záruční schéma, které by se týkalo investičních úvěrů. Nynější záruky se týkají záruk za úvěry na provoz provozních úvěrů.

Rovněž nevyloučila to, že pro některé obory by prodloužila i vyplácení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Zatím je naplánován do 8. června. Jako možnou skupinu podnikatelů uvedla průvodce. K prodloužení vyplácení takzvaného kompenzačního bonusu už není potřeba novela zákona, ale jen nařízení vlády.

Poslanec za ODS Jan Skopeček k možné žádosti o zvýšení deficitu státního rozpočtu řekl, že se musí zjistit, zda jsme schopni ho profinancovat. Poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) pak dodal, že vládě nevyčítá výdaje na pomoc hospodářství, ale šest let předchozí nehospodárné politiky. „Nebyla by to taková tragédie, kdyby ty prostředky byly vynaloženy rychle a efektivně,“ doplňuje Kalousek.

Mikuláš Ferjenčík (Piráti) se pak podivil, že přes různé podpory zůstávají statisíce lidí bez pomoci. Podle Jana Farského (STAN) je nutné prostředky vynaložit tak, aby pomohly udržet ekonomiku v příštích letech. „Česko to zvládne, protože zadluženost je nízká,“ doplňuje ke schodku místopředseda STAN.

Letošní deficit nemusí být tragédií ani podle Pavla Kováčika (KSČM) a to za předpokladu, že se podobná čísla nebudou opakovat v nadcházejících letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 21 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 22 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30
Načítání...