KSČM podpoří ve sněmovním výboru návrh státního rozpočtu na rok 2020

10 minut
Tisková konference ministryně financí a KSČM
Zdroj: ČT24

Poslanci KSČM by měli podle doporučení vedení podpořit ve sněmovním výboru návrh státního rozpočtu. Zasedání se účastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda ANO a ČSSD bude hlasy komunistů potřebovat, aby rozpočet prosadila. Podmínkou pro další podporu rozpočtu je podle komunistů dořešení požadavků v oblasti zdravotnictí.

„Výkonný výbor většinou hlasů schválil postup pro prvé čtení státního rozpočtu s tím, že KSČM nyní ve středu na výboru podpoří jeho prvé čtení tak, jak jej vláda předkládá.  V pátek bude pokračovat jednání mezi KSČM a hnutí ANO ve věci zdravotnictví a poté bude pokračovat jednání o rozpočtu,“ řekl Filip. Zároveň ale potvrdil, že vyřešení požadavků v oblasti  zdravotnictví je podmínkou pro podporu rozpočtu v jeho další fázi. 

Jedná se zejména o úhradovou vyhlášku. „Protože pan ministr spěchal s úhradovou vyhláškou a v podstatě ještě před dokončením jednání mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami rozhodl o úhradové vyhlášce, která nerovnoměrně hradí jednotlivé výkony poskytovatelům,“ uvedl Filip. Vysvětil, že mu konkrétně vadí rozdíly ve výplatě u poskytovatelů stejné úrovně, tedy u krajských nemocnic. „Tam jsou nestejné platby za výkony a myslím si, že je tam co řešit,“ uvedl Filip.

„A zároveň je tam rozdíl, u těch co jsou na hraně mezi sociální a zdravotní péčí, kdy se spoléhá jeden systém na druhý a není to vyrovnáno. A tam se podle mého soudu bez dohody rozhodl předčasně,“ konkretizoval Filip.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik dodal, že cílem jednání je vytvořit takové předpoklady, které by nezvyšovaly spoluúčast pacientů.  

Filip už při příchodu na jednání uvedl, že bude navrhovat výkonnému výboru, aby souhlasili s prvním čtením státního rozpočtu. „Myslím si, že ty nejzákladnější věci, které se týkají naší dohody o toleranci, jsou naplněny,“ vysvětlil. Kabinet díky toleranci komunistů získal důvěru a o hlasy strany se opírá i při některých klíčových hlasováních.

Filip ocenil, že rozpočet zohledňuje požadavky komunistů ohledně zvyšování mezd učitelů, pracovníků ve státní sféře a důchodů. „Zbývá jednání o zdravotnictví, to budeme muset příští týden propracovat,“ uvedl. Komunisté před týdnem oznámili, že požadují upravení úhradové vyhlášky podle požadavků takzvaného krizového štábu českého zdravotnictví, který tvoří odbory a další organizace.

Babiš jednání opustil zhruba po hodině a čtvrt kvůli dalšímu programu. „Jeden ze závěrů je, že budeme sedět na zdravotnictví, příští týden se setkáme,“ uvedl. Odmítl ale, že by se mohla měnit úhradová vyhláška.

O podobných požadavcích jako vyjádřila KSČM, Babiš dříve odmítl jednat s koaliční ČSSD a stále na tom trvá. „ČSSD měla zdravotnictví čtyři roky a výsledek působení jejich ministra byl katastrofální,“ vysvětlil Babiš, který často kritizuje práci exministra Svatopluka Němečka (ČSSD).

Řada požadavků KSČM se podle Schillerové promítla do rozpočtu

Schillerová při příchodu na jednání řekla, že vedení KSČM seznámí se základními položkami, i když o nich o prázdninách dopodrobna hovořila s vyjednavačkou KSČM a šéfkou sněmovního rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou. Ministryně byla optimistická a na jednání šla s velkou nadějí.

Vostrá koncem prázdnin uvedla, že doporučí, aby strana ve sněmovně návrh podpořila. Ve středu řekla, že velká řada požadavků KSČM, například v sociální oblasti a oblasti investic, se do rozpočtu promítla. „Nebylo nám vyhověno v jednom požadavku, který jsme měli, to znamená na snížení schodku na 30 miliard,“ uvedla. Rozpočet počítá se schodkem o deset miliard korun vyšším.

O podpoře rozpočtu v prvním čtení se poradí před začátkem příští schůze sněmovny poslanecký klub, o doporučení poslancům pro závěrečné hlasování se postará v prosinci ústřední výbor KSČM.

Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová uvedla, že hnutí by podpořilo případný návrh vrátit rozpočet k přepracování. Kritizovala navržený schodek 40 miliard a to v době, kdy se ekonomice daři. Podle ní by měla vláda vytvářet rezervy na doby horší a mít rozpočtový přebytek na investice. 

Dodala však, že investiční projekty nejsou dostatečně připraveny a na trhu je nedostatek kapacit k jejich uskutečnění. Hnutí by podpořilo vyšší investice do dopravní infrastruktury, zejména do železniční.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...