KSČM podpoří ve sněmovním výboru návrh státního rozpočtu na rok 2020

Nahrávám video

Poslanci KSČM by měli podle doporučení vedení podpořit ve sněmovním výboru návrh státního rozpočtu. Zasedání se účastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda ANO a ČSSD bude hlasy komunistů potřebovat, aby rozpočet prosadila. Podmínkou pro další podporu rozpočtu je podle komunistů dořešení požadavků v oblasti zdravotnictí.

„Výkonný výbor většinou hlasů schválil postup pro prvé čtení státního rozpočtu s tím, že KSČM nyní ve středu na výboru podpoří jeho prvé čtení tak, jak jej vláda předkládá.  V pátek bude pokračovat jednání mezi KSČM a hnutí ANO ve věci zdravotnictví a poté bude pokračovat jednání o rozpočtu,“ řekl Filip. Zároveň ale potvrdil, že vyřešení požadavků v oblasti  zdravotnictví je podmínkou pro podporu rozpočtu v jeho další fázi. 

Jedná se zejména o úhradovou vyhlášku. „Protože pan ministr spěchal s úhradovou vyhláškou a v podstatě ještě před dokončením jednání mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami rozhodl o úhradové vyhlášce, která nerovnoměrně hradí jednotlivé výkony poskytovatelům,“ uvedl Filip. Vysvětil, že mu konkrétně vadí rozdíly ve výplatě u poskytovatelů stejné úrovně, tedy u krajských nemocnic. „Tam jsou nestejné platby za výkony a myslím si, že je tam co řešit,“ uvedl Filip.

„A zároveň je tam rozdíl, u těch co jsou na hraně mezi sociální a zdravotní péčí, kdy se spoléhá jeden systém na druhý a není to vyrovnáno. A tam se podle mého soudu bez dohody rozhodl předčasně,“ konkretizoval Filip.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik dodal, že cílem jednání je vytvořit takové předpoklady, které by nezvyšovaly spoluúčast pacientů.  

Filip už při příchodu na jednání uvedl, že bude navrhovat výkonnému výboru, aby souhlasili s prvním čtením státního rozpočtu. „Myslím si, že ty nejzákladnější věci, které se týkají naší dohody o toleranci, jsou naplněny,“ vysvětlil. Kabinet díky toleranci komunistů získal důvěru a o hlasy strany se opírá i při některých klíčových hlasováních.

Filip ocenil, že rozpočet zohledňuje požadavky komunistů ohledně zvyšování mezd učitelů, pracovníků ve státní sféře a důchodů. „Zbývá jednání o zdravotnictví, to budeme muset příští týden propracovat,“ uvedl. Komunisté před týdnem oznámili, že požadují upravení úhradové vyhlášky podle požadavků takzvaného krizového štábu českého zdravotnictví, který tvoří odbory a další organizace.

Babiš jednání opustil zhruba po hodině a čtvrt kvůli dalšímu programu. „Jeden ze závěrů je, že budeme sedět na zdravotnictví, příští týden se setkáme,“ uvedl. Odmítl ale, že by se mohla měnit úhradová vyhláška.

O podobných požadavcích jako vyjádřila KSČM, Babiš dříve odmítl jednat s koaliční ČSSD a stále na tom trvá. „ČSSD měla zdravotnictví čtyři roky a výsledek působení jejich ministra byl katastrofální,“ vysvětlil Babiš, který často kritizuje práci exministra Svatopluka Němečka (ČSSD).

Řada požadavků KSČM se podle Schillerové promítla do rozpočtu

Schillerová při příchodu na jednání řekla, že vedení KSČM seznámí se základními položkami, i když o nich o prázdninách dopodrobna hovořila s vyjednavačkou KSČM a šéfkou sněmovního rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou. Ministryně byla optimistická a na jednání šla s velkou nadějí.

Vostrá koncem prázdnin uvedla, že doporučí, aby strana ve sněmovně návrh podpořila. Ve středu řekla, že velká řada požadavků KSČM, například v sociální oblasti a oblasti investic, se do rozpočtu promítla. „Nebylo nám vyhověno v jednom požadavku, který jsme měli, to znamená na snížení schodku na 30 miliard,“ uvedla. Rozpočet počítá se schodkem o deset miliard korun vyšším.

O podpoře rozpočtu v prvním čtení se poradí před začátkem příští schůze sněmovny poslanecký klub, o doporučení poslancům pro závěrečné hlasování se postará v prosinci ústřední výbor KSČM.

Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová uvedla, že hnutí by podpořilo případný návrh vrátit rozpočet k přepracování. Kritizovala navržený schodek 40 miliard a to v době, kdy se ekonomice daři. Podle ní by měla vláda vytvářet rezervy na doby horší a mít rozpočtový přebytek na investice. 

Dodala však, že investiční projekty nejsou dostatečně připraveny a na trhu je nedostatek kapacit k jejich uskutečnění. Hnutí by podpořilo vyšší investice do dopravní infrastruktury, zejména do železniční.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 1 hhodinou

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 21 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...