Mimořádnou daň zaplatí banky, rafinerie, těžaři i energetici. Stanjura očekává, že přinese 85 miliard

Mimořádný zisk nad rámec průměru z posledních čtyř let zdaní stát bankám, petrolejářským firmám, těžařům fosilních paliv a energetickým společnostem 60 procenty od příštího roku. Takzvaná windfall tax bude existovat ještě další dva roky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) očekává, že státu přinese napřesrok 85 miliard korun, z toho banky zaplatí 33 miliard. Získané peníze chce vláda použít na opatření proti vysokým cenám energií. Ministr jedná s opozicí o způsobu schválení nové daně, je podle něj potřeba, aby byla odsouhlasena do konce kalendářního roku.

O zdanění mimořádných zisků některých subjektů, jimž prospěla energetická krize, hovoří politici již od léta. Konkrétní podoba sice prosákávala, ale dosud z úředních úst jasně nezazněla. Nyní to ministr financí změnil. Ujistil, že jeho návrh vychází z toho, na čem se dohodli unijní ministři pro energetiku.

„V průběhu čtyř pracovních dnů jsme návrh modifikovali, aby odpovídal parametrům, na kterých se shodly všechny členské státy,“ podotkl Stanjura. Dodal, že evropské nařízení umožňuje zdanit firmy již za rok 2022, ujistil však, že v Česku se to nestane, právně to podle ministra pravděpodobně není možné.

Windfall tax by se měla týkat všech odvětví, pro která ji odsouhlasili evropští ministři – vesměs firmy zabývající se těžbou, zpracováním či přepravou ropy, plynu, případně uhlí – a navíc bankovnictví. V bankovním sektoru dopadne mimořádná daň na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok.

19 minut
Brífink ministra financí Stanjury k návrhu daně z mimořádných zisků
Zdroj: ČT24

U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než dvě miliardy korun ročně, bude se na jeho společnosti s činností v daných oblastech tato daň aplikovat. „Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v energetice chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,“ uvedl Stanjura. V petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají podle něj nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.

V součtu se stropem očekává stát napřesrok sto miliard

Ministerstvo financí očekává, že státu příští rok přinese asi 85 miliard korun. „Z toho 33 miliard bankovní sektor, zbytek převážně energetický sektor,“ upřesnil Stanjura. Dalších 15 miliard mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise, což ale podle ministra bude vláda řešit odděleně v novele energetického zákona.

V součtu očekává stát v příštím roce stomiliardový příjem, přičemž Stanjura označil tento odhad za konzervativní. „Může se ukázat, že je příjem o něco vyšší,“ poznamenal. V dalších dvou letech bude již klesat. Odhady hovoří o tom, že v roce 2024 by měl činit 39 miliard korun, v roce 2024 ještě 25 miliard korun. Podle ministra je ale v těchto odhadech hodně neznámých. Celkově věří, že se mu podaří příjmy pokrýt náklady na opatření proti drahým energiím.

Státu by měly zdaněné subjekty odvádět 60 procent mimořádného zisku. Za ten budou považovány zisky přesahující základ tvořený průměrem z let 2018 až 2021 navýšené o dvacet procent.

Opozice kritizovala započítání neschválené daně do rozpočtu. Samotná daň se jí také nezamlouvá

Podle místopředsedy opozičního ANO a stínového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je postup vlády v energetické krizi zbytečně komplikovaný. Míní, že daň pro energetické firmy by nebyla potřeba, kdyby kabinet zastropoval ceny jiným způsobem. „Podle našeho názoru je efektivnější cesta B, a to je určení ceny přímo výrobcům podle zdrojů. Tím bychom srazili jejich zisky,“ uvedl.

Nelíbí se mu ani zdanění bank. „Máme velkou obavu, že to banky přenesou na svoje klienty, zejména malé a střední firmy a spotřebitele,“ řekl. Za přijatelnou považuje Havlíček mimořádnou daň hlavně u rafinerií. „Je faktem, že vydělávají až o řád více, než tomu bylo před rokem. A rafinerie byly v Česku zprivatizovány, nepatří nám. Toto by mohla být cesta,“ prohlásil.

Ministr Stanjura dal najevo, že je nezbytné, aby byl zákon zavádějící windfall tax schválen a vyhlášen ve sbírce zákonů do konce roku. Do zákonodárného procesu by se mohl dostat buď jako pozměňovací návrh k již předloženému daňovému balíčku, anebo jako samostatná novela o dani z příjmu. O konkrétním způsobu jedná s opozicí. „Mohli bychom mít dohodu v průběhu příštího týdne o harmonogramu a způsobu projednávání v Poslanecké sněmovně,“ očekává.

Podle Karla Havlíčka koalice zdanění nepochybně prosadí vzhledem k tomu, že má v parlamentu většinu, opozice nicméně přednese své výhrady.

Další místopředsedkyně ANO a stínová ministryně financí Alena Schillerová se kvůli windfall tax sešla se Stanjurou, ale zatím nechtěla jeho návrh podrobně komentovat. Chce několik dnů, aby ho mohla podrobně prostudovat. „Ocenila jsem tu schůzku, kdy pan ministr přišel a prezentoval zákon z dílny ministerstva financí pod jeho vedením,“ poznamenala.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru z opoziční SPD Jan Hrnčíř hovoří o rizicích spojených s novým zdaněním. „Není jasné, kolik peněz se vlastně vybere a jestli část peněz nezmizí optimalizací v zahraničí. Myslím, že tohle je špatná ceta,“ řekl.

