Na daních loni stát vybral 1,1 bilionu korun. Letos bude tratit i na chybějících turistech

Stát loni vybral na všech daních, ale bez povinného pojistného, celkem 1105 miliard korun. Meziročně tak vybral téměř o 63 miliard korun víc. Vláda to uvedla ve státním závěrečném účtu za loňský rok, který předložila poslancům. Do státního rozpočtu zamířilo 764 miliard korun, o zbytek se rozdělily v souladu s rozpočtovým určením daní obce, kraje a Státní fond dopravní infrastruktury.

Pro příští rok plánuje stát vybrat na všech daňových příjmech 1351 miliard korun. Letos však u některých daní jejich výběr kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru proti plánům poklesne. Vyplývá to například z dokumentace k novele státního rozpočtu, která zvyšuje jeho schválený schodek až na 300 miliard korun. Původně schválený rozpočet na letošní rok předpokládal pro letošek daňové příjmy státního rozpočtu v objemu kolem 817 miliard korun.

Na dani z přidané hodnoty vybraly úřady loni celkově téměř 431 miliard korun, což ale bylo o 10,5 miliardy méně, než předpokládal schválený rozpočet. Také meziroční tempo růstu výběru daně meziročně zpomalilo z osmi procent na 4,6 procenta. Do státního rozpočtu zamířilo 291,3 miliardy, obce dostaly v souladu s rozpočtovým určením daní 102,5 miliardy korun a kraje 37,1 miliardy.

Také v letošním roce by měl výběr proti plánu klesnout, i když meziročně má vzrůst. Například chybějící útraty zahraničních turistů by měly znamenat výpadek ve výběru DPH 4,1 miliardy, odhaduje ministerstvo financí. Vliv bude mít i vypnutí elektronické evidence tržeb až do konce roku.

Méně zahraničních hostů se podle ministerstva financí letos negativně promítne i do výběru spotřebních daní z lihu a piva shodně výpadkem 300 milionů korun. Pokles proti rozpočtovaným příjmům se očekává i u spotřebních daní z pohonných hmot a tabákových výrobků.

Kuřáci státu odvedli 56 miliard

Na spotřebních daních vybral stát loni 167 miliard korun. Z toho do státního rozpočtu šlo téměř 159 miliard. Přes osm miliard z daní z pohonných hmot získal fond dopravy, státnímu rozpočtu zůstalo 84 miliard. „V celkovém součtu se jedná o nejvyšší částku inkasa daně z minerálních olejů od zavedení spotřebních daní v roce 1993,“ popisuje kabinet ve státním závěrečném účtu.

Pro letošní rok zatím ministerstvo financí předpokládá v případě daně z nafty výpadek proti plánu o víc než pět procent, u benzínu by měl být pokles mírnější.

Kuřáci odvedli státu téměř 56 miliard korun, což znamená meziročně téměř o tři miliardy méně. Rozhodující vliv na nižší výběr měla podle Strakovy akademie rostoucí obliba zahřívaných tabákových výrobků, na které dopadla spotřební daň až od poloviny loňského května.

Výběr daně z příjmů fyzických osob, od zaměstnanců po živnostníky, vzrostl loni téměř o 27 miliard na celkových 247 miliard. Z toho do státního rozpočtu přišlo 164,5 miliardy a 82,1 miliardy korun dostaly obce s kraji. Na daních od zaměstnanců získal stát zhruba 143 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 10 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 15 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...