Na resortu dopravy nechystám žádné tsunami. Na změny budu potřebovat pár týdnů, řekl Havlíček

Nahrávám video

Sedmdesát pět kilometrů dokončených dálnic a silnic první třídy a do konce roku 2021 i kompletní D1 slibuje vicepremiér a současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který se nedávno ujal funkce ministra dopravy. V pořadu Týden v politice uvedl, že letos tak motoristy čeká sedm uzavírek na D1, které chce mít pod kompletní kontrolou. „A to s nadsázkou řečeno na minuty, musíme přesně vědět, kde a kdo pracuje, co se tam odehrává, jak se budou řidiči informovat, budu to chtít vidět prakticky on-line,“ zdůraznil.

Nový šéf dopravy kromě plánů na stavby a rekonstrukce silnic a dálnic také připravuje změny ve svém resortu. Jak ale uvedl, žádné tsunami nechystá. „Nepřišel jsem tam něco bořit, ale pomoci. A abych byl schopen rozpoznat, co se tam bude měnit, budu potřebovat pár dní, možná týdnů, ale klíčové lidi už si tipuju. Už mám člověka, který mi pomáhá v kontrolním systému,“ říká Havlíček.

Co se stane s bývalým ministrem Vladimírem Kremlíkem (za ANO), kterého premiér Andrej Babiš (ANO) odvolal kvůli zakázce k elektronickým dálničním známkám, zatím odmítá naznačit.

„Nemáme to zatím specifikováno, určitě nebude na žádné vrcholové pozici, na úrovni náměstka nebo ředitele odboru. Myslím si, že by to nebylo vhodné s ohledem na to, že byl ministrem, ale potřebuju od něj agendu převzít a potřebuji, aby fungovala kontinuita. Netlačil bych na to, dokud nebude nová organizační struktura ministerstva dopravy hotová, což bude do konce února,“ uvedl.

Náměstci

V březnu půjde s návrhy do vlády a následně se budou vypisovat výběrová řízení na jednotlivé sekční náměstky. „A do té doby chci mít jasno, do jaké míry spolu budeme nebo nebudeme spolupracovat,“ dodal.

Zatím na svých pozicích zůstávají také první náměstek Tomáš Čoček a ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica, které premiér rovněž vyzval k rezignaci, protože podle něj nezvládli situaci kolem zakázky k elektronickým dálničním známkám. „Jednám s nimi každý den, zatím jsme neřešili personální věci, s tím že jsme si řekli, že si dáme takový klid zbraní. Jsme profesionálové, resort jede dál, a ani na den se nesmí zastavit procesy,“ dodal Havlíček.

Sekce

O struktuře resortu Havlíček řekl: „Z mého úhlu pohledu i podle dalších odborníků by měl být řízen více produktově, tedy aby tam byla sekce silniční dopravy, sekce železnic, sekce vody, sekce letecké dopravy a případně sekce speciální, která bude řešit kontrolní mechanismy, tedy podobně, jako je to na ministerstvu průmyslu a obchodu.“

Řidiči by však podle něj změnu ministra neměli pocítit. „Mělo by nastat jen to, co bylo slíbené, že od příštího roku by se měly dát kupovat dálniční známky elektronickou cestou. Pro toho, kdo si to takto nebude chtít koupit, stále bude možnost na benzinovém čerpadle zastavit, nahlásit SPZ a během několika sekund bude mít zaregistrován poplatek za dálniční známku,“ upřesnil.

Zakázka na systém kolem elektronických dálničních známek včetně e-shopu byla podle Havlíčka nepovedená a komplikovaná a pravděpodobně i předražená. Řešení státu nabídla  skupina odborníků v IT, která uspořádala hackathon s cílem vytvořit systém řádově levněji než původně plánovaných 400 milionů korun, za což ho měla vytvořit společnost Asseco Central Europe, kterou vybral SFDI. 

„A je to věc, kterou musíme brát s troškou rezervy, protože není pochyb, že se to levněji udělat dá, ale my potřebujeme, aby systém byl stabilní, aby se vyzkoušel, aby byl dostatečně otestovaný,“ uvedl. Potvrdil ale zároveň, že pokud systém vytvořený na hackathonu bude funkční, mohl by po nezbytných úpravách sloužit veřejnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 13 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
včera v 19:38

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánovčera v 12:23

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...