Některé podniky hlásí, že budou muset propouštět, jiné zatím vyčkávají

Nahrávám video

První dopady podzimního uzavírání obchodů a služeb se už začínají projevovat, některé podniky hlásí, že budou muset propouštět. Jiní to zatím zvažují. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je v ohrožení až dvě stě tisíc pracovních míst.

„Snížili jsme mzdové náklady o padesát procent,“ přibližuje konkrétní opatření kvůli pandemi koronaviru šéf pobočkové sítě Kara, Pietro Filipi, Etam Ladislav Pštros. „Na centrále jsme měli sto lidí, teď je jich tu padesát a v retailu jsme ponižovali mzdové náklady o dvacet procent,“ upřesnil.

Za posledních šest měsíců tak firmu opustilo asi dvě stě lidí. Na zbývající zaměstnance z poboček bude podle něho společnost čerpat peníze z programu Antivirus A. Ten je pro ty, kteří své provozy museli uzavřít úplně. „Jsou tam nějaké dotace na mzdy, ale je to udělané tak, že nejdřív musíme zaplatit zaměstnancům, pak nám stát dá teprve peníze, a to je, co se týče cashflow, v téhle situaci naprosto komplikované,“ konstatuje.

Jsou ale i společnosti, které zatím vyčkávají, nebo nemusí zatím o podporu žádat, protože přesunuli pracovníky na on-line prodeje. Například firma Alpine Pro se zatím snaží nechat všechny pracovníky ve svých prodejnách outdoorového oblečení.

„Pokud se bavíme o tom, že bude zavřeno dva týdny, tak asi nebudeme dělat nic, ale kdyby mělo být zavřeno dva měsíce jako na jaře, tak to už pro nás bude mít katastrofální dopad, protože se to už bude potkávat s vánočním prodejem, na kterém jsme existenčně závislí,“ vysvětluje spolumajitel a zakladatel Alpine Pro Václav Hrbek.

Z prodejní plochy do skladu a k podpoře e-shopu

V obchodním domě Ikea jsou všichni zaměstnanci pořád v práci, jen místo na prodejní ploše teď pracují ve skladu nebo pro e-shop. „V obchodním domě máme 550 zaměstnanců, které se snažíme co nejvíc využít na podporu on-line, který má obrovský nárůst. Snažíme se všechny naše zaměstnance udat, tak ať jsme co nejvíc připraveni na nárůst a zákaznické potřeby,“ uvedl ředitel obchodního domu Ikea Zličín Jiří Kuča.

A jsou i firmy, které teď nové zaměstnance hledají. I proto momentálně vláda, odborníci i ekonomové řeší, jestli je třeba prodlužovat všechny podpůrné programy. Příspěvek na mzdy při omezení výroby – tedy Antivirus B – teď čerpají firmy na zhruba sto tisíc zaměstnanců.

„Zaměstnanost je umělá, je tedy zbytečné ji udržovat a udržovat v naději lidi, že místo se znovu zrenovuje, že bude fungovat tak, jak fungovalo dosud,“ míní předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa upozorňuje, že každá firma, která chce tuto podporu využívat, musí ale vydat část peněz ze svého. „Proto to pro firmu dává smysl, jen pokud má pocit, že to pracovní místo má budoucnost,“ uvedl.

Prodloužení programu Antivirus B do konce roku by podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) stálo rozpočet řádově miliardy korun. Tedy už ne tolik co na jaře, kdy omezovala provozy většina firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 8 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 18 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.