Na resortu dopravy nechystám žádné tsunami. Na změny budu potřebovat pár týdnů, řekl Havlíček

Nahrávám video

Sedmdesát pět kilometrů dokončených dálnic a silnic první třídy a do konce roku 2021 i kompletní D1 slibuje vicepremiér a současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který se nedávno ujal funkce ministra dopravy. V pořadu Týden v politice uvedl, že letos tak motoristy čeká sedm uzavírek na D1, které chce mít pod kompletní kontrolou. „A to s nadsázkou řečeno na minuty, musíme přesně vědět, kde a kdo pracuje, co se tam odehrává, jak se budou řidiči informovat, budu to chtít vidět prakticky on-line,“ zdůraznil.

Nový šéf dopravy kromě plánů na stavby a rekonstrukce silnic a dálnic také připravuje změny ve svém resortu. Jak ale uvedl, žádné tsunami nechystá. „Nepřišel jsem tam něco bořit, ale pomoci. A abych byl schopen rozpoznat, co se tam bude měnit, budu potřebovat pár dní, možná týdnů, ale klíčové lidi už si tipuju. Už mám člověka, který mi pomáhá v kontrolním systému,“ říká Havlíček.

Co se stane s bývalým ministrem Vladimírem Kremlíkem (za ANO), kterého premiér Andrej Babiš (ANO) odvolal kvůli zakázce k elektronickým dálničním známkám, zatím odmítá naznačit.

„Nemáme to zatím specifikováno, určitě nebude na žádné vrcholové pozici, na úrovni náměstka nebo ředitele odboru. Myslím si, že by to nebylo vhodné s ohledem na to, že byl ministrem, ale potřebuju od něj agendu převzít a potřebuji, aby fungovala kontinuita. Netlačil bych na to, dokud nebude nová organizační struktura ministerstva dopravy hotová, což bude do konce února,“ uvedl.

Náměstci

V březnu půjde s návrhy do vlády a následně se budou vypisovat výběrová řízení na jednotlivé sekční náměstky. „A do té doby chci mít jasno, do jaké míry spolu budeme nebo nebudeme spolupracovat,“ dodal.

Zatím na svých pozicích zůstávají také první náměstek Tomáš Čoček a ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica, které premiér rovněž vyzval k rezignaci, protože podle něj nezvládli situaci kolem zakázky k elektronickým dálničním známkám. „Jednám s nimi každý den, zatím jsme neřešili personální věci, s tím že jsme si řekli, že si dáme takový klid zbraní. Jsme profesionálové, resort jede dál, a ani na den se nesmí zastavit procesy,“ dodal Havlíček.

Sekce

O struktuře resortu Havlíček řekl: „Z mého úhlu pohledu i podle dalších odborníků by měl být řízen více produktově, tedy aby tam byla sekce silniční dopravy, sekce železnic, sekce vody, sekce letecké dopravy a případně sekce speciální, která bude řešit kontrolní mechanismy, tedy podobně, jako je to na ministerstvu průmyslu a obchodu.“

Řidiči by však podle něj změnu ministra neměli pocítit. „Mělo by nastat jen to, co bylo slíbené, že od příštího roku by se měly dát kupovat dálniční známky elektronickou cestou. Pro toho, kdo si to takto nebude chtít koupit, stále bude možnost na benzinovém čerpadle zastavit, nahlásit SPZ a během několika sekund bude mít zaregistrován poplatek za dálniční známku,“ upřesnil.

Zakázka na systém kolem elektronických dálničních známek včetně e-shopu byla podle Havlíčka nepovedená a komplikovaná a pravděpodobně i předražená. Řešení státu nabídla  skupina odborníků v IT, která uspořádala hackathon s cílem vytvořit systém řádově levněji než původně plánovaných 400 milionů korun, za což ho měla vytvořit společnost Asseco Central Europe, kterou vybral SFDI. 

„A je to věc, kterou musíme brát s troškou rezervy, protože není pochyb, že se to levněji udělat dá, ale my potřebujeme, aby systém byl stabilní, aby se vyzkoušel, aby byl dostatečně otestovaný,“ uvedl. Potvrdil ale zároveň, že pokud systém vytvořený na hackathonu bude funkční, mohl by po nezbytných úpravách sloužit veřejnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 11 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 17 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...