Některé podniky hlásí, že budou muset propouštět, jiné zatím vyčkávají

Nahrávám video

První dopady podzimního uzavírání obchodů a služeb se už začínají projevovat, některé podniky hlásí, že budou muset propouštět. Jiní to zatím zvažují. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je v ohrožení až dvě stě tisíc pracovních míst.

„Snížili jsme mzdové náklady o padesát procent,“ přibližuje konkrétní opatření kvůli pandemi koronaviru šéf pobočkové sítě Kara, Pietro Filipi, Etam Ladislav Pštros. „Na centrále jsme měli sto lidí, teď je jich tu padesát a v retailu jsme ponižovali mzdové náklady o dvacet procent,“ upřesnil.

Za posledních šest měsíců tak firmu opustilo asi dvě stě lidí. Na zbývající zaměstnance z poboček bude podle něho společnost čerpat peníze z programu Antivirus A. Ten je pro ty, kteří své provozy museli uzavřít úplně. „Jsou tam nějaké dotace na mzdy, ale je to udělané tak, že nejdřív musíme zaplatit zaměstnancům, pak nám stát dá teprve peníze, a to je, co se týče cashflow, v téhle situaci naprosto komplikované,“ konstatuje.

Jsou ale i společnosti, které zatím vyčkávají, nebo nemusí zatím o podporu žádat, protože přesunuli pracovníky na on-line prodeje. Například firma Alpine Pro se zatím snaží nechat všechny pracovníky ve svých prodejnách outdoorového oblečení.

„Pokud se bavíme o tom, že bude zavřeno dva týdny, tak asi nebudeme dělat nic, ale kdyby mělo být zavřeno dva měsíce jako na jaře, tak to už pro nás bude mít katastrofální dopad, protože se to už bude potkávat s vánočním prodejem, na kterém jsme existenčně závislí,“ vysvětluje spolumajitel a zakladatel Alpine Pro Václav Hrbek.

Z prodejní plochy do skladu a k podpoře e-shopu

V obchodním domě Ikea jsou všichni zaměstnanci pořád v práci, jen místo na prodejní ploše teď pracují ve skladu nebo pro e-shop. „V obchodním domě máme 550 zaměstnanců, které se snažíme co nejvíc využít na podporu on-line, který má obrovský nárůst. Snažíme se všechny naše zaměstnance udat, tak ať jsme co nejvíc připraveni na nárůst a zákaznické potřeby,“ uvedl ředitel obchodního domu Ikea Zličín Jiří Kuča.

A jsou i firmy, které teď nové zaměstnance hledají. I proto momentálně vláda, odborníci i ekonomové řeší, jestli je třeba prodlužovat všechny podpůrné programy. Příspěvek na mzdy při omezení výroby – tedy Antivirus B – teď čerpají firmy na zhruba sto tisíc zaměstnanců.

„Zaměstnanost je umělá, je tedy zbytečné ji udržovat a udržovat v naději lidi, že místo se znovu zrenovuje, že bude fungovat tak, jak fungovalo dosud,“ míní předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa upozorňuje, že každá firma, která chce tuto podporu využívat, musí ale vydat část peněz ze svého. „Proto to pro firmu dává smysl, jen pokud má pocit, že to pracovní místo má budoucnost,“ uvedl.

Prodloužení programu Antivirus B do konce roku by podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) stálo rozpočet řádově miliardy korun. Tedy už ne tolik co na jaře, kdy omezovala provozy většina firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled