Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila, že navrhne zvýšení deficitu z 300 miliard, na které se už letos plánovaný rozpočet dříve měnil. Ministryně to ve středu řekla v České televizi. Uvedla také, že se zvažují i další formy pomoci zasažené ekonomice, například COVID IV či podpora cestovnímu ruchu. K pokrytí výdajů chce využít hlavně prodej státních dluhopisů, o které mají investoři velký zájem.
Schodek státního rozpočtu se může letos přiblížit 500 miliardám, připustila Schillerová
Naposledy sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun.
„Nevylučuji, že půjdu ještě jednou do sněmovny, ale potřebuji mít již nějak ten účet uzavřen. Prodloužili jsme program Antivirus, běží kompenzační bonus, máme odpuštění sociálních odvodů, chystáme masivní dotace pro obce. Takže potřebuji to mít již nějak sečtené. A nemohu vyloučit, že do sněmovny ještě jednou půjdu. Může se stát, že se tomuto číslu přiblížíme ( 500 miliard korun),“ uvedla Schillerová.
Půl bilionu korun je například devět procent loňského hrubého domácího produktu. Za tuto částku by se daly pořídit také tři nové jaderné bloky v Dukovanech.
Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Ke konci května skončilo hospodaření státu schodkem 157,4 miliardy korun z dubnového schodku 93,8 miliardy korun. Květnový výsledek je tak nejhorší od vzniku ČR. Už tehdy někteří analytici naznačovali, že letošní plánovaný schodek ve výši 300 miliard korun je neudržitelný. Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda se domnívá, že stát si může letos dovolit deficit i 600 miliard korun. Zdůraznil však, že to platí pouze jednorázově.
Kvůli dopadům šíření koronaviru a přijatým opatřením totiž klesají příjmy státu, zatímco výdaje výrazně rostou. Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard. Z údajů dále vyplývá, že stát na podporu ekonomiky dosud uvolnil 57,3 miliardy. Dalších zhruba 11 miliard korun představují dosud podpořené úvěry.
Schillerová ve středu zároveň opět odmítla navýšit příjmy rozpočtu zvyšováním daní. „To je to nejhorší, co bychom mohli podnikatelům udělat. Cílem je udržet zaměstnanost a podpořit následně spotřebu a dát peníze do záruk,“ uvedla.
„Do prosperity se neproškrtáme,“ uvedla ministryně na otázku, zda uvažuje o krácení výdajů. Něco lze podle ní ušetřit na snížení provozních výdajů státu, ale tam se desítky miliard nedají nalézt. Proto chce nadále využít velkého zájmu investorů o české státní dluhopisy, kde si tak stát půjčuje za enormně nízké úroky.
Vedle současných záruk za úvěry u bank v rámci programů COVID ministryně chystá i další záruční schéma, které by se týkalo investičních úvěrů. Nynější záruky se týkají záruk za úvěry na provoz provozních úvěrů.
Rovněž nevyloučila to, že pro některé obory by prodloužila i vyplácení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Zatím je naplánován do 8. června. Jako možnou skupinu podnikatelů uvedla průvodce. K prodloužení vyplácení takzvaného kompenzačního bonusu už není potřeba novela zákona, ale jen nařízení vlády.
Poslanec za ODS Jan Skopeček k možné žádosti o zvýšení deficitu státního rozpočtu řekl, že se musí zjistit, zda jsme schopni ho profinancovat. Poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) pak dodal, že vládě nevyčítá výdaje na pomoc hospodářství, ale šest let předchozí nehospodárné politiky. „Nebyla by to taková tragédie, kdyby ty prostředky byly vynaloženy rychle a efektivně,“ doplňuje Kalousek.
Mikuláš Ferjenčík (Piráti) se pak podivil, že přes různé podpory zůstávají statisíce lidí bez pomoci. Podle Jana Farského (STAN) je nutné prostředky vynaložit tak, aby pomohly udržet ekonomiku v příštích letech. „Česko to zvládne, protože zadluženost je nízká,“ doplňuje ke schodku místopředseda STAN.
Letošní deficit nemusí být tragédií ani podle Pavla Kováčika (KSČM) a to za předpokladu, že se podobná čísla nebudou opakovat v nadcházejících letech.
