Elektronické dálniční známky pořídí lidé přes aplikaci a e-shop. Stát za to dá přes čtyři sta milionů korun

Internetový obchod a mobilní aplikaci, ve kterém si motoristé budou moci koupit a ověřit nové elektronické dálniční známky, zajistí společnost Asseco Central Europe. Ta za vytvoření systému a jeho čtyřletý provoz dostane zhruba 401 milionů korun bez DPH. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Systém elektronických vinět začne fungovat od příštího roku, nahradí dosavadní papírové kupony. Podle experta není rok na přípravu systému příliš dlouhá doba.

Vybraná společnost bude zodpovědná za vybudování systému, který bude zahrnovat právě e-shop a aplikaci, a následně i za její provoz do konce roku 2024. Vedle toho zajistí také provoz call centra, které bude k dispozici zákazníkům při problémech s nákupem.

Podle ředitele cloudových služeb společnosti Algotech Petra Loužeckého má internetový prodej a správa dálničních známek smysl, protože zvýší pohodlí uživatelů. Upozornil však na to, že rok na přípravu projektu není příliš dlouhá doba.

„Dá se očekávat, že systém bude nárazově hodně vytížen, a nelze podcenit ani technologickou a bezpečnostní část projektu, která bude důležitá z pohledu zákaznické spokojenosti,“ řekl. Zejména po spuštění systému a při vyřizování případných problémů tak podle něj bude důležitá úloha call centra. „Z tohoto pohledu dává smysl tendrování na čtyři roky,“ dodal Loužecký.

Stát rozdělil systém elektronických dálničních známek do několika částí. Vybudování a provoz internetového obchodu a aplikace je jednou z prvních částí, která zná provozovatele. Stát ho vybral bez veřejné soutěže.

V současnosti je těsně před uzavřením další zakázka na zajištění provozu prodejních míst elektronických vinět. Tu už SFDI uspořádalo v rámci soutěže. SFDI v ní vybralo zatím nespecifikovaného dodavatele, nyní běží lhůta pro neúspěšné zájemce pro podání námitek proti podmínkám soutěže. V případě, že nikdo námitky nepodá, uzavře fond s vítězem smlouvu. SFDI vybere vítěznou společnost podle nejvýhodnější ceny.

Elektronické známky zcela nahradí dosavadní papírové kupony. Stát si od nich slibuje snížení nákladů na provoz systému. Elektronické známky budou navázány na registrační značku auta. Oproti současnosti budou roční známky platit celých 365 dní bez ohledu na kalendářní rok. Elektronické známky fungují i v okolních státech, mimo jiné na Slovensku nebo v Maďarsku. V Rakousku platí současně papírové i elektronické známky.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. V roce 2018 stát za dálniční známky vybral 5,16 miliardy korun, o rok dříve byly výnosy z prodeje vinět kolem pěti miliard korun. I přes elektronizaci systému dálničních poplatků by minimálně ještě pro rok 2021 měly zůstat ceny kuponů stejné jako nyní. Motoristé v současnosti zaplatí 1500 korun za roční, 440 korun za měsíční a 310 korun za desetidenní kupon.

  • nově:
  • vozidla s pohonem na elektrickou energiii, vodík nebo v kombinaci s jiným palivem s hodnotou CO2 do 50 g/km
  • tak jako dnes:
  • vozidla Vězeňské služby, sanitky, Policie ČR, ozbrojených sil vč. vojenské policie, Celní správy, hasičů, obecní policie, vozy dalších složek IZS
  • vozidla použitá při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva, vozy Správy státních hmotných rezerv při přepravě materiálu státních hmotných rezerv nebo humanitární pomoci státu
  • vozidla přepravující držitele průkazů ZTP a ZTP/P (pokud je držitelem průkazu postižený nebo jemu blízká osoba, neplatí pro osoby postižené hluchotou nebo domov pro osoby se zdravotním postižením), přepravující nezaopatřené děti léčené pro zhoubný nádor nebo leukemii
  • vozidla členů diplomatické mise
  • vozidla správce zpoplatněné komunikace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 17 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 22 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...