Moskevská burza v pondělí postupně začala obnovovat obchodování. Zatím se to týká jen státních dluhopisů, jejichž cena za silného kolísání oslabovala. Obchodování s akciemi v Moskvě zatím obnoveno nebylo. Firmy po celém světě začaly kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině rušit připravené investice. Ceny ropy zahájily týden opět růstem. Ruský soud v označil americkou společnost Meta Platforms za extremistickou a její sociální sítě Facebook a Instagram v zemi zakázal. Ministři zahraničí zemí EU se neshodli na podobě pátého balíku sankcí proti Rusku; jeho rozsah by měli ve čtvrtek vytyčit unijní lídři na summitu v Bruselu.
Moskevská burza částečně obnovila obchodování. Ruský soud zakázal v zemi Facebook a Instagram
Obchodování na moskevské burze bylo přerušeno 25. února, den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Akcie mnoha ruských firem ten den odepsaly často i více než padesát procent, což regulační orgány donutilo zakročit.
Kurz rublu se po prvotním propadu stabilizoval, dolar se tak nyní prodává zhruba za 105 rublů. Krátce po začátku invaze dolar vystoupal až nad 130 rublů, zatímco před invazí se pohyboval pod 80 rubly. V zahraničí se v pondělí ruská měna pohybovala kolem stejných hodnot jako v Moskvě, ale ráno zpevnila až na zhruba 93,60 rublu za dolar, uvedla agentura Reuters.
Ruská centrální banka minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu na 20 procentech, kam ji mimořádně zvýšila na konci února v reakci na dopady války. Základní sazbu tak více než zdvojnásobila, předtím činila 9,50 procenta.
Ceny některých státních dluhopisů OFZ denominovaných v rublech klesly ještě před zahájením obchodování až o třetinu. Burza se pro obchody s těmito obligacemi otevřela v 11:00 SEČ. Propad ceny, a tedy růst výnosu, byl částečně reakcí na výrazné zvýšení základní úrokové sazby z konce února.
Výnos dluhopisu OFZ se splatností deset let, který je považován za referenční papír mezi ruskými obligacemi, se v předobchodní fázi vyšplhal na rekordních 19,74 procenta. Později v hlavní obchodní seanci klesl přibližně na 13,3 procenta, což je podle záznamů společnosti Refinitiv Eikon úroveň, kde se očekávala intervence centrální banky. Výnosy se pohybují opačně k cenám – vyšší výnos je tedy výsledkem cenového poklesu.
Vstup centrální banky na trh by měl poskytnout bankovnímu systému dodatečnou likviditu a přispět k tomu, že se výnosová křivka ustálí na reálnějších hodnotách, které odpovídají masivnímu zvýšení úroků z konce února.
Moskevská burza také uvedla, že zatím nepovolí prodej dluhopisů OFZ nerezidentům, kteří na začátku února drželi 19,1 procenta ze všech těchto obligací. Pokud prodej zadají od 21. března do 1. dubna, burza jej neschválí. Až se začne obchodovat s akciemi, budou nerezidenti moct nakoupit jen takový objem, aby se vyvázali z takzvaných krátkých pozic, kdy spekulují na cenový pokles. Dříve nakoupené akcie zatím nebudou smět prodat. Centrální banka zatím nestanovila, kdy povolí obnovit obchodování s akciemi. Zatím hledá možnosti, jak zabránit cenovému kolapsu, až se začne obchodovat.
Podle Ruska je Meta Platforms extremistickou organizací
Ruský soud zakázal sociální sítě Facebook a Instagram, služba WhatsApp ale může v zemi fungovat dále. „Rozhodnutí se nevztahuje na činnost aplikace pro posílání zpráv WhatsApp společnosti Meta, protože není zcela funkční pro veřejné šíření informací,“ uvedl soud. Meta Platforms se k věci zatím nevyjádřila.
