Evropská komise (EK) ve středu navrhla systém podpory krátkodobého zaměstnávání lidí, kteří by jinak mohli přijít o práci kvůli ekonomickým dopadům koronaviru. Podle Bruselu by státy měly podporovat takzvaný kurzarbeit, aby zmírnily sociální následky pandemie, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podrobnosti o financování systému ale nesdělila. Některé členské státy, včetně Česka, už mezitím samy kurzarbeit přijaly. Kvůli koronavirové krizi čeká ministerstvo práce případné zvýšení nezaměstnanosti až o pět procentních bodů.
Nezaměstnanost v Česku může narůst až o zhruba pět procentních bodů, očekává kvůli pandemii ministerstvo práce
Podle Evropské komise by státy měly zabránit tomu, aby se opakoval velký nárůst nezaměstnanosti, který doprovázel finanční krizi z roku 2008. Členské země by proto měly převzít část plateb za mzdy lidí, kteří místo propouštění budou moci vykonávat alespoň část své práce.
„Tímto způsobem lidem nevzniknou díry v peněženkách. Budou moci dál platit nájmy a kupovat si potřebné věci. A bude to mít i pozitivní dopad na ekonomiku,“ prohlásila dnes von der Leyenová.
Systém nazvaný Sure by měl podle ní pomoci především nejzasaženějším státům, jako je Itálie nebo Španělsko. Jejich lídři se snaží získat ze společných zdrojů co největší podporu pro unijní ekonomiky pro období očekávané recese včetně emise takzvaných koronových dluhopisů. S tím ale nesouhlasí tradičně šetrné státy jako Německo či Nizozemsko.
Z jakých zdrojů chce EK systém podpory kurzarbeitu financovat, předsedkyně Komise ale zatím neuvedla.
V Česku nezaměstnanost zřejmě výrazně poroste
Ke státní podpoře krátkodobých pracovních míst už některé země sáhly, včetně Česka, kde by příspěvky od státu na mzdy ve firmách úřady práce mohly začít vyplácet po 10. dubnu. Žádosti o podporu by zaměstnavatelé mohli začít podávat 6. dubna, uvedlo ministerstvo práce (MPSV) v popisu kurzarbeitového programu na ochranu zaměstnanosti Antivirus.
Podle MPSV dosavadní vývoj naznačuje, že koronavirová krize bude mít na ekonomiku přinejmenším stejné dopady jako minulá krize z let 2008 a 2009. „Příčiny jsou prudší a přicházejí rychleji, zároveň by měly být pouze krátkodobé a zasaženy budou jiné sektory,“ uvedlo ministerstvo práce.
Úřadům práce se už začali hlásit lidé do evidence nezaměstnaných. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulý týden řekla, že jen ve středu 25. března se do evidence nezaměstnaných nechalo zapsat 2790 lidí. Ve srovnání s předchozím dnem to bylo zhruba o tisícovku víc. V posledních dnech pak šéfka resortu opakovaně uvedla, že v měsíčním průměru velké výkyvy nejsou. Odbory už zaznamenaly případy firem, které zvažují hromadné propouštění.
Pokud by se nezaměstnanost zvedla o procentní bod na jeden měsíc, na podpory by stát vydal 0,9 miliardy a na odvodech a daních by přišel o 0,8 miliardy. Dohromady by to bylo 1,7 miliardy. Při tříměsíčním trvání by celková částka činila 4,8 miliardy, při půlročním pak 8,8 miliardy a při ročním 13,6 miliardy. Pokud by nezaměstnanost rostla o pět procentních bodů, rozpočet by za měsíc ztratil 8,5 miliardy. Čtvrt roku by znamenalo ztrátu 24 miliard, půl roku 44 miliard a rok pak 68 miliard korun, spočítalo ministerstvo práce.
Propouštění má bránit program na ochranu zaměstnanosti Antivirus s kurzarbeitem. Úřady práce budou firmám, na které dopadla nařízená omezení kvůli šíření koronaviru, vyplácet na mzdy dva druhy příspěvků. Poskytovat je budou zatím za období od 12. března do konce dubna. Odhadované výdaje za březen činí 10,9 miliardy.
