Německá vláda zachraňuje Uniper, převezme v něm podíl

Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba třicetiprocentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firma o tom informovala po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.

Uniper zároveň dostal finanční injekci 15 miliard eur (přes 368 miliard korun). Část tvoří bankovní záruky, část je nový kapitál po vstupu německé vlády do vlastnické struktury podniku. Firma požádala vládu o pomoc před dvěma týdny.

„Uniper je samostatný případ, není to návrh řešení pro všechny,“ řekl kancléř Olaf Scholz. Dodal nicméně, že firmy, které jsou pro fungování energetické infrastruktury v Německu důležité, budou moci také čerpat finanční pomoc.

Dohoda o pomoci Uniperu také umožňuje přenést vyšší ceny plynu na spotřebitele, plyn pro domácnosti by měl zdražit od září nebo od října. Scholz však ujistil, že vláda připravuje úlevy a ochranu pro rodiny s nízkými příjmy. Od nového roku začne platit rozsáhlá reforma sociálních dávek a příspěvků na bydlení. Mimo jiné se rozšíří počet osob, které budou mít nárok na příspěvek na bydlení.

Společnost Uniper se v posledních měsících stala široce diskutovaným příkladem, jak se z velkého a stabilního podniku může snadno a rychle stát oběť ekonomické roztržky mezi Západem a Moskvou. Vztahy s Ruskem se vyhrotily po únorové plnohodnotné pozemní invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Většinovým vlastníkem Uniperu zůstane i po vstupu německé vlády finská společnost Fortum, její podíl se ale sníží na 56 procent ze současných zhruba osmdesáti.

Fortum: Není jasné, jak vysoké ztráty budou

Finský podnik uvedl, že zatím není jasné, jaké budou celkové finanční dopady současné krize na Uniper. „Zatím je předčasné odhadovat, jak vysoké ty ztráty budou,“ řekl podle agentury Reuters generální ředitel společnosti Fortum Markus Rauramo.

Pokud ale ztráty přesáhnou dohodnutý strop sedm miliard eur, Německo se podle něj zavázalo, že bude ztráty kompenzovat způsobem, který nesníží hodnotu podílů jednotlivých akcionářů.

Uniper kvůli prudkému růstu cen plynu a nepříznivé situaci na trhu denně přichází o značné objemy peněz. Je totiž nucen kupovat plyn za výrazně vyšší ceny z alternativních zdrojů, protože ruská plynárenská společnost Gazprom vývoz do Německa citelně omezila. Zdůvodňuje to technickými problémy, které němečtí představitelé zpochybňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 7 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.