Rusko už dříve zablokovalo přístup k Facebooku. Cenzurní úřad Roskomnadzor to odůvodnil tím, že provozovatel sítě diskriminuje ruská média.
Instagram byl zablokován, když společnost Meta uvedla, že umožní uživatelům sociálních médií na Ukrajině zveřejňovat zprávy vyzývající k násilí proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi i proti ruským vojákům, které Moskva 24. února vyslala napadnout Ukrajinu.
Cena ropy stoupá
Severomořská ropa Brent si krátce před 11:00 SEČ připisovala asi 3,7 procenta a pohybovala se kolem 111,90 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu vykazovala růst o 4,1 procenta na 108,90 dolaru za barel.
Tento týden má EU jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem na sérii summitů, jejichž cílem je zpřísnit reakci Západu ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Vlády EU přitom zvažují, zda také uvalit na Rusko ropné embargo.
Ve prospěch takového opatření se vyslovují ale jen některé unijní státy. Například litevský prezident Gitanas Nauséda uvedl, že jeho země se může obejít bez ruské ropy i plynu. Problematicky se na případné embargo naopak dívá Německo nebo Nizozemsko.
Roste také cena zinku nebo niklu
Kromě ropy zdražují také některé kovy. Cena zinku, kovu používaného mimo jiné při výrobě galvanických článků a jejich baterií, stoupla od začátku ruské invaze na Ukrajinu o deset procent a dostala se na hodnotu 4248 USD za tunu. Je tak nejdražší od srpna 2007. Na patnáctileté maximum se cena podle analytika společnosti XTB Štěpána Hájka dostala především kvůli rostoucím cenám energií a obavám z dodávek.
Při výrobě zinku se taví zinkové rudy, což je energeticky náročné. Rostoucí náklady na energie za poslední rok tak omezují kapacity pro produkci zinku. Řada producentů však mohla snížit výrobu jen částečně a využila vyšších cen na světových trzích, které podporuje rostoucí spotřeba a rozšiřující se deficit. Největším producentem kovu je Čína, kde produkce vzrostla loni o jedno procento. Konflikt na Ukrajině by tak dodávky zinku po světě neměl výrazně ochromit, soudí analytik.
Zároveň upozornil, že na londýnské burze kovů na trhu s niklem pokračuje divoké obchodování. Tato 145 let stará burza byla nucena automaticky několikrát zastavit obchodování s niklem poté, co jeho cena klesla o dalších 15 procent. „Dne 8. března cena niklu překročila sto tisíc dolarů za tunu, což donutilo londýnskou burzu zastavit obchodování a minulý týden nastavila maximální obchodní rozpětí na trhu na osm procent na čtvrtek a 12 procent na páteční obchodování. V obou případech byl dolní limit ihned po otevření překročen s velmi nízkými objemy a minimem kupců,“ dodal.
Aktuálně se cena niklu zastavila na 31 488 dolarů za tunu, což je stále o 23,17 procenta výše od začátku invaze na Ukrajinu. Ačkoliv cena ze svého maxima nad sto tisíci dolary výrazně klesla, stále zůstává zvýšená, a to především kvůli obavám z výpadku dodávek z Ruska, které je třetím největším producentem niklu na světě a na celkové produkci se podílí deseti procenty. „Proto zůstane cena niklu s největší pravděpodobností zvýšená, což bude způsobovat další inflační tlaky v průmyslu, kde se nikl využívá ve velkém pro přípravu nerezové oceli a dalších slitin,“ podotkl Hájek.
Firmy ruší připravené investice
Tempo, jakým od svých připravovaných investic nyní odstupují světové firmy, se zrychluje. Agentura Bloomberg uvedla, že celkem už jde o částku kolem 25 miliard dolarů (více než 557 miliard korun).
Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu se na finančních trzích citelně zvýšila nervozita. Značná cenová kolísavost pak rychle destabilizovala úvěrové trhy.