Opoziční politici již dříve kritizovali Stanjuru kvůli tomu, že do návrhu rozpočtu na příští rok zařadil příjmy z mimořádné daně, aniž by ji však měl schválenou. Schillerová dokonce řekla, že je to na ministrovu rezignaci.

Stěžují si banky, energetici i opozice

Vůči dani zaznělo již mnoho výhrad. Důrazně se proti jejímu zavedení ohrazují banky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace Moniky Zahálkové považují návrh ministerstva financí za nesystémový a také neefektivní. 

„Vládě jsme nabídli efektivní řešení, které jsme zveřejnili už dříve,“ uvedla Zahálková. ČBA před několika týdny nabídla podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a podle asociace by státu přinesla až 50 miliard korun. Návrhy zahrnovaly podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou.

Stanjura si naopak myslí, že je namístě banky dodatečně zdanit, zisky se jim podle ministra zvýšily v souvislosti s inflací a kroky, které proti ní podniká centrální banka. „Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost i v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB. Výhodné úročení ale už tolik nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají,“ uvedl Stanjura.

Ohradili se i energetici. Menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr podobně jako bankéři považuje mimořádnou daň za nesystémovou a také chybně zacílenou. „Sektory, kterým rostou zisky, nejsou pouze energetika, banky, petrochemie. (…) Je to i zbrojařský průmysl, těžaři dřeva a tak dále,“ podotkl.

Mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová pak prohlásila, že zdanění „lidem elektřinu nezlevní, krizi nevyřeší, a dokonce může vést k pravému opaku“. Elektřina podle ní zdraží a hrozí i její nedostatek, protože daň sebere peníze těm firmám, které jsou jako jediné schopny investovat do nových elektráren a tepláren.

Experti pochybují o výši výnosů

O tom, že by stát opravdu získal díky mimořádné dani 85 miliard korun, což označil ministr Stanjura za „konzervativní odhad“, analytici pochybují. „Konkrétně u bankovního sektoru bych odhadoval, že bude výběr mimořádné daně složitější. Některé bankovní domy mají sídlo v zahraničí, kde budou dělat maximum pro to, aby snížily základ pro výpočet daně,“ řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. Je to podle něj možné přes různé konzultační objednávky nebo zvýšení úroků na spořicích účtech.

Takzvaná windfall tax se historicky jeví jako funkční nástroj, ale občas je opravdu obtížné prokázat intenzitu jejího vlivu, míní expert na digitalizaci účetnictví z Digitoo David Homola. „Samotná daň nás z krize určitě nedostane, částečně nejspíše pomůže,“ podotkl. Navíc je ale spojena i s negativními faktory, firmy nemohou tyto peníze investovat třeba do efektivnějších zařízení a úsporných opatření. „Částečně tedy narušuje tržní mechanismus a je otázkou, do jaké míry krátkodobý přínos do státní pokladny převýší dlouhodobý dopad neinvestovaných peněz,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V tuzemsku pracuje 155 tisíc ukrajinských uprchlíků, hlásí ministerstvo

Podle ředitelky sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Kateřiny Štěpánkové pracuje v Česku 155 tisíc uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. K nedělní půlnoci mělo v zemi podle údajů resortu vnitra dočasnou ochranu 368 tisíc příchozích z válkou zmítané země.
před 4 hhodinami

Benzin i nafta výrazně zlevnily

Pohonné hmoty v tuzemsku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl roku. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny dlouhodobě sleduje.
včeraAktualizovánovčera v 11:07

Poslanci schválili zákon o podpoře bydlení

Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Umělá inteligence může pomoct EU s produktivitou, ale nerovnoměrně, tvrdí analýza

Pracovní trh v zemích Evropské unie je stále více připraven na nástup umělé inteligence (AI), která může pomoci kompenzovat pokles produktivity a stárnutí populace, uvedli v analýze ekonomové nizozemské banky ING. Může mít podle nich ale negativní dopady v jižních zemích eurozóny.
16. 4. 2025

Rezervy plynu se začínají plnit, koncem března zbývala jen čtvrtina

Tuzemské zásobníky plynu se zase začínají plnit. Nejméně suroviny v nich bylo koncem března, zbývala sotva čtvrtina rezerv. Teď už distributoři nečekají, že by do nich před začátkem nové topné sezony museli sahat. Ačkoliv v posledních měsících plyn zlevňoval, analytici očekávají, že v budoucnu budou ceny stagnovat, a doporučují fixaci.
16. 4. 2025

Američané se zásobili před cly, čínská ekonomika díky tomu vzrostla

Hrubý domácí produkt (HDP) Číny podle Pekingu v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl. Ve srovnání s předchozím kvartálem o 1,2 procenta, meziročně pak o 5,4 procenta. Data jsou ovlivněná tím, že se čínští exportéři připravovali na nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa a na zavedení amerických cel, upozornila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
16. 4. 2025

Úspěch země závisí na tom, jak se změní EU, řekl Fiala

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.
15. 4. 2025Aktualizováno15. 4. 2025

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
15. 4. 2025
Načítání...