S válkou na Ukrajině se zastavila půlka světové produkce neonu potřebného k výrobě čipů

Dva přední dodavatelé neonu na Ukrajině museli kvůli sílícímu ruskému útoku přerušit výrobu. Země se na celosvětových dodávkách suroviny důležité pro výrobu čipů podílí zhruba z poloviny. Hrozí tak zvýšení cen čipů a jejich větší nedostupnost, upozorňuje televize CNN.

Pětačtyřicet až čtyřiapadesát procent světového neonu důležitého pro lasery používané k výrobě integrovaných obvodů pochází z ukrajinských společnostní Ingas a Cryoin, odhaduje agentura Reuters na základě údajů firem a výzkumné společnosti Techcet. Celosvětová spotřeba neonu pro tuto produkci loni činila 540 tun, vypočítává Techcet.

Ingas před invazí Ruska na Ukrajinu produkoval měsíčně patnáct až dvacet tisíc metrů krychlových tohoto plynu pro zákazníky na Tchaj-wanu, v Koreji, Číně, USA a v Německu. Zhruba pětasedmdesát procent ho bylo určeno pro čipový průmysl. Společnost sídlí v Mariupolu, který je v obležení ruských sil.

Firma Cryoin sídlící v Oděse měsíčně vyráběla deset až patnáct tisíc metrů krychlových. Firma zastavila provoz 24. února, aby zajistila bezpečnost zaměstnancům, uvedla ředitelka pro rozvoj obchodu Larissa Bondarenková. Podle ní nebude firma schopná splnit březnovou objednávky na třináct tisíc metrů krychlových.

Ukrajinský neon je vedlejším produktem ruské výroby ocele. Plyn, který se používá také v laserové oční chirurgii, se produkuje rovněž v Číně.

Ceny zvyšuje také pandemie

Čipů je přitom nedostatek i v současnosti v souvislosti s pandemií koronaviru, která mimo jiné zvýšila poptávku po mobilních telefonech, laptopech a později i automobilech. Jejich nedostatek již donutil některé firmy omezit výrobu. Odhady, kolik neonu mají výrobci integrovaných obvodů na skladech, se výrazně liší. Pokud se však konflikt protáhne, může to výrobu negativně ovlivnit, varoval analytik společnosti CFRA Angelo Zino.

Podle Bondarenkové se ceny neonu, které již byly pod tlakem kvůli pandemii nemoci covid-19, od prosince zvýšily až o pět set procent. Podle čínských médií cena neonového plynu v Číně vzrostla od října do konce února čtyřnásobně.

S výrobou by mohly začít noví dodavatelé po celém světě. Její spuštění by však trvalo devět měsíců až dva roky, uvedl marketingový ředitel společnosti Supplyframe, která poskytuje informace o trhu podnikům v elektronickém sektoru, Richard Barnett. Zino dodal, že společnosti možná nebudou ochotné do tohoto procesu investovat, pokud bude krize v dodávkách považována za dočasnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 14 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 18 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...