Zatím poslední z velkých firem, které zrušily chystané investice, je Tesla. Tento americký výrobce elektromobilů odložil minulý týden plánovanou nabídku dluhopisů za jednu miliardu dolarů. Ze zhruba osmdesáti firem, které zatím podobné investiční plány ruší, je téměř polovina z USA.
„Důvěra investorů dostala od invaze na Ukrajinu tvrdou ránu. Proti Rusku jsou zaváděny sankce, zatímco prudce vzrostly ceny komodit,“ poznamenala hlavní analytička Susannah Streeterová ze společnosti Hargreaves Lansdown v Londýně.
Renault obnovil v Rusku výrobu
Francouzská automobilka Renault obnovila výrobu ve své moskevské továrně. Přerušení koncem února odůvodnila logistickými problémy. „Situace kolem součástek je nestabilní a proměnlivá. Raději neposkytujeme žádné prognózy,“ uvedl mluvčí Renaultu.
Největší ruská automobilka AvtoVAZ, nad kterou má Renault kontrolu, tento měsíc kvůli nedostatku součástek pozastavuje produkci opakovaně. V jeho továrně v Iževsku Renault vedle ruských modelů Lada vyrábí také modely Logan a Sandero pro ruský trh.
Vedení Renaultu podle zdrojů agentury Reuters asi před deseti dny zkoumalo různé možnosti postupu v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem, ale rozhodlo se ponechat svou přítomnost v Rusku beze změny. Renault patří mezi západní podniky s největší angažovaností v Rusku, kde podle finanční společnosti Citibank vytváří zhruba osm procent svých zisků.
Polsko navrhuje úplně přerušení obchodu s Ruskem
Každodenní účet Česka za ropu a zemní plyn odebrané z Ruska přesahuje čtvrt miliardy korun. I kvůli tomu mnozí tuzemští politici říkají, že úplné přerušení obchodování s Moskvou není v nejbližší době reálné. Takový návrh se na evropské úrovni bude snažit prosadit Polsko či pobaltské státy.
Omezení obchodování s Ruskem by znamenalo velký problém například pro české sklářské firmy. Právě Ruská federace je pro ně jedním z nejsilnějších trhů a po kovidové pandemii tak nyní zažívají další výpadek.
Polský návrh na úplnou obchodní blokádu Ruska se tak i podle ministra financí a dalších českých politiků nedá na evropské úrovni snadno prosadit; shodnout by se na tom musela celá Unie.
Ve čtvrtek budou jednat v Bruselu lídři EU o pátém balíčku sankcí. K omezení dovozu energií z Ruska se skepticky staví zejména Německo a Nizozemsko.
Evropská komise uvolní mimořádnou podporu pro zemědělce
Na pomoc zemědělcům, kteří se kvůli ruské invazi na Ukrajinu potýkají s rostoucími náklady a cenami zemědělských produktů, Evropská komise uvolní mimořádných 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Po jednání ministrů zemědělství zemí Evropské unie to řekl český ministr Zdeněk Nekula, podle něhož Česko svými 270 miliony korun podpoří zejména producenty vepřového a jablek. Farmáři budou také v rámci mimořádných opatření moci osívat část ploch, které až dosud museli nechávat ležet ladem.
Ukrajina patří k zásadním světovým exportérům pšenice, kukuřice či slunečnic a kvůli ruskému útoku nemůže svou produkci vyvážet, což výrazně zvyšuje ceny a ohrožuje zásobování zejména mimoevropských států. Unijní farmáři se navíc musejí potýkat s prudce rostoucími náklady na paliva a další vstupy. Komise proto vyslyšela volání řady zemí a rozhodla se sáhnout do mimořádné rezervy.
„Jednotlivé země si určí, kde pomůžeme, ve kterých sektorech máme největší problém,“ řekl českým novinářům v Bruselu Nekula. Peníze by podle něj měly být k dispozici během několika měsíců a detaily jejich využití se ještě budou dolaďovat, klíčová ovšem v Česku bude podpora chovatelů prasat a pěstitelů jablek.