Národní fond rozvoje získal licenci od ČNB, vyplývá ze zjištění České televize, a může tak zahájit činnost. Banky do něj vloží sedm miliard korun. Fond bude sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje země a peníze by tak mohly jít například na výstavby silnic, škol, nemocnic či do energetických projektů. Fond spravuje Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).
Národní fond rozvoje získal licenci od České národní banky
2 minuty
Události: Národní fond na startu
„Licenci fond potřebuje k tomu, aby reálně mohl začít fungovat, investovat totiž může jen podle jasných pravidel. Technicky vzato tedy banky mohou nyní přijít a vložit do fondu sedm miliard, které přislíbily, “ přibližuje redaktorka ČT Michaela Nováková.
Dodává však, že hned se tak dít nebude. „Banky už dříve říkaly, že budou velmi opatrné v hodnocení projektů, které by se měly financovat,“ doplnila. Dá se tak podle ní očekávat, že ještě nějakou dobu potrvá, než přijde informace, že už je k dispozici skutečně konkrétní projekt, na který půjdou peníze.
„Představenstvo fondu ve spolupráci s investory již začalo vyhodnocovat první projekty, které by bylo vhodné financovat,“ uvedl předseda představenstva ČMZRB Jiří Jirásek. Dodal, že dokončení projektů a jejich zahájení nějakou dobu potrvá. „Klíčové je ale to, že jsme spolu se soukromými bankami vytvořili institucionální rámec prostředí, ve kterém bude možné podobné projekty financovat,“ dodal.
„Budou to ale s největší pravděpodobností investice do infrastruktury, digitalizace, možná i energetiky, může se jednat i o podporu výstavby domovů pro seniory nebo podporu školství,“ přiblížila redaktorka.
Kromě hlavních finančních domů se do projektů mohou zapojit i další velké firmy, zatím se však oficiálně nepřihlásily. „Neznamená to ale, že nebudou. Velmi často se hovořilo například o společnostech z energetiky či autoprůmyslu,“ dodala Nováková.
Banky zapojené do příprav NRF slíbily investovat do projektů podpořených fondem až sedm miliard korun, jež by měly přilákat další finanční zdroje. V první fázi by tak mohly být podpořeny projekty v objemu až 35 miliard korun. Do příprav fondu se kromě ČMZRB zapojily Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank. Další investoři se podle Jiráska mohou přidat kdykoliv v budoucnu.
„Národní rozvojový fond je jednou z možných odpovědí na otázku, jak nejlépe zapojit soukromé finance do výstavby pro veřejnost prospěšné infrastruktury. Tento způsob financování dokáže snížit objem prostředků, které musí veřejná správa do projektů vložit z vlastních zdrojů. Tím se tyto projekty stanou výrazně zajímavějšími pro banky a další investory. Mezi ty by mohly patřit například penzijní fondy nebo pojišťovny,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Fond odvrátil zavedení bankovní daně
Zřízení fondu navrhl loni premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala ČSSD. Následně se na vzniku fondu loni v září dohodli zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank – ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. Fond se má zaměřovat na rizikovější podíly financování vybraných projektů hlavně v infrastruktuře. ČMZRB o udělení licence fondu požádala ČNB letos v únoru.
Vrcholným orgánem NRF je tříčlenné představenstvo, které tvoří bývalý bankéř ČSOB Jan Barta, odborník na PPP projekty Filip Drapák a bankovní manažerka Lenka Zíb Novotná.
V dozorčí radě budou například bývalý šéf UniCredit Bank Jiří Kunert, bývalý člen představenstva ČSOB Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Vrcholným poradním orgánem NRF je Národní investiční rada, která se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkajícím se investiční činnosti fondu.
Předsedou Národní investiční rady je bývalý šéf České spořitelny a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Kysilka a členové Daniel Heller, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas.