ČNB zmírnila limity ukazatelů pro poskytování hypoték
Česká národní banka ve středu také uvolnila limity tří úvěrových ukazatelů pro posuzování žádostí o nové hypotéky. Limit výše hypotéky v poměru k hodnotě zastavované nemovitosti (LTV) zvýšila na 90 procent z 80 procent. Poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI) zvýšila ze 45 na 50 procent. Poměr výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI) zrušila.
„V minulosti jsme reagovali na uvolněné úvěrové standardy a nadměrně optimistická očekávání zpřísněním hypotečních ukazatelů. Teď, kdy je ekonomika zasažená pandemií koronaviru, se ale mohou stát takto nastavené úvěrové standardy nadměrně přísnými. Proto jsme učinili naše dnešní rozhodnutí,“ uvedl guvernér Jiří Rusnok.
OSVČ mohou žádat o ošetřovné
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou od středy už také podávat žádosti o ošetřovné na děti do 13 let v souvislosti s uzavřením škol. Nárok mají na 424 korun za den, maximálně mohou dostat 13 144 korun měsíčně. Na podporu je vyčleněno 100 milionů korun, žádosti přijímá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Formulář mohou lidé vyplnit on-line, poslat přes datovou schránku, e-mailem či poštou. Podrobné informace i formulář žadatelé najdou na webu ministerstva. S vyplněním žádosti pomohou i živnostenské úřady. MPO za prvních pět hodin od spuštění programu přijalo deset tisíc žádostí prostřednictvím on-line formuláře, řekla mluvčí MPO Štěpánka Filipová.
Plyn ani elektřina zatím nezlevní
Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu klesají, nicméně na pokles konečné cena elektřiny a plynu si české domácnosti budou muset ještě počkat, ty zřejmě přijdou až později. Vše závisí na délce trvání koronavirové krize, která má negativní vliv na burzy obecně. Shodli se na tom analytici, podle kterých by současná situace mohla lidem částečně vykompenzovat poslední roky, kdy ceny elektřiny a plynu pro odběratele spíše rostly.
Dodavatelé energií se zlevňováním zatím vyčkávají, argumentují tím, že jsou komoditami předzásobeni a nakupovali je ještě za vyšší ceny. Pro významný pokles cen by podle prodejců bylo třeba, aby velkoobchodní ceny zůstaly na nízkých úrovních delší dobu.
„Šíření nákazy stojí především za poklesem cen elektřiny. Hlavním důvodem je výrazně nižší poptávka z důvodu utlumení průmyslové výroby a omezení služeb prakticky v celé Evropě. K tomu navíc působí levnější emisní povolenky, jejichž cena od prosince 2019 klesla zhruba o 40 procent,“ řekl mluvčí Innogy Pavel Grochál.
Pokud jde o plyn, je podle něj třeba hledat důvody poklesu cen u velmi teplé zimy, která mimo jiné snížila spotřebu plynu v teplárenství. „Evropské zásobníky jsou proto po zimě stále zaplněné a zemního plynu je na trhu nadbytek,“ dodal.
Dodavatelé upozorňují, že většina z nich nakupuje pro zákazníky postupně s předstihem, pro snížení cen by tak velkoobchodní ceny musely vydržet nízko delší dobu. „Tato strategie je správná a zákazníci z ní měli v posledních letech velké výhody, protože cena elektřiny na burzách rostla, ale obchodníci zdražovali až se zpožděním. Než přišla současná epidemie, předpokládali analytici další růst velkoobchodních cen, v tuto chvíli je samozřejmě situace opačná,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
„Elektřinu a plyn pro naše zákazníky nakupujeme postupně v předstihu a pro celý rok 2020 již máme energie nakoupené,“ potvrdila mluvčí E.ON Martina Slavíková. Na odhady, jaké by mohly být ceny pro zákazníky příští rok, je podle ní ještě brzy.
„Pokud by stávající trend nízkých cen na burzách pokračoval, dá se předpokládat, že v koncových cenách spotřebitelů se to projeví v řádu několika měsíců,“ řekla mluvčí Bohemia Energy Hana Novotná. To potvrdil také mluvčí Pražské energetiky (PRE) Petr Holubec.
„Obecně můžeme říci, že se spotřeba elektřiny snížila přibližně o pětinu. Máme ale i detailní data, která ukazují například snížení spotřeby elektřiny u obchodních center v některých dnech o 60 procent, tramvajové dopravy v některých dnech o 40 procent nebo u některých výrobních závodů až o 90 procent,“ dodal Holubec.
„V návaznosti na to, jak v minulém roce rostly ceny energií na burze, zvýšila letos většina dodavatelů koncové ceny elektřiny pro domácnosti. V průměru se toto zdražení pohybovalo v rozmezí osmi až deseti procent. Pokud se ovšem stávající trend snižování cen energií na burze udrží, můžeme očekávat, že jednotliví dodavatelé budou na tuto situaci postupně reagovat a začnou ceny pro zákazníky snižovat,“ míní analytik portálu Ušetřeno.cz Tomáš Suchý. Nepředpokládá ale, že by se plošné snížení cen projevilo dříve než na podzim.
Například velkoobchodní cena elektřiny na středoevropské energetické burze Power Exchange Central Europe (PXE) se snížila v posledních dnech meziročně téměř o pětinu na zhruba 40 eur (asi 1100 korun) za megawatthodinu a klesá tak k úrovním ze začátku roku 2018.
Propadá se také velkoobchodní cena plynu. „Jen od začátku letošního roku se cena elektřiny na burze snížila o asi 11 procent, u plynu šlo o pokles cen o 17 procent. U obou komodit se uskutečnilo nejvýznamnější snížení během posledního měsíce a půl, čili v období, kdy se celosvětově rozšířila koronavirová pandemie,“ upozorňuje Suchý.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor dodal, že pro maloodběratele už obchodníci rozhodující část dodávek nakoupili v předstihu, ještě za vyšší ceny. „Současné nízké burzovní ceny se proto budou do konečných cen domácností promítat se zpožděním a postupně, nicméně určitě to pomůže srazit účty za energii v příštím roce. Konečné ceny se tak mohou vrátit zpět na úroveň roku 2019,“ uvedl Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr připomíná, že už od počátku letošního roku se cena elektřiny pohybovala spíše mírně pod průměrem předchozího období. V době před opatřeními proti šíření nákazy byly podle něj hlavními důvody teplejší zima a obchodní válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem. „Je velmi pravděpodobné, že s útlumem epidemie a následným zotavováním ekonomiky spotřeba elektřiny a její ceny opět porostou,“ uvedl.
„Cena se pro konečného spotřebitele skládá z ceny komodity a z regulované složky, která tvoří většinu této ceny. Z toho soudím, že pokles ceny pro konečné spotřebitele nebude tak veliký. Pokud lidé tento pokles cen pocítí, tak to bude nejdříve s půlročním prodlením,“ dodal Voltr.
„Dobrá zpráva pro těžaře a obchodníky a naopak špatná pro spotřebitele je ta, že u uhlí, plynu i elektřiny je kladná takzvaná forwardová křivka, tedy ceny pro vzdálenější období jsou vyšší než pro bližší. Trhy tedy čekají zotavení,“ doplnil analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.
Přední ekonomové chtějí pomoct vládě, zakládají KoroNERV-20
Přední ekonomové zakládají iniciativu KoroNERV-20 a chtějí posuzovat kroky veřejných institucí a hledat krátkodobá řešení, jak kormidlovat hospodářství v krizi způsobené dopady koronaviru, ale i přijít s dlouhodobými návrhy, jak vrátit Česko k prosperitě. Mezi iniciátory projektu patří například Danuše Nerudová, Petr Stuchlík, Mojmír Hampl, Tomáš Sedláček nebo Mariana Čapková, napsal server Peníze.cz.
„Jde o neformální iniciativu, širokou expertní platformu, spojující osobnosti z různých sfér činnosti, ekonomiky, veřejných financí, bankovnictví, společnosti, školství a dalších. Scházíme se pravidelně prostřednictvím videokonference a sdílíme své zkušenosti a názory, jak rychle překonat dopady pandemie viru na českou společnost a její hospodářství,“ uvedla rektorka Mendelovy univerzity a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová.
