Kvůli drahým hypotékám i bytům se na realitním trhu rýsuje změna. Roste počet lidí, kteří chtějí dlouhodobě žít v nájemním bytu. Ve městech se dokonce začínají stavět bytové domy určené pouze k pronájmu.
Například Jana Kukáková a její partner by si rádi vzali hypotéku, teď na ni ale nemají. Proto uvítali nabídku magistrátu v Hradci Králové. Mladým nabízí 60 městských bytů s desetkrát nižším nájmem než je ten běžný, komerční. Zájemců jsou stovky, a tak se musí losovat. „Chtěli jsme alespoň na tři roky, bylo by to naše první společné bydlení, ale moc bych se divila, kdybychom uspěli,“ avizovala před losováním Kukáková.
Nájemní byt nakonec nezískali, budou se tak muset smířit s tržním nájemným. Stejně jako Simona Porazilová. V pronajatém bytě v Praze bydlí už osm let. „Jedná se o byt 1 + kk, v současné chvíli se nájem pohybuje okolo 20 tisíc měsíčně. Včetně energií, včetně všeho,“ přibližuje svoje zkušenosti na trhu s nemovitostmi Porazilová.
Nájemné v Praze přitom v posledních dvou letech mírně kleslo hlavně tam, kde byly byty využívané k Airbnb, tedy krátkodobým pronájmům. V Praze se teď platí průměrně 261 korun za metr čtvereční, v Brně je to o 25 korun míň.
Více nájemního bydlení
„Každý rok přichází do Prahy desítky tisíc lidí za prací a tito lidé si nebudou chtít kupovat byt, ti si ho budou chtít pronajmout,“ myslí si místopředseda Asociace nájemního bydlení Tomáš Kašpar.
S nájemním domem se počítá třeba i v Praze-Modřanech v místech bývalého cukrovaru, hotový má být do tří let. Takových domů se přitom staví v Česku jen několik desítek ročně. „Uvažujeme o tom, že tady na centrálním náměstí bude jeden dům provozovaný jako nájemní,“ předpokládá Lukáš Maděra ze Skanska Reality.
V nájemních bytech žije v Česku zhruba pětina lidí. Pro srovnání v Německu a Rakousku je to kolem 40 procent a ve Švýcarsku dokonce víc než polovina.