Podmínky ve zpracovatelském průmyslu se zhoršily
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru zatím v březnu vykázaly kvůli pandemii nejprudší zhoršení od května 2009. Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, klesl v březnu na 41,3 z únorových 46,5 bodu, informovala společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
Z velké části je to způsobené zastavováním výrobních provozů a ostrým snížením poptávky. Ke strmému a rychlejšímu poklesu vedl zejména výrazný útlum výroby a příjmu nových zakázek. Výsledky obou ukazatelů klesly nejrychleji od finanční krize před více než deseti lety.
V březnu prudce klesla kvůli koronaviru aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny jako celku. Šíření onemocnění narušilo globální dodavatelské řetězce, a tím i výrobu. Příznivý není ani výhled a situace se zřejmě bude v příštích měsících dál zhoršovat, uvedla ve středu organizace IHS Markit.
Hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson upozornil, že pokles je mnohem vážnější, než se může zdát, protože index získal podporu v ukazateli, který měří zpoždění v dodavatelském řetězci. Zpoždění dodávek je obvykle považováno za známku rostoucí poptávky, nyní ale zpoždění svědčí o tom, že dodavatelské řetězce ničí zavřené továrny po celém světě.
Podrobnější údaje z jednotlivých zemí ukázaly, že pokles výroby ve zpracovatelském průmyslu Německa byl nejvýraznější za téměř 11 let. Za zmínku ale podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy stojí, že zhoršení podmínek v německém zpracovatelském průmyslu nebylo v březnu zdaleka tak výrazné jako v tom českém.
„Příslušný německý ukazatel – který tak jako v Česku sestavuje společnost Markit – vykázal v březnu hodnotu 45,4 bodu, zatímco ten český 41,3 bodu. Český údaj je tak výrazně nižší než ten německý, což právě značí, že zhoršování podmínek v českém zpracovatelském průmyslu bylo rychlejší a závažnější než v tom německém,“ vysvětluje. Průmyslovou výrobu v Česku tak podle něho v letošním roce čeká mohutný propad, a to v rozsahu od patnácti do dvaceti procent.
V italských továrnách pak aktivita klesla v březnu nejvíce od dubna 2009, v případě Francie a Španělska nejníže za sedm let.
Hyundai prodlouží odstávku do 14. dubna, Škoda do 20.dubna
Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku prodlouží kvůli pandemii koronaviru odstávku výroby o týden. Výroba by se měla opět rozjet po Velikonocích v úterý 14. dubna v 06:00, oznámil mluvčí automobilky Pavel Barvík. Odstávka tak bude pokračovat i u většiny subdodavatelů firmy.
„Stále platí, že zaměstnancům bude náležet náhrada mzdy ve výši 70 procent průměrného výdělku,“ uvedl Barvík. Výroba v závodě je dočasně pozastavena od pondělí 23. března.
Část zaměstnanců v Nošovicích ale příští pondělí a úterý do práce půjde. „Dvoudenní výjimku má oddělení převodovkárny z důvodů nutnosti zajištění dodávek pro naše partnery. Od středy se připojí k odstávce. Na dvou směnách se celkem jedná o zhruba 180 zaměstnanců,“ uvedl Barvík. Převodovkárna dodává výrobky také sesterskému závodu KIA ve slovenské Žilině, který bude znovu vyrábět už od pondělí 6. dubna.
Hyundai ve slezských Nošovicích zaměstnává přibližně 3300 lidí, dalších asi 8700 zaměstnanců pracuje u subdodavatelů automobilky.
Automobilka Škoda Auto podruhé prodloužila odstávku výroby ve všech třech svých českých závodech kvůli pandemii koronaviru, a to až do 20. dubna. Původně se měla výroba spustit 6. dubna. První prodloužení odstávky oznámila firma 27. března, odstávka se měla z 6. dubna prodloužit do 14. dubna. Nyní se tak posouvá téměř o další týden.
Zaměstnanci dostávali od 18. března do 29. března 70 procent platu, poté se částka zvýšila na 75 procent. Tato dohoda platí nadále, 75 procent platu tak budou zaměstnanci dostávat i po 6. dubnu, kdy se původně měla výroba obnovit.